Koldinghus

 

Dnes vás pozvu na naši dovolenou po Dánsku.

Samozřejmě jsme jeli vlakem 😉

První den jsme strávili v Koldingu.

A hned navštívíme dominantu města.

Koldinghus je bývalý královský hrad, který byl postaven v roce 1268 králem Erikem V. 

Jako nejstarší královské sídlo v Jutsku prošel proměnou ze středověké pevnosti na renesanční palác.

Po rozsáhlém požáru v roce 1808 byl hrad citlivě zrestaurován a dnes slouží jako oceňované moderní muzeum s mezinárodními výstavami a historickými expozicemi.

Vstupenku si koupíte do celého hradu, dostanete mapku a všude chodíte sami.

Jsou zde stálé výstavy, sezónní výstavy, část pro děti i různé workshopy.

Ty se platily zvlášť, cca 20-40 DKK.

Zajímavá je rekonstrukce, kovové prvky, různé mostky apod.

Asi na to u nás nejsme až tak zvyklí.

Úžasná byla výstava porcelánu v prostorách knihovny.

Jedná se o originální nádobí Flora Danica z Královské sbírky.

S 1 530 neporušenými díly je sada Flora Danica nejen nejlépe dochovanou velkolepou sadou na světě z 18. století.

Díky svým četným dílům sady a pečlivým reprodukcím divoké dánské botaniky je sada ústředním klíčem k pochopení Dánska v období osvícenství.

Stejně jako dánské korunovační klenoty se dodnes používá, když si královský rod připomíná velmi zvláštní události. 

Samozřejmě nesmí chybět vyhlídky na hrad a okolí.

Občas jsme lehce bloudili, ale i výstava gobelínů stala zato.

Tento mě zaujal asi nejvíc.

Autorem je Bjørn Nørgaard a zachycuje dějiny 20. století.

A příště vás vezmu i do města.

Přeju prima den.

Ilona

Beskydy

 

Druhý den našeho pobytu v Beskydech jsem si dali tůru po kopcích, které jsme viděli z Lysé hory.

Pro představu jsem vystřihla mapku s naší trasou (bez různých kochacích odboček).

Na Konečnou jsme dojeli autobusem a pak šli po hraniční čáře přes Doroťanku směrem na Bílý Kříž.

Cestou bylo otevřené Občerstvení Sulov, seděli jsme venku ve stínu.

Už bylo zase horko, i když na tropy tohoto víkendu to nedosáhlo.

Původně zde byla osada, která se jmenovala Karlovice.

Na Bílý Kříž byla přejměnována po roce 1830, kdy se tu stala smutná událost.

Osmnácti pašerákům tabáku z uherského Slovenska zastoupil cestu jeden financ (člen pohraniční policie).

Pašeráci se báli bití a pokut víc než vraždy, a tak pohraničníka ubili a na místě vraždy pochovali. 

Na mohyle nad hrobem byl postaven dřevěný kříž z čerstvě ostrouhaných smrkových žerdí. 

Celý hřeben byl tehdy odlesněn, a tak kříž svítil bíle dodaleka.

Dnešní kříž už je po několikáté obnovený, a aby dostál svému jménu, je na bílo natřený.

Další občerstvení jsme si dali na chatě Švarná Hanka.

Tu zmiňovala Hanka v komentáři k Lysé.

Jako klobouk dolů, jít to odsud.

6. května 2000 dopadl na zem meteorit.

Úlomky vesmírného tělesa se rozptýlily po okolí, od Hnojníku až po Bílý Kříž.

Nejvíce jich ale dopadlo právě na Morávku.

A podle toho dostal také jméno – meteorit Morávka.

Přestože se meteorit Morávka rozpadl na drobné kousky, na Grúni si jej můžete prohlédnout celý. 

Nadšený amatérský astrolog, iniciátor vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy, Jan Kondziolka, totiž vlastnoručně vyrobil betonový model. 

Snažil se přitom zachovat velikost a tvar, jaký mohl meteorit před vstupem do zemské atmosféry mít.

l

Tady krásný dřevěný kostel Panny Marie Pomocné na hřebeni Gruně.

 Je to významná kulturní památka postavená v roce 1887 v severském architektonickém stylu. 

Interiér jsme si prohlédli přes mříže v otevřených dveřích, opravdu nádhera.

Tady mě zaujala pěkně zrekonstruovaná budova staré školy, dnes hotel.

Bohužel soukromá akce, takže zavřeno.

Muž chtěl původně dojít až dolů k přehradě, ale už jsem toho měla plné kecky a tak jsme si počkali na louce ve stínu na autobus.

Děkuji za návštěvu u vaše komentáře a mějte prima den někde u vody nebo ve stínu.

Ilona