Knihy na říjen

 

Z dnešní knihovny.

Sešly se tu dvě knihy s vánoční tématikou, Riley a Ries.

Od Riley už jsem něco četla a anotace zní napínavě:

O vánočních svátcích se na starobylém Marchmontském panství, zrenovovaném po devastujícím požáru, setkává širší rodina. Poprvé po dlouhé době tam se svým přítelem z mládí Davidem přijíždí i stárnoucí Greta, která v důsledku tragické nehody před dvaceti lety ztratila úplně paměť. Při osamělé procházce zasněženou krajinou zabloudí až ke stromu, pod nímž se skrývá hrob malého chlapce. Nápis na zvětralém náhrobku na ni působí jako katalyzátor a Gretiny vzpomínky se začínají pozvolna vracet.

Michala Ries je slovenská autorka a podle komentářů by měla být kniha zábavná a vtipná.

Hlavní hrdinka Nina má dobře placenou práci a perspektivní vztah, ale nic z toho ji ve skutečnosti nenaplňuje. Během 24 předvánočních dní se rozhodne plnit adventní úkoly, přehodnotit svůj dosavadní život a s pomocí Dominika najít samu sebe.

Nesmí chybět ani detektivky, Reganovou už jsem dlouho nečetla a na Kletbu japonského náhrdelníku jsem zvědavá. Moc české detektivky nečtu.

Královna Viola je historická a tady budu srovnávat asi s Vaňkovou a jejím vykreslením této královny.

Svatebčané je pak podle anotace román, v němž se snoubí absurdní humor s bystrým pohledem do hloubi lidské duše, vypráví o klikatých cestách, kterými se život ubírá, a o náhodných setkáních, schopných změnit směr nejednoho lidského osudu.

Takže od každého něco na delší podzimní večery.

Přeju prima večer.

Hrubá Voda

 

Už jsme doma všichni dospělí a já tak přeruším prázdninové putování a pozvu vás na narozeninový výlet s podzimní atmosférou.

Vlakem jsme dojeli do Hrubé Vody.

Nachází se v pohoří Nízký Jeseník (resp. v jeho částech Oderské vrchy a Domašovská vrchovina). 

Založena byla v 17. století Metropolitní kapitulou v Olomouci a následně osazena německými osadníky ze severní Moravy.

Základy turistického ruchu byly položeny už ke konci 19.století, kdy zde vznikaly první turistické trasy a od roku 1907 také letovisko zimních sportů.

Sportovní středisko je tu dodnes, jen v trochu jiné formě.

My jsme využili bobovou dráhu.

A po trochu "tradičním" obědě pěkně výstup na kopec, kde stával ve středověku hrad.

Hluboký byl postaven kolem roku 1340 zřejmě jako soukromý hrad olomouckého biskupa Jana Volka.

Po biskupově smrti roku 1351 se jeho majitelem stal Karel IV., který jej však záhy přenechal svému bratrovi markraběti Janu Jindřichovi.

Kvůli přítomnosti husitské posádky napadající Olomouc byl hrad v roce 1426 obležen, dobyt a následně rozbořen vojsky vévody Albrechta Rakouského.

Ten Hluboký dal lénem Janovi ze Sovince a Pňovic pod podmínkou, že hrad nebude opraven.

Od roku 1437 je hrad označován jako zřícenina, nazývaná též „Pustý zámek“.

Já pravda, že toho tu moc k vidění není.

Ale dá se tušit, v kterých místech hrad stával a kde byly hradby.

Ani výhled moc není, je to dost zarostlé.

A pak už cesta podzimní krajinou do Vésky na autobus do Olomouce.

Děkuju za návštěvu a přeju pohodové podzimní dny.

Ilona

Rozhledna Vysoký Kamýk

 

A aby to nebylo málo, opět další rozhledna.

Na tuto jsme si vyšli z Protivína po různých turistických značkách.

Krásná příroda jižních Čech.

Jde o sedmibokou měřickou věž z r.1941.

V roce 2011 byla obestavěna ocelovou příhradovou konstrukcí, která nese přenosová zařízení operátora sítě mobilních telefonů. 

Dosahuje celkové výšky 46 metrů.

Uvidíte vrcholky Šumavy, Novohradských hor nebo Středočeskou pahorkatinu.

Bohužel si musíte hlídat otvírací dobu, je otevřena i víkendu v odpoledních hodinách.

Tak třeba tip na výlet.

Přeju prima pátek.

Ilona