Zámek Nová Horka

 

Muž to se mnou nemá lehké.

- Pojedeme na Lysou.

- Teď na Lysou? Vždyť tam bude sníh, já už chci jaro!

- Tak k přehradě.

- Teď k přehradě? Tam tak v létě, vždyť se ani neokoupeš!

Dnes vám tedy představím malou Vídeň 😉

Zámek Nová Horka u Studénky představuje veřejnosti poměrně málo známý zámek Moravskoslezského kraje.

Až do nedávna sloužil potřebám sociálního ústavu, v minulosti však byl pro svůj bohatý kulturní život nazýván "malou Vídní".

Barokní zámek nechal v roce 1742 postavit Karel Josef Vetter.

Prošel rokokovou úpravou koncem 18. století a po požáru roku 1856 ještě úpravou do dnešní podoby v duchu novogotiky.

Dnešní vzhled zámku je z poslední přestavby z poloviny 19. stol. 

Vetterové z Lilie (německy Vetter von der Lilie) jsou rakouský šlechtický rod připomínaný od 14. století.

Vlastnili statky ve Štýrsku, Slovinsku a na Moravě, jejich hlavním sídlem byl v letech 1660-1945 právě zámek Nová Horka.

V roce 1653 byli povýšeni do hraběcího stavu, nejvýznamnější osobností rodu byl Felix Vetter (1830-1913), dlouholetý zemský hejtman na Moravě.

Dnes žijí převážně v Rakousku.

Prohlídkový okruh ukáže návštěvníkům v podstatě celé přízemí.

Podíváte se třeba do zámecké knihovny, kde je instalován původní fond zámecké knihovny Nová Horka, do kaple nebo můžete obdivovat sala terennu.

Ta se zachovala v původním stavu, protože i ústav, který tu sídlil, využíval tento krásný prostor pro zvláštní účely.

Hned vedle sala terreny je instalována interaktivní expozice věnovaná nedaleké přírodní památce Kotvice.

V zámecké kapli uvidíte mimo jiné původní oltář z druhé poloviny 19. století, jenž byl pro novohoreckou kapli vyroben po požáru zámku v roce 1857, který schvátil její původní barokní mobiliář.

Kromě toho muzeum nechalo zrestaurovat a doplnilo tam z vlastních sbírek oltář z kaple zámku v Odrách, který taktéž vyhořel a dnes již neexistuje.

Zámek postupně prochází obnovou, přístupné je jen přízemí.

Další patra čekají na rekonstrukci, stejně jako zámecký park.

Tak snad se vám zámek líbil.

Zase jsme poodhalili kousek neznámého z našeho kraje.

Krásný začátek jara ☀️

Ilona

 

Labutí jezero 🦢

 

Sluníčko vysvitlo, hurá aspoň "kolem komína".

Příroda se probouzí, je to fajn.

A jako bonus labutě 🦢

Jen škoda těch odpadků, papírků od bonbónů....

Ale úklid už se chystá 😉

Mějte krásný den ☀️

Ilona

Zámek Břeclav

 

Když už jsme na jihu, podíváme se i k zámku v Břeclavi.

Je považována za vstupní bránu do Lednicko -valtického areálu.

Počátky zámku sahají až do 11. století, kdy byl v jeho místech po roce 1041 vybudován pohraniční hrad. 

Stalo se tak za knížete Břetislava I. a podle něj dostalo panství jméno.

Hrad sloužil jako jedno ze správních středisek knížectví středověké Moravy, které se později stalo jedním z panských sídel.

Později přemyslovský hrad i Novou a Starou Břeclav získali Žerotínové, kteří hrad v 1. polovině 16. století přestavěli na renesanční zámek.

 Ladislav Velen z Žerotína za svoji účast na stavovském povstání po roce 1618 o břeclavské panství přišel.

Dnešní podobu dostal zámek na počátku 19. století, kdy Lichtenštejnové, vlastníci sousedního panství, budovali Lednicko – valtický areál.

Za válek s Osmanskou říší a následující třicetileté války byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny.

V rámci pozdějších rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav lichtenštejnského panství byl břeclavský zámek (který nebyl sídelním) jako součást komplexu přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu.

V roce 1945 se stal zámek majetkem československého státu, v dnešní době je ve správě města.

Značně zchátralý objekt v současnosti prochází rozsáhlou rekonstrukcí.

V roce 2014 byla otevřena vyhlídka z prostřední věže břeclavského zámku.

Tolik zase z koutů naší vlasti, který není možná až tak známý.

Krásnou neděli☀️

Ilona