pondělí 30. dubna 2018

Hopsa, hejsa, do Brandejsa!


Opět jsme využili krásné letní počasí a vyrazili na výlet.

Podle písně Hopsa, hejsa, do Brandejsa!

Městečko leží na břehu Tiché Orlice a díky krásné přírodě vede okolím několik turistických a cyklistických tras.

Jednou ze zajímavostí je přírodní bludiště u pomníku J.A.Komenského.

J.A.Komenský se na tomto místě schovával před vyhnanstvím do ciziny a r.1622 napsal své dílo Labyrint světa a ráj srdce.

Tímto dílem se pak místní inspirovali a vytvořili r.2003 přírodní bludiště – labyrint světa – uvnitř kterého je pak ukryt ráj srdce.

Stačí ho jen najít ;)








Nad městem je v lese ukryta zřícenina hradu Brandýs, už jen opravdu zbytky zdí.

Je odtud pěkný výhled do kraje.

My jsme pak pokračovali po modré značce s krásnými výhledy do údolí a na vzdálenější kopce.










Po sestupu do údolí nás v Perné čekala pěkná barokní sýpka, která pochází z 2.poloviny 18.století.

A krásně rozkvetlé stromy.




A pak zase lesem do kopce a z kopce a ve Rvišti další zajímavá stavbička – roubená zvonice z 19.století.

Pokračovali jsme dále Orlickým Podhůřím přes Dobrou Vodu ke kapli do Klopot.

K místu u pramene potoka se váže příběh o uzdravení bolavých a zdecimovaných vojáků, kteří zde v době napoleonských válek z vděčnosti založili kult úcty k Panně Marii – Pomocnici všem lidem v nouzi.

Klopoty se staly významným poutním místem.

Mikeše samozřejmě hned zaujal potůček a nás zase vedlejší hospoda.

Ač v lese, bývalo to dřív kulturní centrum okolí, hrávala se zde i divadelní představení.

My jsme byli rádi, že se v pozdním odpoledni našlo něco k jídlu a pití.








 Den se chýlil ke konci, čekala nás už jen cesta osadou a kolem vody na vlak do Bezpráví.

Krásně bylo.

Tak zas někdy příště ;)






sobota 28. dubna 2018

Háčkované papuče


 Na kratší cesty si do vlaku beru většinou nějaký menší projekt.

Dlouho jsem nemohla nic vymyslet, až jsem si vzpomněla na balerínky, které jsem kdysi zahlédla na blogu Fizule.

Rychle jsem sbalila do batohu návod, háček a klubíčko párané vlny.

Ráda recykluju a zrovna Lada se na papuče hodí.

Krásně hřeje a ještě mi zbylo dost vlny ze starého svetru.




Návod je jednoduchý a najdete ho přímo tady.

Stačí jen upravit na velikost vaší nohy.

Háčkovalo se rychle a snadno a určitě nezůstanu u jediného kousku.

Už mám zakázku od Mikeše.

Pro sebe jsem chtěla papučky jednoduché, ale ty jeho už pořádně vytuním.



 Krásný letní podvečer ;)

    Ilona




čtvrtek 26. dubna 2018

Nedošínský háj

 

 Nedošínský háj je les rozkládající se mezi obcemi Nedošín a Tržek.

 První zmínky o háji pochází ze 14. století. 

Tehdy zde byla obora, později přeměněná v bažantnici.

K zásadní proměně háje došlo na počátku 19. století, kdy jej nechal hrabě Jiří Josef Valdštejn-Vartemberk upravit do podoby parku, který zaplnil drobnými romantickými stavbami.

Nedošínský háj se tak stal vyhledávaným výletním místem s restaurací a tanečním sálem. 

Konaly se zde studentské majálesy - ve Filozofské historii jej popisuje Alois Jirásek. 

Také zde byla zelinářská zahrada se skleníkem, kde se pěstovaly fíky, chmelnice a ovocný sad. 

Většina staveb byla však již v druhé polovině 19. století zbořena. 

Do současnosti se v úplnosti dochovala jen kaplička svatého Antonína Paduánského z roku 1809.

  

 U kapličky je pramen.

 Nevím, jestli je voda pitná (jedna místní starší paní si nabírala celou láhev), ale přehrady na vodě se staví skvěle.






 Po projití naučné stezky, která hájem vede, jsme se vydali rozkvetlou alejí do Tržku na vlak.

Tak ještě posedět u rybníka, uplést věnec a hurá na cestu domů.


 

Tak zase někdy na viděnou ;)

    Ilona


 

úterý 24. dubna 2018

Rodiště Bedřicha Smetany




Litomyšl známe asi každý ještě ze školy jako rodiště Bedřicha Smetany.

Narodil se r.1824 v zámeckém pivovaru.

Nyní je v těchto místech zřízena expozice, která je věnována jeho dětství a je doplněna interaktivními programy pro děti.
 





Nás ale víc lákala návštěva zámku.

Naposledy jsme tu byli za mlada a bezdětna.

Mikeš, od mala trénovaný na prohlídky hradů a zámků, se nakonec projevil jako největší nadšenec a ukecal nás na prodlouženou prohlídku.

 


Samozřejmě krásný interiér.
 
Unikátní zámecké divadlo s dochovanými dekoracemi.

Reprezentační sály.

Viděli jsme i pokoje, které se dokončily teprve loni.





  
A po návštěvě zámku pěkně kávička, pivečko a Mikeš hurá na lanovou dráhu.








I na souboj muž proti muži došlo.





Když utichlo řinčení zbraní, hurá do zahrady.

Zámecké i té klášterní naproti.




 



 



 Svou dnešní (foto) cestu ukončíme u domu U Rytířů na náměstí.


Patří mezi nejstarší a nejhodnotnější domy města a díky zachovalé původní výzdobě fasády a části interiéru i mezi skvosty renesanční městské architektury v Čechách.


Všechny vás zdravím, hlavně ty z východních Čech ;)

Máte tam krásně.


             Ilona