Mikulov

 

Dnes tedy Mikulov.

Městečko, kde si přijde na své asi každý.

Najdete tu zámek, zbytek opevnění, Svatý kopeček, židovské město, hrobku slavného rodu, jeskyně a samozřejmě víno 😉

Na vrcholu Kozího vrchu byla v 15. století vybudována dvoupatrová dělostřelecká věž s ochozem, prolomená střílnami.

Vybudování této věže přispělo ke zlepšení obranné techniky Mikulova, zejména mikulovského hradu (dnešního zámku), který tímto získal velmi dobré obranné schopnosti nejen u nás, ale i v rámci střední Evropy.

Dodnes se dochovalo toto pozdně gotické předsunuté opevnění s břitem.

Dnes slouží Kozí hrádek jako rozhledna a okolí jako odpočinkové místo.

Historie mikulovského zámku sahá hluboko do středověku.

V 11. století, kdy se tvořila hranice mezi Rakouskem a Moravou, stála na tomto skalnatém navrší dřevěná pevnost a pod její ochranou v údolí tržní ves s kostelem.

V roce 1249 byl zřejmě rozestavěný hrad udělen Přemyslem Otakarem II. v léno Jindřichovi z Liechtensteina a stal se základem pozdějšího rozsáhlého rodového majetku.

V druhé polovině 16. století připadl hrad rodu Dietrichsteinů, kteří jej spravovali až do roku 1945.

Původně gotický hrad byl přebudován v renesančním, později barokním stylu, a také výrazně rozšířen o různé přístavby.

Nejvíce se o současnou podobu zasloužil kardinál František Dietrichstein, který hrad přebudoval na skvostný renesanční zámek s divadelním sálem, knihovnou, sálem předků, zahradou s květinovou výzdobou a fontánami.

V roce 1866 bylo na zámku tehdejšího rakouského ministra zahraničních věcí Alexandra Mensdorff-Pouillyho po nešťastné bitvě u Hradce Králové uzavřeno příměří mezi Rakouskem a Pruskem.

Čas jsem měla omezený, takže na Svatý kopeček už jsem nestihla vyjít a měla tak důvod k další návštěvě 😉

Děkuju, pokud jste dočetli až sem a přeju pohodový nedělní večer.

Ilona

V roce 1866 bylo na zámku tehdejšího rakouského ministra zahraničních věcí Alexandra Mensdorff-Pouillyho po nešťastné bitvě u Hradce Králové uzavřeno příměří mezi Rakouskem a Pruskem.