Starý Plzenec

Kostel sv. Jana Křtitele

Když jsme se toulali v okolí Plzně, nemohli jsme vynechat Starý Plzenec.

Při návštěvě Radyně před pár lety nám nevyšel čas, pravá chvíle přišla až teď.

Určitě znáte rotundu svatého Petra a Pavla, která stojí v místě původního přemyslovského hradiště.

V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo označované jako Plizeni či Plizen (Stará Plzeň), dnešní Starý Plzenec, s řadou kostelů a živým obchodním ruchem na cestě z Prahy do Bavorska.

 Až do konce 13. století patřilo k nejdůležitějším v českém státě.

Důležitost Staré Plzně dokládá i existence osmi kostelů: sv. Petra a Pavla, sv. Vavřince, sv. Kříže, Narození Panny Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje.

 Po roce 1295, kdy král Václav II. opodál založil Novou Plzeň (tj. nynější město Plzeň), Stará Plzeň upadala.

 

 U rotundy je příjemné posezení a můžete se kochat výhledy třeba až na Radyni.

Pokud vás zajímá i okolí, doporučuju projít si některou z naučných stezek.

My jsme kombinovali NS Stará Plzeň a kupci s NS Kolem Starého Plzence.

Můžete tak vidět základy kostelů sv. Vavřince nebo sv. Kříže, valy nebo si zahrát středověkou hru ;)

Děkuju za návštěvu a přeju pohodový den.

Ilona

Zámek Kozel

Romantický lovecký zámek Kozel.

Proč právě Kozel?

Za svůj název vděčí podle pověsti starému pohanskému zvyku Slovanů.

Právě v těchto místech naši prapředkové obětovali v době rovnodennosti na usmíření bohů a v naději na dobrou úrodu kozla. 

Stavbu zámku objednal Jan Vojtěch Černín, nejvyšší lovčí Království českého a autorem projektu byl celkem neznámý pražský stavitel Václav Haberditz.

Je to ojedinělá klasicistní stavba u nás, v její architektuře a vybavení se vedle domácích uměleckých tradic 18. století projevuje francouzský vliv období Ludvíka XVI.

Stavebník zámku byl ovlivněn myšlenkami francouzského filozofa Jeana Jacquese Rousseaua, hlásajícího návrat k přírodě a budování venkovských sídel.

Kozel měl vlastně sloužit jen jako ubytovací zařízení pro majitele a hosty při pravidelně pořádaných lovech v blízkých lesích.

Jak poznamenal Mikeš, byl to vlastně hotel.

Zajímavostí je zámecké divadlo.

Bylo původně maštalí pro nejoblíbenějšího koně zakladatele zámku.

V první polovině 19. století ji Valdštejn nechal přestavět pro zábavu svých dětí na zámecké divadlo, které dnes patří k nemnoha zachovaným divadlům té doby.

 

 

Pokud se tu zastavíte, projděte se i po parku.

Je dílem F. X. France, získal svoje odborné znalosti v Schönbrunnu, a proto vám ho park v některých detailech může připomínat.

 

Byli jsme ve všední den, takže lidí málo.

Ač patří k nejnavštěvovanějším památkám Plzeňského kraje, na prohlídce nás bylo šest a ani v parku jsme moc lidí nepotkali.

Taková příjemná letní návštěva.

Mějte se krásně a užívejte léta.

Ilona

Dobřív

V obci Dobřív byly kdysi hamry dva.

Dolní je dost zchátralý, ale tento horní se zachoval jako technická památka.

Dnešní zděná budova byla postavena začátkem 19. století na místě starších dřevěných hamrů z let 1658 a 1701.

Strojní vybavení, stále funkční, pochází také z 19. století.

Na panelech se můžete dozvědět informace nejen o historii hamru, ale také o dějinách dolování a zpracování železné rudy v Brdech.

Obojí spadá až do 14. století, kdy tady Rožmberkové založili první hutě.

 Hamr je nyní po rekonstrukci a v září bude slavnostní otevření.

Nicméně funguje už teď, jen třeba stroje se stále upravují a musíte počítat s tím, že něco nefunguje úplně na 100%.

Ale i tak jsme si to užili.

Pan průvodce vždy zatáhl do praktické úkázky jedno z dětí.

Chtěl třeba ukázat, co znamená "Dostat na pamětnou".

Ptal se našeho Mikeše na letopočty, které zmínil na úplném začátku prohlídky.

Ten je hned vychrlil, což nás všechny pobavilo, protože tah úplně nevyšel.

Ale mohl si pak na konci prohlídky vyrobit vlastní hřebík, samozřejmě za asistence jednoho mladého kováře.

Je na sebe patřičně hrdý ;)

 Fotky z interiéru nejsou nic moc, ale aspoň pro představu.

My jsme se pak prošli po obci.

Díky svým rázovitým roubeným chalupám, které jsou typické pro podbrdskou lidovou architekturu, byl Dobřív vyhlášen vesnickou památkovou zónou.

V čp. 48 je pamětní síň významného českého herce Jindřicha Mošny a nedaleko stojí starodávný Kamenný, tzv. švédský most, v jehož předpolí stojí plastika sv. Jana Nepomuckého z 18. století.

I když bylo deštivé počasí, vydali jsme se po turistické značce přes kopec Žďár do Rokycan.

Naštěstí se občasný déšť dal vydržet a odměnou byly krásné výhledy.

 

 Děkuju za návštěvu a přeju prima neděli.

Ilona