Během 12. a 13. století začaly být na dnešním území Chodska panovníkem zakládány vesnice, které měly za úkol chránit hranice Českého království.
Jejich obyvatelstvo bylo nazýváno Chodové.
Právě tak vznikla také obec
Újezd – jako jedna z jedenácti chodských vesnic. První písemná zmínka o
vsi se objevuje již v privilegiu Jana Lucemburského z roku 1325.
Ochrana
království byla pro panovníka neobyčejně důležitá, proto chodské vsi dostávaly řadu výsad a privilegií.
Postupně význam Chodů pro obranu hranic klesal.
Na konci 17. století se v Újezdě našel muž, který se tehdejšímu pánovi Wolfu Maxmiliánovi z Lamingenu, známému jako Lomikar, vzepřel, a bojoval za práva Chodů u zemského soudu jako jejich mluvčí.
Byl jím legendární Jan Sladký, zvaný Kozina
(1652–1695).
Během jeho působení v Praze na Chodsku vypuklo povstání a
Kozina byl zajat a vězněn jako buřič.
Nakonec byl v Plzni dne 28. 11.
1695 popraven.
Jak praví pověst, Lomikar po Kozinově popravě do roka a
do dne náhle skonal, aby se s ním sešel před soudnou Boží stolicí.
My jsme samozřejmě nemohli minout Kozinův rodný dům nebo malé muzeum v Kozinově statku.
Expozice je po rekonstrukci zaměřena na historii chodské rebelie, rod Sladkých, a na život Chodů.
Zhlédnout je možné dříve používané hospodářské nástroje, chodské kroje, ale i dozvědět se o místních obyčejích a zvycích.
V senci můžete usednout za stůl, který pochází z doby, kdy na statku
hospodařil Kozina a pokud si pohoupáte vystavenou dětskou kolíbku, do
roka a do dne můžete očekávat narození potomka.
Další naše cesta vedla k pomníku Jana Koziny.
Ten byl roku 1895 postaven nad obcí na vrchu Hrádek.
Na hranolovém kvádrovém soklu stojí pískovcová plastika Koziny se psem u
nohou.
Dílo vytvořil Čeněk Vosmík a v roce 2010 bylo provedeno celkové
restaurování pomníku.
Najdete zde i Kozinovu lípu.
A samozřejmě i restauraci s chodskými specialitami.
Já ochutnala báč s uzeným a houbovou omáčkou ;)
Zde stojí Lomikarův zámek ze 17. století.
Původní podoba stavby byla empírově pozměněna v roce 1810 rodem Stadionů.
Po druhé světové válce využívala prostory armáda a po sametové revoluci až do roku 1996 Galerie bratří Špillarů spolu s ministerstvem školství, jež nabízelo prostory pro školy v přírodě.
Dnes snad patří objekt obci.
V roce 1853 se zde na zámku narodil jako syn zámeckého zahradníka později známý lékař a spisovatel Josef Thomayer, který do Trhanova pozval svého přítele Aloise Jiráska, a tak ho inspiroval k napsání románu Psohlavci odehrávajícího se na Chodsku a v tomto zámku.
A příště se budeme věnovat dalšímu slavnému rodákovi tohoto kraje.
Krásný den.
Ilona