Sealsfieldův kámen

 

Dnes vás pozvu taky na jih, ale Moravy.

Navštívili jsme jednu z nejkrásnějších vyhlídek Národního parku Podyjí.

 Nachází se nedaleko Znojma a je z ní překrásný pohled na řeku Dyji.

Vyhlídka byla pojmenována po místním rodáku, spisovateli Charlesi Sealsfieldovi, který místo rád navštěvoval.

Charles Sealsfield, vlastním jménem Karl Anton Postl, byl významným spisovatelem, žurnalistou a cestovatelem, který se dostal až na jihozápad Spojených států, kde sledoval život indiánů a osadníků.

Mezi jeho nejzásadnější díla patří Spojené státy americké, jaké jsou a fiktivní cestopis Rakousko, jaké je.

V areálu jeho rodného domu v Popicích můžete navštívit muzeum spolu s knihovnou.

Cesta byla příjemná a překvapilo nás, jak je místo hojně navštěvované.

Na fotku na vyhlídce se stála fronta 😁

Musí to být nádhera na podzim, když je zbarvené listí......

Pak jsme pokračovali po žluté turistické značce až k vodní nádrži Znojmo.

Vyhlídky pěkné, ale místy cesta hůř schůdná a už se to pak i táhlo.

A tady už konečně Znojmo!

Krammerova vila, hrad a svatý Mikuláš.

Oblíbená panoramata 😉

Ale ty prozkoumáme zase příště.

Krásný zbytek neděle.

Ilona

Jindřichův Hradec

 

Upršený sobotní Jindřichův Hradec.

Návštěva zámku se přímo nabízela.

Návštěvníků dost, do toho svatby, docela frmol 😁

Mě se poštěstilo pár fotek exteriéru, než všude zaparkovala auta svatebčanů.

Hrad založil nejspíše král Přemysl Otakar I. v první polovině třináctého století, ale záhy jej do svého vlastnictví získali Vítkovci, jejichž zdejší větev se poté nazývala pány z Hradce.

Jindřichův Hradec jim poté patřil s jedinou krátkou výjimkou až do roku 1604.

Po nich hrad, v té době už přestavěný na renesanční zámek, vlastnili v letech 1604–1694 Slavatové a poté Černínové z Chudenic.

Za Slavatů přestal být zámek panskou rezidencí. 

Šlechta jej využívala jen během příležitostných pobytů a návštěv při cestách z Prahy do Vídně. 

Přesto byl zámek udržován až do velkého požáru v roce 1773, po němž nechali Černínové opravit jen nejnutnější prostory pro své úředníky. 

Rozsáhlá rekonstrukce proběhla až v první čtvrtině dvacátého století.

Nejstaršími stavbami jsou okrouhlý bergfrit (Černá věž) přístupný románským portálkem v patře a přiléhající románsko-gotický palác.

Věž byla bohužel v rekonstrukci, takže nepřístupná.

V jižním cípu zámeckého areálu stojí rondel, pavilon vystavěný ve stylu manýrismu.

Jeho hlavním účelem bylo hosta ohromit.

Vznikl za Adama II. z Hradce a je jedinečnou stavbou na sever od Alp.

Zajímavostí je, že hudebníci při nich hráli ve sklepě pod stavbou a zvuk se šířil otvorem v podlaze.

V roce 1773 jindřichohradecký zámek vyhořel a začal chátrat.

Rondel byl jednu dobu využíván jako dřevník, sklad zvěřiny či chlév.

V roce 1976 započala generální rekonstrukce zámeckých objektů, která trvala skoro dvacet let.

Můžete si projít různé prohlídkové trasy.

Já jsem šla trasu A, což je tzv. Adamovo stavení.

Zahrnuje reprezentační prostory prvního patra renesančního křídla, zařízení ve stylu renesance, baroka, rokoka, empíru a klasicismu a pak návštěvu rondelu.

A na závěr pár obrázků ze samotného města.

A to je vše.

Přeju prima zbytek neděle.

Ilona