Starý most a seníky

Nedaleko Třeboně, přes rybník Vítek, vede tento nádherný pohádkový most.

V roce 1781 ho dal postavit kníže Jan Schwarzenberg.

Jeho stavitelem byl Josef Rosenauer, projektant známého Schwarzenberského plavebního kanálu na Šumavě.

A proč pohádkový?

Kamenný most si oblíbili filmaři.

Právě z něho byla do vody vysypána sůl z celého království v pohádce Byl jednou jeden král nebo shozen král s princeznou v pohádce Z pekla Štěstí. 

 

 

Podobný most najdete i kousek dál v obci Stará Hlína.

Ale už tak romanticky nevypadá.

Ta voda dělá svoje ;)

 

 Další zajímavostí, kterou u Třeboně najdete, jsou staré seníky.

Tyto stavby jsou posledními doklady roubených staveb v této oblasti.

Některé z nich jsou zachovány dodnes. 

 

Seníky byly vystavěny zejména kvůli tomu, že nebylo možné odvážet seno hned po dosušení. 

Jednak statkáři na třeboňském předměstí neměli dostatek místa na uložení potřebného množství sena na celou zimu a druhým důvodem je rašelinové podloží Mokrých luk, kde by se plně naložený vůz zabořil a bylo tedy nutno počkat na zimu, až půda zamrzne.

 Soubor třeboňských seníků je chráněn jakožto nemovitá kulturní památka.

 Dochází k rekonstrukci těch, které ještě zbyly.

Přežily třicetiletou válku, ale kolektivizace v 50. letech vykonala své.

Třeboňská radnice plánuje kolem seníků naučnou stezku, tak uvidíme.

 Třeboňské seníky posloužily jako exteriéry v několika filmech, např. v pohádce Pyšná princezna.

Je to prostě pohádkový kraj.....

Krásný večer.

    Ilona 

 

 

Naše balkonové večeře

Krásný večer!

Příjemně se ochladilo a my opět trávíme čas na naší lodžii.

Káva, večeře, povídání u svíček.

Už takové babí léto.

Venku je příroda v podzimně narezlé barvě a doma máme dýně od babičky.

 

Miluju dýňovou polívku.

Mikeš už tak moc ne.

Minule jsem zkoušela zmírnit dýňovou chuť přidáním cukety a mělo to úspěch.

Teď jsem přidala i opraženou anglickou (a sobě semínka) a synek si dokonce přidal!

Je pravda, že díky cuketě i s tmavou slupkou je polévka docela dozelena, ale to vůbec nevadí ;)

Poměr dýně a cukety je 2:1, na konci ještě zjemňuju smetanou.

 Druhou půlku dýně jsem chtěla použít na dýňové rizoto.

Ale počítala jsem s tím, že Mikeš to jíst nebude.

Měla jsem v záloze krůtí játra.

A hádejte, co měl Mikeš dnes k večeři?

Ano, paštiku z jater.

Je to taková rychlá verze jen z jater, přidávám koření, kapku vína, ke konci smetanu a pak trošku másla.

Trochu jsem se bála, že jsem ji udělala řídkou, ale po vychladnutí byla tak akorát.

S tmavým chlebem a rajčátkem bezva večeře.

A stejně tak ráno k snídani ;)

 Užijte si příjemný večer, my jdeme zapálit svíčky a probrat zážitky dnešního dne.

Mikeš byl s příměstským táborem v Kroměříži v kočičí kavárně, tak jsem zvědavá na podrobnosti ;)

Děkuju za návštěvu a mějte se krásně.

                  Ilona

 

Linecké tartaletky s tvarohem

Pekla jsem linecké na oslavu a zbylo mi trošku těsta, které se mi už nechtělo rozvalovat na drobné tvary.

Využila jsem ho na tartaletky.

Vyšly mi dva kousky.

 

S krémem jsem si nedělala hlavu.

Jednoduše jsem vyšlehala tvaroh s troškou kysané smetany a cukrem.

Ozdobila jsem šťavnatou broskví.

Chuť sladšího tvarohu a lehce nahořklé broskve byla osvěžující.

 Takové letní dezerty jsou podle mého gusta ;)

 Děkuju za návštěvu u mě na blogu.

Mějte se krásně a užívejte letní počasí.

       Ilona

 

Nové Hrady, Terčino údolí a Dobrá Voda

Nové Hrady jsou pro mě zajímavé tím, že ač mají asi jen 8 tisíc obyvatel, v městečku je hrad a hned dva zámky!

Pro turisty je ovšem přístupný jen hrad se zámeckou expozicí.

 Opravdu příjemný interiér, moc se nám tam (opět) líbilo.

A hned u hradu příjemná cukrárna s domácí zmrzlinou.

Hrad byl postaven ve 13. století a patřil Vítkovcům.

R. 1620 připadl rodu Buquoyů, kteří zde sídlili až do roku 1945.

Kvůli pohodlí se ovšem přestěhovali do barokního zámku na náměstí a ještě později si nechali postavit zámek v raně klasicistním stylu.

 

Právě Buquoyové založili v polovině 18. století pod hradem krajinářský park v údolí říčky Stropnice.

V Terčině údolí se nachází několik staveb a zajímavých míst.

Dnes už bohužel nejsou všechny dochované, místy jsou jen (romantické) ruiny.

Součástí je i umělý vodopád, troufla bych si říct, že nejnavštěvovanější místo údolí.

Chvílemi si člověk přišel jak na Václaváku :o)

Při naší poslední návštěvě jsme nepotkali ani živáčka.

 Pozdně gotická tvrz Cuknštejn stojí na konci romantického Terčina údolí. 

 Je jedním z nejzachovalejších vladyckých sídel v českých zemích a zároveň se jedná o vzácný příklad přechodového článku mezi zemanskou tvrzí a panským hradem.

Není bez zajímavosti, že se tvrz stala místem natáčení seriálu Ať žijí rytíři - ve filmu byla vylepšena jen o bránu a věž.

  

Další naše kroky vedly příjemnou trasou do Dobré Vody.

Cestou v Horní Stropnici nás zaujal krásný kostel sv. Mikuláše.

Dobrá Voda, přezdívaná též jihočeské Lurdy, se nachází na severním úbočí Kraví hory.

Došlo zde k několika zázračným uzdravením. 

Protože sem proudily davy lidí, nechal zde hrabě Buquoy počátkem 18. století postavit chrám Panny Marie Těšitelky. 

Poutní procesí z Čech i Dolního Rakouska se konala až do r. 1938. 

Po r. 1945 bylo obyvatelstvo vystěhováno a začalo bourání budov.

 Byl zasypán i hlavní pramen a hrozilo zboření kostela. 

Po r.1989 obec ožila zásluhou turistického ruchu a hlavně zásluhou rakouských účastníků bohoslužeb. 

Kostel patří mezi nejhodnotnější církevní barokní stavby jižních Čech.

 

Protože nám do odjezdu autobusu zbývala ještě hodina, šli jsme se podívat nahoru na Hojnou Vodu.

První zmínka je z roku 1553, kdy Vilém z Rožmberka sem přivedl 26 usedlíků a dřevařů. 

Název Hojná Voda (patrně z názvu hojivá voda) pochází z roku 1564, kdy byl objeven léčivý pramen. 

Podle pověsti se zraněnému dřevorubci zjevila sv. Anna a poradila mu, aby si ránu omýval vodou z pramene. 

Tímto způsobem se uzdravil.

Proto zde na konci 16. století vzniklo lázeňské centrum a poutní místo s jednolodním kostelem sv.Anny. 

Léčili se zde Vilém i Petr Vok z Rožmberka, Buquoyové, dokonce i spisovatel Zikmund Winter. 

Po vystěhování obyvatelstva r. 1945 zde vzniklo hraniční pásmo, víc než polovina domů byla zbořena, stejně jako kostel.

Pokud budete mít čas, můžete navštívit přírodní rezervaci nebo rozhlednu na Kraví hoře.

Hezký zbytek neděle.

       Ilona