Když se ráno probudíte a za oknem je bílo.
Zima aspoň na chvilku.
Na zemi už spousta vody, ale atmosféra kouzelná.
Člověk musí vyběhnout aspoň "za humna".
Teď už opět bez sněhu ...
Co leden sněhem popráší,
to únor s vichrem odnáší.
Na svatého Polykarpa
plná sněhu každá škarpa.
Na Saleského Františka
meluzína si často zapíská.
V lednu roste den, ale často roste i mráz,
ale mrazu bude konec zas.
Užijte si prima poslední lednové dny.
Ilona
Dnes vás pozvu na malý výlet na sever naší země.
Do Šilheřovic k zámku rodiny Rotschildů.
Výchozím bodem byl Bohumín.
Město leží v české části historického Těšínska, v Českém Slezsku, na soutoku Odry a Olše a na hranici dvou států.
Ve 12. století ležel Bohumín na křižovatce obchodních cest.
Solná vedla z Moravy do Krakova a jantarová z Uher přes Těšín a dále k Baltu.
Rovněž tudy procházela cesta z Prahy do Krakova.
Bohumín patřil různým rodům, knížectvím, státům.
Dnes je známý především díky průmyslu a jako železniční křižovatka.
Mě se nejvíce líbily cihlové stavby, včetně kostelů.
Jedinou secesní budovou v Bohumíně je Národní dům.
Pochází z r. 1907 a nyní je ve vlastnictví města.
Najdete zde infocentrum, menší muzeum, hotel restauraci a třeba i pivní lázně.
Drobná sakrální stavba ve Starém Bohumíně pochází z poloviny 18.
století.
Lidově se jí říká Pustyňa, protože v její těsné blízkosti stála poustevna, kterou postavili dva bohumínští měšťané a vedli v ní poustevnický život.
Poustevna sice zanikla, ale kaple zůstala dodnes a je kulturní památkou.
Je součástí Naučné stezky Hraniční meandry Odry.
A tady už jsme u zámečku v obci Chałupki.
Stojí na místě Bohumínského hradu.
Byl odvěkou mocenskou oporou Těšínského knížectví, které se hlásilo ke Koruně České.
Hrad byl počátkem 16.století zcela zničen a až počátkem 19. století bylo na jeho základech vybudováno nové zámecké sídlo.
V parku jsou úžasné miniatury polských zámků.
Blížíme se k cíli naší cesty.
Historie zámku se datuje od konce 18. století, kdy rod Eichendorffů nechal na místě dřívější renesanční tvrze postavit zámek Šilheřovice.
Původně se jednalo o klasicistní zámek, který byl později pseudobarokně přestavěn.
Od roku 1844 do roku 1945 bylo panství v majetku rodiny Rotschildů.
Zámek obklopuje rozsáhlý anglický park se vzácnými dřevinami z celého světa a jedno z nejrozsáhlejších 18-ti jamkových golfových hřišť v ČR.
V zámeckém parku se nachází také Lovecký zámeček, který slouží veřejnosti jako restaurace.
Počasí nebylo úplně ideální, ale i tak jsme si užili tento krásný areál.
Lovecký zámeček má dokonce i psinec ve stejném stylu jako hlavní budova.
Dnes ovšem zjevně nevyužívaný.
Překvapila mě majestátnost zámku.
Je to opravdu krásná stavba.
Spolu s parkem je to úžasné místo k relaxaci.
Užijte si prima neděli.
Ilona
Příjemný zimní výšlap na Bradlo.
Tento kopec nazývaný Moravský Blaník je zároveň nejvyšším bodem Úsovské vrchoviny.
Nachází se na přechodu Hané a Jeseníků.
Legenda z německých obcí říká, že právě tady se setkávali staří Germáni a uctívali otce bohů Wodana a také hněvivého boha Donara, nebo také Thora.
Němci z okolních německých obcí si to také připomínali a později zde pořádali slavnosti o první květnové neděli a také o letním slunovratu.
Velká část zdejších lesů byla napadena kůrovcem, a co nebylo vykáceno, to zničily větrné smrště.
První turisté vyrazili na Bradlo již počátkem 19. století.
Oblast byla poměrně dobře přístupná z okolních obcí.
Od konce 19. století je výstup na vrchol skály na Bradle upravený.
Jsou zde vytesané schody a na samém vršku je zábradlím ohraničená plošina.
Z vyhlídky je krásný rozhled.
Je
vidět Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, prakticky celý Hornomoravský úval
a za zvlášť jasného počasí i svatý Hostýn a Chřiby.
Další legenda to vidí jinak. Pod skálou je prý poklad, který hlídají jedovatí hadi v čele s hadím králem. Vypráví se, že kdysi spolu válčili dva králové. Po těžkém boji byl konečně jeden z nich poražen a na rozkaz vítězného krále bylo poražené vojsko i s králem čarodějem proměněno v hady, a to na tak dlouho, než je někdo vysvobodí. Do té doby musí zakletí vojáci hlídat poklady, které si čerti v hlubinách u bradelské skály schovali.
V poslední době se v kolem vrcholu Bradla objevili vyřezávané postavičky čertů. Podle legendy si právě zde jeden bohatý sedlák chtěl nechat výměnou za svoji duši postavit za jedinou noc mocný hrad. Čerti se sice snažili, ale nestihli to, a tak na vrcholu Bradla zůstala je změť kamenů, jak je opustili s ranním kuropěním.
U nás ráno mínus 15, zima jak má být ;)
Ilona
