Rozhledna Vysoký Kamýk

 

A aby to nebylo málo, opět další rozhledna.

Na tuto jsme si vyšli z Protivína po různých turistických značkách.

Krásná příroda jižních Čech.

Jde o sedmibokou měřickou věž z r.1941.

V roce 2011 byla obestavěna ocelovou příhradovou konstrukcí, která nese přenosová zařízení operátora sítě mobilních telefonů. 

Dosahuje celkové výšky 46 metrů.

Uvidíte vrcholky Šumavy, Novohradských hor nebo Středočeskou pahorkatinu.

Bohužel si musíte hlídat otvírací dobu, je otevřena i víkendu v odpoledních hodinách.

Tak třeba tip na výlet.

Přeju prima pátek.

Ilona

Hýlačka u Tábora

 

Na žádné dovolené nesmí chybět rozhledna 😁

Hýlačka je kopec přibližně 3 km jihozápadně od Tábora.

Na jeho vrcholu se v letech 1920 – 2012 nacházela dřevěná rozhledna, která byla nejstarší rozhlednou v České republice.

V roce 2012 ji postihl požár a zůstalo jen spáleniště.

Poté Klub českých turistů zahájil sbírku na novou výstavbu rozhledny.

Pokud byste přece jen chtěli vědět, jak vypadala, podle stejného plánu byla v roce 1932 postavena Tyršova rozhledna u města Žamberk.

A ta stojí dodnes.

Vzdušná kovová konstrukce podle návrhu architekta Davida Grygara byla postavena v roce 2015.

Vyhlídková plošina je ve výšce 25 m a musíte zdolat 136 schodů.

Po návštěvě rozhledny jsme šli pěšky do Tábora na vlak a hurá zase dál.

Tábor jsem tu už letos dávala, tak jen symbolicky.

Děkuju za návštěvu a přeju prima den.

Ilona

Benešova vila

 

Dnes vás pozvu na naše jihočeské toulání, které jsme s mužem podnikli koncem srpna.

Začali jsme stylově v Sezimově Ústí.

Vilu v Sezimově Ústí, u soutoku Lužnice a Kozského potoka, si nechal postavit Edvard Beneš se svou ženou Hanou v letech 1930–1931. 

Letní dům podle projektu architekta Petra Kropáčka měl svou nízkou střechou, světlými místnostmi s velkými okny a hladkými zdmi připomínat jihofrancouzské domy.

Během následujících několika let byl ještě stavebně upravován, až dostal svou definitivní podobu.

Pro manžele Benešovy vila znamenala skutečný domov, kde odpočívali a scházeli se s přáteli. 

Mezi nimi byli i nejbližší sousedé – diplomat Ludvík Strimpl s rodinou a známý politik Zdeněk Fierlinger s manželkou Olgou nebo Karel Čapek s Olgou Scheinpflugovou či Jan Masaryk.

Německá moc vilu obsadila v dubnu 1939 a doslova ji vydrancovala, zmizela rozsáhlá sbírka knih, nábytek, umělecká díla i oděvy, které manželé Benešovi neodvezli.

Následně sloužila jako velitelství jednotek Wehrmachtu, zařízení pro zraněné vojáky a měla sloužit i v rámci programu Lebensborn.

Po konci války se z původního vybavení vily i přes mezinárodní pátrání téměř nic nenašlo.

 Po únorových událostech roku 1948 se prezident Beneš uchýlil do svého letního sídla v Sezimově Ústí, kde v červnu podal demisi a kde také po zhoršení zdravotního stavu dne 3. září 1948 zemřel.

Po smrti Edvarda Beneše v roce 1948 vilu od jara do podzimu obývala Hana Benešová.

Po její smrti dům v roce 1975 převzal Okresní národní výbor v Táboře a převedl ho do majetku Úřadu předsednictva vlády ČSSR.

Ten pak vilu používal k rekreacím předních představitelů a za tím účelem také provedl zásadní změny v interiérech.

V letech 2006–2009 pak Úřad vlády ČR nechal provést kompletní rekonstrukci domu, kterému se tak vrátila původní podoba.

Trvalým zpřístupněním vily veřejnosti od 1. července 2023 došlo k dokončení naplnění vůle a odkazu manželů Benešových.

Husitské muzeum v Táboře od roku 2005 provozuje vedle vily v nově postaveném objektu Památník dr. Edvarda Beneše.

Návštěvnický okruh tedy začíná v pavilonu Edvarda Beneše, volně navazuje procházkou přilehlým parkem s hrobkou až do vily Benešových.

K dispozici je audioprůvodce. 

Vila je opravdu krásně zrekonstruovaná a příjemná je i procházka parkem.

Snad se vám návštěva líbila.

Pohodový konec pracovního týdne 

Ilona