neděle 15. února 2015

V růžové


 


V pátek jsem si udělala malou radost.

Bylo pěkné předjarní počasí a mě zlákala křehká krása tulipánů.

Sice nám doma ještě visí zimní výzdova v podobě vloček, ale těším se na jaro a tulipány mě jaro připomínají.

Vybrala jsem si je v růžové barvě.

Shodou okolností donesl Mikeš ze školky valentýnské srdíčko pro maminku taky v růžové, tak nám to doma pěkně ladí :o)





neděle 8. února 2015

Nejoblíbenější koláč





Taky máte oblíbený recept, který pečete nejraději?

U nás přes zimu vede koláč, který jsem před delším časem objevila na Misha´s blog.

Vzhledem k velkým zásobám malin v mražáku, kterými mě zásobí moje mamka, ho samozřejmě peču nejčastěji .............. s malinami.

Místo rumu dávám vanilkovou nebo mandlovou tresť, občas dám špaldovou mouku místo bílé, cukr třtinový a hned mám jiný koláč.

Včera odpoledne jsem vytáhla mražené švestky.

Mikeš se ujal míchání těsta (jeho oblíbená činnost) a musím uznat, že koláč se mu opravdu povedl.

Já ho zakrojila ještě teplý :o)

..... synáček si jen kousl (sladké moc nejí)

..... muž ochutnal 

..... a pro návštěvu na dnešek moc nezbylo :o)



***  Hezký zbytek neděle  ***





sobota 7. února 2015

Pan spisovatel


Inspirován knížkami o autíčkách, rozhodl se Mikeš, že si vytvoří vlastní.

Vlastní zápletky a vlastní ilustrace.

Jednoho dne přišel s titulní stránkou a nadpisem první kapitoly.

Když zjistil, že tam má hrubky, šel do hysterického oblouku (Maminkoooo, já to chci mít dobře!!!!) 

(Nechci vidět, co bude dělat ve škole, když bude mít chyby)

Museli jsme teda psát my, dospělí.

Mikeš jen diktoval příběh (rychlostí kulometu).

Jeden by nevěřil, co dá ruční psaní práce.

Už jsem opravdu zhýčkaná datlováním na klávesnici a po chvíli mě při psaní začala bolet ruka.

Naštěstí byly příběhy poměrně krátké.



S nostalgií jsem vzpomínala na knížky, které jsem si psala já.

Začínala jsem někdy ve druhé třídě na základce.

V dospělosti jsem pak ty moje literární pokusy našla a upřímně se při čtení pobavila :o)



Jj, geny se nezapřou......








neděle 1. února 2015

Černá k černé



Sice se už těším na jaro, ale zima ještě chvíli potrvá.

K černé čepici jsem si umotala černý nákrčník.

Opět jen střídání předních a zadních reliéfních sloupků.

Jen ty knoflíky vyměním.