Zámek Stekník

 

Další ze zámků na Žatecku.

Rokoková perla v Čechách.

Na místě dnešního zámku stávala kolem roku 1600 pozdně středověká tvrz.

V roce 1681 kupuje zbytky vyhořelé tvrze bohatý žatecký měšťan a na místě tvrze staví zámek ve stylu vrcholného baroka.

  Ve 2. pol. 18. století došlo k rokokové úpravě objektu.

Fresky a nástěnné iluzivní malby pokryly stěny a strop sala terreny, reprezentačního sálu a kaple.

 Výzdobu interiérů doplnil štukový dekor a v návaznosti na to proběhla i rokoková úprava fasád zámku, zahrad a ohradních zdí zámeckého areálu.

Poslední majitelé měli trochu komplikovaný osud.

Potomci Gérolda Détéindre potom drželi velkostatek Stekník až do prosince r. 1949.

Tehdy byl velkostatek Stekník (včetně zámku a mobiliáře) Československou vládou vykoupen v rámci tzv. Náhradové dohody uzavřené mezi Švýcarskou Konfederací a Československou republikou.

Později jej užívala Národní galerie Praha, která zde umístila depozitář obrazů.

V roce 1996 byl převeden do správy Národního památkového ústavu, který jej spravuje dosud.

Tady se nám opravdu líbilo.

Jen svačinu sebou 😉

Ilona

Pátek

Máme dnes pátek a já vás pozvu do obce Pátek.

Najdete tu zámeček.

Původně to byl letohrádek, postavený v letech 1544 - 1557 Janem mladším z Lobkovic, jedním z nejbohatších šlechticů v Českém království.

 Jedná se o jednu z prvních čistě renesančních staveb v Čechách. 

Ke konci 17. století byl barokně přestavěn a obklopen hospodářským dvorem.

Po únoru 1948 byl zámek znárodněn.

Nejprve zde byla umístěna Okresní politická škola internátní, později Oblastní zemědělský archiv, jehož část tvořil i bývalý lobkovický rodinný archiv.

Od roku 1961 zde byly kanceláře MNV, knihovna a vývařovna JZD s jídelnou, stanice SNB, později také mateřská školka.

Od r. 2022 si lze zámek prohlédnout, i když stále probíhá rekonstrukce.

Pan kastelán je trošku svérázný, ale zas je to trochu jiná prohlídka než obvykle.

Když pojedete kolem, zastavte se 😉

Krásný sváteční den.

Ilona

Dýňová bábovka s čokoládou, ořechy a kořením

 

... podle Markéty.

 

Recept si tu odložím.

 

Množství surovin vyhovuje i velikosti mé bábovkové formy, i když jsem měla obavy, jestli není těsta moc.

 

Dala jsem navíc perníkové koření určené do moučníků.

Krásně to bábovku ovonělo.

 

Budete potřebovat:

 

400 g očištěné dýně hokaido

350 g polohrubé mouky

160 g cukru krupice

100 ml mléka

2 lžíce medu

160 g rozpuštěného másla

1 prášek do pečiva

4 vejce

2 lžičky skořice, 

 60 g hořké čokolády

1 hrst nasekaných ořechů

špetka soli

a já přidala perníkové koření
 

Postup?

Nejprve si 400 g oloupané a očištěné dýně hokaido nakrájíme na kostky, vložíme do pekáčku s pečicím papírem, pokapeme lžící oleje, promícháme a pečeme ve vyhřáté troubě na 175 °C cca 20 minut doměkka.

 

 Pokud pečete neoloupanou, může to trvat déle.

Já většinou dýni přidávám, když peču něco jiného, třeba maso.

Poté vytáhneme z trouby, vyjmeme z pekáčku do misky, rozmačkáme vidličkou a necháme vychladnout.

 

Se slupkou se mi špatně mačká, takže mixuji a přidávám i trošku vody, když je pyré moc hutné.

 

Mezitím si oddělíme vejce na žloutky a bílky.

 

Bílky vyšleháme se špetkou soli do sněhu.

 

Zapneme troubu na 175 °C.

 

Žloutky vyšleháme s cukrem do pěny, přišleháme rozpuštěné vychladlé máslo s mlékem.

 

Přidáme také rozmačkanou dýni a med.

 

Poté vmícháme mouku smíchanou s práškem do pečiva, skořicí, kořením a také hrst nasekaných ořechů s čokoládou.

 

Nakonec zlehka vmícháme sníh z bílků.

 

Těsto nalijeme do máslem vymazané a polohrubou moukou vysypané formy na bábovku a pečeme na 175 °C cca 40 minut.

 

Poté necháme bábovku stát cca 5 minut na lince a následně vyklopíme na mřížku.

 

Bábovku můžeme pocukrovat nebo polít rozpuštěnou čokoládou a ozdobit ořechy.

 

 

Je krásně vláčná, nádherně voní a mizí rychlostí blesku.

 

Dobrou chuť.

 

Ilona

 

 

Venkovský skanzen v Třebízi

 

Na návsi malé zemědělské vesnice Třebíz leží Národopisné muzeum Slánska.

 

Tvoří ho soubor statků a chalup, včetně rodného domku spisovatele Václava Beneše Třebízského.

 

Prohlédnout si můžete exteriéry i interiéry několika budov jako např. Cífkova statku s černou kuchyní,  Šubrtův statek, malý vesnický obchůdek, kde je vystaveno vše, co se v krámku na vesnici prodávalo (nádobí, nitě, knoflíky, cylindry, košťata, školní potřeby, petrolej aj.), ševcovnu či výměnkářskou chalupu.
 

 Přišli jsme před polední pauzou, takže prohlídka byla rychlá.

 

Paní průvodkyně spěchala na oběd ;)

 

Ale i tak to bylo hezké.

 

 

 

 

 

V chalupě č. p. 19 se v roce 1849 v rodině krejčího Václava Beneše, narodil syn Václav, pozdější spisovatel a kněz Václav Beneš Třebízský.

 

Dům je jedním ze tří řemeslnických domků zachovaný v původní zástavbě návsi.

 

 Jsou zde vystaveny památky na spisovatele včetně jeho díla.

 

O založení Památníku V. B. Třebízského se zasloužil v roce 1904 Jindřich Šimon Baar, který byl v té době farářem v sousedních Klobukách.
 

 

 

 

 A stačí se pak posadit na návsi ke zvoničce do stínu stromů a nasávat ten klid .....

Mějte se krásně.

Ilona