neděle 17. března 2024

Vynášení Smrtky

 



 Zase po roce Smrtná neděle a vynášení smrtky.

Jde o starý lidový (pohanský) zvyk.

Hlavní postavou je slaměná figura oblečená v ženských šatech.

Smrt je vynášena z vesnice za zpěvu obřadních písní a poté vhozena do vody či do příkopu, pálena nebo zakopávána do země.










I u nás proběhl tradiční průvod dětí a dospělých v krojích.

A Smrtka skončila jako každý rok v Bečvě 😉














Mějte prima neděli.

Ilona




úterý 12. března 2024

Hopsa hejsa do Brandejsa






Zámek v Brandýse nad Labem patří se svojí skvostnou sgrafitovou výzdobou k nejvýznamnějším renesančním památkám Čech.

V průběhu čtyř staletí tu pobývali všichni panovníci Habsburské dynastie.






Brandýs si velmi oblíbil císař Rudolf II., který jej užíval jako své hlavní mimopražské sídlo.

Za lovem sem jezdíval i císař Karel VI. s celým dvorem.

Císaře Františka I. tu v době napoleonských válek navštívil ruský car Alexandr I. a pruský král Fridrich Vilém III. k jednáním před bitvou u Lipska.

Arcivévoda Ludvík Salvátor, ve své době významný vědec, zde soustředil obsáhlé sbírky ze svých cest.

Majitelem brandýského zámku byl až do roku 1918 poslední císař a český král, blahoslavený Karel I., který zde v mládí žil i s císařovnou Zitou jako důstojník sedmého dragounského pluku.









Na zámku probíhala akce se stánky o starých řemeslech.

My jsme si zámek prohlédli zvenku ze zámecké zahrady.

Ta byla založena už pro císaře a krále Ferdinanda I. roku 1563.

Rudolfinka, dokončená v roce 1602, je 80 metrů dlouhá krytá chodba.

 Nese jméno po císaři, který tudy procházel ze svých zámeckých komnat přímo do soukromé zahrady na nižším parteru.








Tolik procházka okolo zámku v Brandýse.

Mějte prima den.

Ilona



















neděle 10. března 2024

Do Staré Boleslavi

 



Z Čelákovic jsme pokračovali po turistické stezce směrem k Brandýsu.

Bohužel jsme museli občas improvizovat, protože části cest byly víceméně pod vodou 😉




Na trase nás zaujala Skleněná vila.

Vila s prosklenou oranžerií stojí v městysi Lázně Toušeň.

Roku 1873 si ji zde na zbytcích původních středověkých staveb postavil pražský stavitel Josef Svoboda.

Roku 1941 vilu zakoupil pražský lékař MUDr. Jaroslav Procházka.

V Toušeni pobýval s rodinou vždy po celé léto.

Po válce roku 1946 byl na lékařské fakultě jmenován řádným profesorem a od roku 1951 až do svého skonu vedl Infekční kliniku fakulty dětského lékařství University Karlovy v Praze.

 Souběžně od roku 1956 řídil laboratoř pro výzkum poliomyelitidy (dětské obrny).

Zásluhou profesora Procházky byly všechny děti v Československu očkovány proti dětské obrně vakcínou z Kanady.

Dnes je vila ve vlastnictví obce.




Asi jste poznali Starou Boleslav.

Románská bazilika sv. Václava s kryptou sv. Kosmy a Damiána je postavena na místě, kde byl podle tradice roku 935 zavražděn a po tři roky pohřben sv. Václav.

Založil ji spolu s místní kolegiátní kapitulou po roce 1039 kníže Břetislav I. a vysvěcena byla roku 1046.







V Boleslavi je ještě další významný kostel.

Raně barokní baziliku Nanebevzetí Panny Marie postavil na začátku 17. století italský stavitel Giaccomo de Vaccani, na úpravách se podíleli A. Leuther a K. I. Dientzenhofer.

Stojí v místech, kde byl již v 11. století starší románský kostel Panny Marie a sv. Jiří.

V jeho dřevěné kapli byl uchováván ochranný obraz země – původně tepaný reliéf, zničený snad v době husitských válek, který byl údajně roku 1160 nalezen sedlákem ve Staré Boleslavi při orání.

Považoval se za reliéf, který podle legendy dostala sv. Ludmila od sv. Metoděje při křtu a její vnuk sv. Václav jej měl mít u sebe ve chvíli smrti. 

Václavův věrný sluha Podiven ho pak z hrudi mrtvého knížete sňal a zakopal na bezpečném místě.

Vzácný předmět začal být v souvislosti s kulty sv. Václava a sv. Ludmily uctíván jako Palladium – záštita země české a tato úcta se postupně rozvinula v tradici každoročních zbožných poutí.








A příště se podíváme na zámek, který byl oblíbený u Habsburků 😉

Mějte krásnou neděli.

Ilona