V minulém příspěvku jsme skončili na rozcestí a rozhodovali se, kam dál.
Nakonec zvítězily staré aleje, zámeček v parku a hlavně cesta lesem, stínem stromů.
Sluníčko opravdu pálilo ostře a já měla večer navzdory opatření červený nos i výstřih ;)
Na první fotce je dnes pole, louka, kde dřív stála tvrz Svárov.
Kousel opodál pak stejnojmenná vesnice, která už ale dávno zanikla.
Od Svárova pak vedou dvě staré jírovcové aleje k hoštickému zámku.
Díky své výjimečnosti patří toto stromořadí mezi chráněné památné stromy České republiky.
Stromy jsou opravdu majestátní a mezi nimi příjemná pěšina.
Po ní dojdeme až k zámku.
V místech zaniklé středověké tvrze byl koncem 17. století postaven jednopatrový barokní zámek.
R. 1788 byl rokokově upraven, počátkem 19. století získal klasicistní vzhled.
Od roku 1875 Hoštice i zámek vlastnili hrabata Dubští z Třebomyslic.
Zámek je známý hlavně jako rodiště rakouské spisovatelky Marie Ebner-Eschenbachové, rozené hraběnky Dubské.
Její pomník je v rozsáhlém zámeckém parku.
V současné době zámek patří soukromým majitelům a je ve velmi dobrém stavu.
Zámek se objevil třeba v Četnických humoreskách nebo snímku Můj strýček Archimedes.
V obci je také zajímavý barokní kostel sv. Jiljí z poloviny 18. stol. zbudovaný podle plánů Jakuba Pánka.
A pak projít druhou alej a lesem až ke kapličce.
Lesy jsou tu listnaté i smrkové.
Asi si dovedete představit, v jakém stavu ty jehličnaté jsou.
Kaplička na Strašné byla snad postavena na zahnání zlých důchů.
Je u ní i studánka s hrníčky, ale neměla jsem odvahu se napít.
Další zastávkou jsou Morkovice.
Město Morkovice-Sližany vzniklo v r.1960 spojením dvou obcí.
Osídlení je už z mladší doby kamenné, život obyvatel byl ovlivněn Jednotou bratrskou, Sližany se staly sídlem českobratrského biskupa.
A samozřejmě tu najdeme i zámek.
Slížany se staly i sídlem českobratrského biskupa
Více zde: https://www.morkovice-slizany.cz/historie/
Více zde: https://www.morkovice-slizany.cz/historie/
Slížany se staly i sídlem českobratrského biskupa
Více zde: https://www.morkovice-slizany.cz/historie/
Více zde: https://www.morkovice-slizany.cz/historie/
Slížany se staly i sídlem českobratrského biskupa
Více zde: https://www.morkovice-slizany.cz/historie/
Více zde: https://www.morkovice-slizany.cz/historie/
Slížany se staly i sídlem českobratrského biskupa
Více zde: https://www.morkovice-slizany.cz/historie/
Více zde: https://www.morkovice-slizany.cz/historie/
Vznikl přestavbou původní tvrze ve 2. polovině 16. století.
Tvrz byla obehnána vodním příkopem, před průčelím byl
padací most.
Její sílu si vyzkoušel v roce 1468 i uherský král Matyáš
Korvín.
Zámek později v průběhu let prošel řadou barokních, klasicistních i rokokových
úprav.
Posledními majiteli byli do roku 1945 Kinští.
Po konfiskaci byl
zámek využíván jako sídlo různých institucí (muzeum, veterinární nebo
zdravotní středisko).
Objekt má tři křídla, všechna směrem do nádvoří s arkádovým loubí.
Zámek nedávno prošel rozsáhlou rekonstrukcí, není však veřejnosti přístupný.
A nedá se moc dobře vyfotit.
Barokní kostel sv. Jana Křtitele byl postaven v letech 1688-1705 na místě původního chrámu, postaveného před r. 1389.
Místy jsou ještě patrné gotické prvky, například sochy.
A krásně tu kvete šeřík ;)
A hned vedle kostela Košíkářské muzeum.
Tradice košíkářského řemesla ve městě trvá přes 200 let.
Bylo považováno za baštu košíkářů, v 18. století zde byl založen i jejich cech.
Za první republiky místní řemeslníci vyváželi své zboží do celé Evropy i do Ameriky
Po roce 1948 přišel postupný úpadek řemesla a dnes už se tomuto řemeslu věnuje jen pár lidí.
A co by to bylo město bez pranýře!
Tento kamenný pranýř se uchoval ze středověku, kdy se v Morkovicích konaly popravy.
Museli jsme ho vyzkoušet ;)
A naše putování ukončíme v Kroměříži.
O té jsem už psala, tak se nebudu opakovat.
Mějte krásný den.
U nás opět slunečno, včera lehce sprchlo, ale chtělo by to víc ......
Ilona
