Červený Hrádek

 

A další zámek v pořadí.

Nynější podobu zámku Červený Hrádek u Sedlčan vtiskl na konci 19. století světoznámý architekt Jan Kotěra, tehdy ještě student architektury.

Veřejnosti je v současnosti přístupný pouze zámecký park.

Když jsme šli kolem, byl zavřený i on.

Stavba byla původně tvrzí ze 13. století na potoce Mastníku.

Z původní tvrze, na jejímž místě byl postaven současný zámek, se dodnes dochovala zadní věž pětiúhelníkového půdorysu, zřejmě ze druhé poloviny 15. století.

Také vstupní portál je goticky zaklenut.

Jako Červený Hrádek byla tvrz nazývána od 16. století za vlastnictví Břekovců z Ostromeče, snad podle krytiny nebo barvy omítky ozdobené červenými pruhy.

Novodobá historie je pak spojena s rodem Mladotů ze Solopisk, který zámek vlastnil od roku 1837 až do vyvlastnění v roce 1948.

Po sametové revoluci byl rodině majetek vrácen.

Od Červeného Hrádku jsme pak šli do Sedlčan.

Pršelo, takže mám jen fotky kostela sv. Martina.

Kostel byl postavený v gotickém slohu ve 14. st. pány z Rožmber­ka na místě kostela původního.

V renesančním období byla k západnímu průčelí přistavěna zvonice.

A ze Sedlčan jsme se přiblížili k dalšímu zámku.

Tam už vás pozvu do parku i na prohlídku 😉

Ilona

Kosova Hora

 

V minulých příspěvcích jste se mnou jednu květnovou sobotu prošli část Posázaví a teď tu máme neděli.

Muž sice cestou z Prahy do Prčice ušel přes 70km, ale i tak byl nakloněn dalšímu chození 😉

Popojeli jsme vlakem do obce Kosová Hora.

Ještě tu můžete vidět zbytky značení po pochodu.

Najdete tu ale i pár zajímavostí.

Třeba kostel sv. Bartoloměje v jádru románsko-gotický a přestavěn v barokním slohu.

Renesanční zámek, přebudovaný ze staré tvrze ze 13. století.

Z původní tvrze se dodnes zachovala věž, jež je nyní součástí zámku.

V průběhu třicetileté války se roku 1635 zámek stal obětí nájezdu švédského vojska, který předznamenal úpadek panství a rychlé střídání majitelů.

Na počátku 19. století se zámek stal majetkem rodu Mladotů ze Solopysk, kteří vlastnili nedaleký Červený Hrádek a zámek se dočkal zásadnějších oprav.

V té době přibyly některé empírové prvky. 

Přestavbu inicioval František Mladota ze Solopysk, po něm byl majitelem Jan Mladota ze Solopysk, jemuž byl zámek zkonfiskován.

Pokud jste o rodu Mladotů nikdy neslyšeli, třeba vás zaujme tato informace:

Ferdinand Antonín Mladota studoval chemii, ale především alchymii.

Ve svém domě na pražském Karlově náměstí, který koupil roku 1724, prováděl pokusy, které děsily široké okolí.

Měl v domě přístroje fungujících na principech optiky, elektřiny a magnetismu a figuríny pohybující se na natažené pero či samouzavírací dveře.

Další příslušníci rodu i další majitelé dům přestavěli; říká se mu Mladotovský palác nebo také Faustův dům.

Ale zpět k zámku.

Dnes je v soukromých rukách, probíhají postupné opravy, nicméně na původních pozemcích stojí nevzhledné kino, těsně kolem zámku jezdí hasiči.....

Takové trochu smutné...

Kosohorská synagoga byla postavena v roce 1740, kdy nahradila starší dřevěnou synagogu, která vyhořela.

Bohoslužby se zde konaly až do 20. let 20. století. 

Po druhé světové válce sloužila jako sklad chemických hnojiv a v 80. letech byla jakožto silně zchátralý objekt určena k demolici.

Budovu poté odkoupili do soukromého vlastnictví manželé Ehlovi, kteří ji postupně rekonstruovali.

V roce 2007 bylo založeno občanské sdružení, jehož cílem bylo dokončit rekonstrukci synagogy. 

To se podařilo v roce 2011, kdy byla synagoga zpřístupněna veřejnosti.

A loučíme se pohledem na barokní hřbitovní kapli sv. Archanděla Michaela.

Dál jsme šli po modré turistické značce zase k dalšímu zámku.

Ten si představíme zase příště.

Děkuju za návštěvu a mějte prima den ☀️

Ilona

Sázava

 

Jak jste možná uhodli, moje další cesta vedla do obce Sázava.

 

Tam jsem tedy sjela z Ratají vlakem.

 

Chtěla jsem navštívit klášter, kde jsem nikdy nebyla.

 

Původně jsem si chtěla zamluvit lístek online, ale na sobotu bylo vše vyprodané. 

 

V jiných termínech volno, i v neděli, ale sobota beznadějně plná.

 

No říkala jsem si, že je tam možná nějaká akce, dojedu tam a uvidím.

 

Buď to vyjde nebo ne. 

 

Dorazila jsem něco po půl třetí odpoledne.

 

Hned u brány byla cedule, že je ve vedlejších dvěřích pokladna, ale byly zavřené.

 

Pomalu jsem si areál fotila a došla k další ceduli s nápisem Pokladna.

 

Samozřejmě jsem vešla a ptala se, zda je možnost prohlídky.

 

Bohužel se ukázalo, že jsem tu poslední prošvihla asi o 15 minut. 

 

Šla jsem tedy aspoň do zahrady, kde jsou pozůstatky kostela vysvěceného 1070.

 

Sázavský klášter tedy v 11. století založil svatý Prokop a stal se centrem slovanské liturgie.

 

Od konce 11. století zde sídlili mniši latinského ritu, klášter byl nově postaven goticky a později upraven barokně.

 

Na konci 18. století byl zrušen a přestavěn na zámek.  

Areál jsem si prošla a došla k první pokladně.

 

Dveře otevřené, takže opět pokus.

 

Tady mi paní nabídla několik možností : návštěva kostela, kterou má ve správě místní farnost (tím se vyřešila záhada dvou pokladen) nebo pak samotného areálu s klášterem a zde opět několik možností : s průvodcem asi za 40 minut, sama s tištěným průvodcem nebo s apkou.

 

V kostele již prohlídky nebyly, čekat už se mi nechtělo a mobil po celodenním focení a turistikování skoro na nule.

 

Vzala jsem si tedy tištěného průvodce.

 

Paní kastelánka byla ochotná, popsala co a jak.

 

Vzhledem k tomu, že jsem měla již areál prošlý, část samostatné prohlídky jsem vynechala a šla rovnou do kláštěra.

  

Místo, kde svatý Prokop oral s čertem aneb pouť za svatým Prokopem od středověku až do současnosti.

 

V rámci prohlídky navštívíte kapitulní síň, křížovou chodbu, refektář nebo expozici "Svatoprokopská Sázava". 

Nakonec mi tedy prohlídka aspoň částečně vyšla.

 

Když se teď dívám na stránky, je tu samozřejmě i zmínka o dvou pokladnách a správcích.

 

Ale přiznávám, že návštěva Sázavy byl trochu neplánovaný nápad a nebylo moc času na zkoumání.

 

Komplikace tohoto typu jsem nepředpokládala :D 

 

Tak příště ještě kostel... 

Děkuju za návštěvu a mějte prima neděli.

 

Ilona