Dnes pokračujeme už víceméně z kopce dolů.
Kolem starého kamenného mostku ke zřícenině hradu Drahotuš.
Hrad Drahotuš založil ve 13. století přerovský purkrabí a moravský maršálek Bohuš z Drahotuš.
Mezi další významné majitele patřil třeba moravský markrabě Jan Jindřich, Cimburkové nebo Pernštejnové.
Poloha hradu napovídá o jeho úloze.
Drahotuš střežil údolí Bečvy, část Moravské brány a vstup na Moravu.
Svou sídelní funkci ztratil někdy po roce 1476 a jako zcela pustý se uvádí v roce 1543.
Poslední majitel hradu, Vilém z Pernštejna, nechal z hradu vyvézt ty nejcennější věci.
Následně nastalo postupné boření a odvážení kamene na stavby v okolí.
V rámci této akce rozmetali výbuchem válcovou věž.
Dnes se z hradu dochovala pouze menší část – přízemí obdélného paláce, zbytky věžovité brány, hospodářských stavení a hradebních zdí a velké kusy zdiva mohutné válcovité věže.
Podle některých pramenů se nejednalo o jednu celistvou stavbu, ale o čtyři samostatná opevněná návrší se samostatnými pevnostmi, které byly pospojovány dřevěnými visutými mosty.
Tomu nasvědčují příkopy, které prořezávají celou skalní ostrožnu.
A od hradu pokračujeme zase lesem dolů do Podhoří a dále do Jezernice.
Cesta po jarních deštích byla místy dobrodružná.
Roku 1829 přišel vídeňský profesor polytechniky František Xaver Riepl s nápadem vybudovat železnici vedoucí z Vídně přes Moravu do Bochnie v Haliči, s odbočkami do Brna, Olomouce, Opavy a haličských solných dolů.
Hlavním důvodem pro stavbu byla lepší přeprava soli, uhlí, železa, potravin a vojska, jak se píše v návrhu pro vydání licence.
Licenci dostala akciová společnost složená zejména z vídeňských bankéřů v roce 1836.
A ještě téhož roku se začalo ve Vídni se stavbou kolejí.
Stavělo se opravdu horečně a už 1. září 1841 vjel první slavnostní vlak na nádraží v Přerově.
Pak se postupovalo ještě dál, až k Jezernici.
A právě tady stáli inženýři před problémem - údolím řeky Jezernice.
Dráha potřebovala údolí překonat, a to pokud možno bez ztráty výšky.
A tak začali budovat ojedinělý most.
Sestává z celkem 42 oblouků, je 426,5 metru dlouhý a 10 metrů vysoký.
První Jezernický viadukt vznikl z cihel a jeho stavba se dokončila v roce 1842.
V roce 1847 byla Severní dráha císaře Ferdinanda dokončena a na most vyjely první vlaky.
Přes počáteční problémy byla dráha za pár let jednou z nejfrekventovanějších železnic v mocnářství.
Proto se v 70. letech 19. století přistoupilo ke stavbě druhé koleje na trati.
A jak můžete vidět na fotce, druhý most už je kamenný, je ale přitom přesnou kopií toho původního.
Je s ním tak dokonale slícován, že se můžete domnívat, že se jedná o jediný viadukt.
A tady už jsme u cíle cesty.
Přeji prima den.
Ilona
