Lučina a Kněždub

 

Slíbila jsem minule, že se okoupeme.

Z Vojšických luk jsme došli k vodní nádrži Lučina.

Okolo je chatová osada i možnosti občerstvení, takže jsme šli napřed na oběd.

A dobře jsme udělali, protože začalo pršet.

Restaurace byla celkem plná, útočiště zde našli i cyklisté.

Ale déšť se přehnal a kluci šli vyzkoušet vodu.

No byla spíš studená, ale přeplavali celou nádrž.

Pak jsme vyrazili po turistické trase přes kopeček do Kněždubu.

Je to rodiště bratří Úprků a najdete tu i Slovácký Slavín.

V obci Kněždub najdete hřbitov, kde jsou umístěny hroby místních umělců, kteří ve svém díle zvěčnili krajinu a obyvatele Slovácka.

Té části se říká Slovácký Slavín.

Na přelomu 19. a 20. století se stalo Slovácko centrem zájmu mnoha umělců, které okouzlila zdejší tradiční kultura.

Pro inspiraci sem jezdili např. Leoš Janáček, Vítězslav Novák nebo Alois a Vilém Mrštíkovi.

K tomuto výčtu slavných jmen přispěli i Antoš Frolka a bratři Joža a Franta Úprkovi.

Všichni tři se narodili právě zde, v Kněždubě, a na místním hřbitově jsou i pochováni.

A na závěr rodný dům Joži a Franty Úprkových.

Celý dům byl zrekonstruován v roce 2004 podle dochovaných dobových fotografií a záznamů.

Patří mezi nemnoho typických představitelů tzv.“ hliněných staveb“ budovaných ve své době. 

Dovnitř jsme nešli, takže foto interiéru nemám.

A začalo opět pršet a my spěchali na autobus.

Děkuju za návštěvu a přeju prima sobotu.

Ilona

Kuželov a Vojšické louky

 

Dnes zase kousek z Moravy, ze Slovácka a Bílých Karpat.

Významnou technickou památkou Kuželova je větrný mlýn holandského typu.

Stojí na kopci nad obcí a byl postaven roku 1842.

 

Fungoval pak až do roku 1946.

Od 70. let 20. století jej jako památku spravuje Technické muzeum v Brně.

My jsme přišli v době částečně rekonstrukce, takže jsme ani nešli dovnitř.

Dále jsme šli k místu zvané Tři kameny.

Hraničními kameny je vyznačeno rozhraní panství Lichtenštejnů (Kuželov), Magnisů (Hrubá Vrbka) a Uher (Slovensko).

Najdete zde i posezení a zastřešené ohniště.

A pak už pohodová procházka územím Bílých Karpat.

Stále u hranic se Slovenskem.

V těchto místech původně stávaly osady Vojšice a Jiříkovec, ale zanikly už před třicetiletou válkou. 

Dnes zde nalezneme květnaté louky s velkým množstvím druhů orchidejí.

Květnaté louky Bílých Karpat patří k druhově nejbohatším lučním porostům ve střední Evropě. 

Vznikly podobně jako jinde v Karpatech vymýcením lesů s cílem získat pastviny a krmivo pro dobytek.

Nehnojené, pravidelně spásané nebo kosené bezlesé plochy vytvořily v průběhu šetrného lidského využívání nový životní prostor jedinečnému společenství rostlin a živočichů, mezi nimiž lze napočítat stovky vzácných či ohrožených druhů, včetně orchidejí.

A příště se trochu smočíme 😉

Krásné dny ☀️ 

Ilona

Mandlové bezé se šlehačkou a ovocem

 

V jedné kavárně mi chutnalo bezé s malinami, no musela jsem to taky vyzkoušet.

Recept jsem našla na internetu a upravený pro sebe si ho tu odložím.

Dělala jsem jen menší porce, vychází to pro jednoho z jednoho bílku.

BEZÉ:

2 bílky

1 lžička maizeny (kukuřičný škrob)

špetka soli

65 g moučkového cukru

30 g mletých mandlí 

Ušlehejte bílky se špetkou soli na pevný sníh, postupně přidávejte cukr a pak ještě chvíli šlehejte, aby se dostatečně rozpustil.

Opatrně vmíchejte maizenu a mleté mandle.

Rovnoměrně rozdělte hmotu do čtyř menších kruhů na jeden plech s pečícím papírem, lžící nebo stěrkou rozetřete a dejte péct na cca 40 minut na 140 stupňů.

Pak už plňte, čím máte rádi.

Já dala šlehačku a ovoce, hlavně jahody.

Na zvlhčení korpusu stačila hodinka, ale mám je tenké.

Přeju prima letní dny.

Ilona