Zámek ve Zruči pamatuje mocný rod Kolowratů i neméně slavný rod Schebků, v jehož čele stál “Král železnic”.
Současná podoba je završením mnohasetletého vývoje této stavby.
Od středověkého hradu, přes pevnost, renesanční zámek, barokní či klasicistní panství, sídlo národního výboru a dalších institucí až do dnešní podoby.
Černým letopočtem byl rok 1781, kdy celý zámek vyhořel.
Byla zničena renesanční výzdoba interiérů, veškerý mobiliář a také archív.
O zásadní přestavbu do dnešní podoby se zasloužil rod Schebků.
Roku 1885 koupil zručský velkostatek i se zámkem stavitel železnic Jan Schebek (zemřel 1889) přezdívaný také „Král železnic“.
Jeho syn Adolf Schebek nechal zámek v letech 1892 – 1894 přestavět v pseudogotickém stylu.
Přestavbu zadal tehdy známému architektovi Janu Vejrychovi.
Park je však uváděn relativně později, až v r. 1834.
Souvisí to s odkupem panství rodem Löwenthalů, kteří spojili okrasnou část zahrady s užitkovou.
Ačkoliv se park nepyšní množstvím cizokrajných druhů, jsou jeho chloubou některé staré stromy (lípy, duby).
V parku najdete třeba Kolowratskou věž nebo jezírko baronoky Emmy.
Po roce 1989 byl zámek v rámci restitučních nároků potomkům rodiny Schebků vrácen.
V roce 2003 město Zruč nad Sázavou zámek odkoupilo a park dostalo darem.
Od roku 2006 až do roku 2015 proběhly tři etapy rekonstrukce zámeckých budov, parku, přilehlých budov i hospodářských stavení v nynějším Zručském dvoře.
Zrekonstruován byl i dobový nábytek, který se dochoval po Schebcích, zapůjčeny zpět byly i původní obrazy a další artefakty v interiérech zámku.
Na výsledek se můžete přijít podívat sami během prohlídky zámeckého okruhu.
Šli jsme velký okruh, který zahrnoval i výstup na věž.
Byl trošku krkolomný.
Zajímavostí jsou pak vězni hodiny, které se musí natahovat ručně.
Zámek vypadá opravdu jako z pohádky.
Snad se vám návštěva líbila.
Krásný večer a pohodový začátek nového týdne.
Ilona
