Cyklostezka Bečva

 

 Pořídila jsem si před pár týdny koloběžku na cestu do práce a na kratší výlety po okolí.

Oblíbená je trasa po cyklostezce podél Bečvy.

Jezdím směr k Hranicím, pohoda rovinka.

Stezka bývá plná cyklistů i pěších, lidí na bruslích, koloběžkách, běžců,....

Volím o víkendu ranní hodiny, kdy člověk potká jen pár lidí a nemusí se vyhýbat.

 

Některé úseky jsou docela úzké a vedle sebe se vejdou dvě kola.

 

 Sportu zdar!

Ilona

 

 

 

 

Noc kostelů

 

Ještě vzpomínka na Noc kostelů.

 

Mikeš byl na škole v přírodě, šli jsme tedy s mužem sami a letos si jako hlavní vybrali kostek evangelický.

 

 

Přerov za sebou má velkou reformační, především bratrskou minulost.

 

Ale teprve v polovině 19. století vznikla za nádražím na hřbitově dřevěná zvonice, kterou v letech 1873-1874 - na základě daru pruského krále Viléma I. - nahradil menší evangelický kostel v pseudogotickém slohu.

 

Zdejší německá luterská komunita zanikla spolu s Německou evangelickou církví po roce 1945.

 

Kostel s okolním hřbitovem byl zničen roku 1957 při rozšiřování nádraží.

 

Pro české evangelíky byl v letech 1907–1908 postaven Českobratrskou církví evangelickou tento novodobý kostel v centru města.

 

Projektantem stavby byl německý architekt Augustin Otto Kuhlmann.

 

Jde o mimořádnou stavbu, zahajující zcela nové pojetí sakrálních staveb, která se stala vzorem pro řadu kostelů, postavených do dnešní doby.

 

Tolik kousek od nás.

 

Přeju pohodový zbytek víkendu.

Ilona

 

 

 

 

Slunovrat

 

Letní slunovrat slavili naši předkové od úsvitu civilizace.

 

Vyrostlo kolem něj mnoho zvyklostí a rituálů, které v dnešní době opět ožívají.

 

Skoro všechny zemědělské společnosti si nějakým způsobem připomínaly nejvyšší bod Slunce na obloze.

 

V tento den se dostává Slunce do zenitu, je to nejdelší den v roce.

 

 Slunovrat si lidé připomínali třeba rozděláváním velkých ohňů na kopcích, na místě mezi Nebem a Zemí.

 

V tomto období mají byliny čarovnou moc.

 

Můžete si namíchat magickou koupel, uvařit speciální čaj-lektvar nebo si vytvořit kouzelný váček s bylinami.

 

Nasbírejte svatojánské byliny.

 

Šalvěj, rozmarýn, tymián, bazalka, levandule, svatojánský kořen, verbena nebo další. 

Můžete je použít i při vaření večeře.

My si dnes uděláme nějaký dobrý čaj 😉

Přeju prima letní dny

Ilona

Zámek Plumlov

 

Jak už bylo zmíněno v komentářích u Plumlovské přehrady, nedaleko ní máme i zámek.

 

 Plumlovský zámek nad Podhradským rybníkem přímo láká k focení s vodní hladinou ;)

 

 Původní plumlovský hrad byl založen na přelomu třináctého a čtrnáctého století levobočkem Přemysla Otakara II. vévodou Mikulášem I. Opavským.

Dalšími majiteli pak byli Lucemburkové, páni z Kravař, Pernštejnové a Lichtenštejnové.

Začátkem šestnáctého století byl hrad přestavěn na renesanční zámek.

 

Pernštejnové si však v té době vybudovali novou rezidenci v Prostějově a pro své finanční problémy plumlovský zámek zanedbali.

 

Jeho úpadek dovršil požár roku 1586.

Rekonstrukci hradu zahájil až další majitel kníže Karel z Lichtenštejna, který vybudoval arkády na nádvoří a zmodernizoval opevnění.

V roce 1619 hrad vyplenilo stavovské vojsko a za třicetileté války jej dobyli, vypálili a pobořili Švédové.

Po skončení třicetileté války byl renesanční zámek jen provizorně opraven.

   

V letech 1680–1688 byl postaven v manýristickém stylu tzv. vysoký zámek.

 

 Projektantem stavby byl Karel Eusebius z Lichtenštejna, který byl silně ovlivněn italskou renesancí.

 

Původní plány na čtyřkřídlý zámek nebyly realizovány, bylo postaveno jen jedno křídlo (ani to nebylo nikdy zcela dokončeno) s kolosálním řádem, štukovou a freskovou výzdobou.

 

Na konci osmnáctého století byly zastavěny bastiony budovami tzv. nízkého zámku.

 

Zámek a starý hrad stály vedle sebe až do roku 1801, kdy oba objekty poškodila vichřice.

 

Tehdejší majitel, Alois z Lichtenštejna, neměl dostatek prostředků na obnovu obou objektů, a proto hrad nechal zbořit.

 

Roku 1850 byl zámek pronajat okresnímu soudu a bernímu úřadu.

 

V několika místnostech bývalo vězení, ostatní obyvatelné části zámku sloužily jako byty úředníků.

 

V roce 1931 byl zámek v rámci pozemkové reformy Lichtenštejnům zabrán a přešel do vlastnictví Státního pozemkového fondu.

 

 Ve čtyřicátých letech dvacátého století bylo na zámku zřízeno muzeum, které tu bylo až do let šedesátých, kdy zámek získaly Vojenské lesy Plumlov.

Ty jej nechaly opravit a stáhnout ocelovými lany, aby se nezřítil.

Po Vojenských lesích Plumlov byly vlastníky zámku ještě Památkový ústav Brno a Muzeum Prostějovska.

 

Jejich prostředky však stačily sotva na nejnutnější údržbu chátrající stavby. 

 

V roce 1994 byl zámek předán do majetku města Plumlova, které zahájilo nejnutnější opravy.

 

V noci z 10. na 11. října 2016 poničily plameny levé křídlo zámku.

 

 

 

Na obraze je španělská šlechtična Marii Manrique de Lara y Mendoza, manželka slavného českého diplomata a nejvyššího kancléře Českého království, Vratislava II. z Pernštejna.

 

 Za svého života přivedla prý na svět jednadvacet potomků, osm chlapců a třináct děvčat, ale většina z nich zemřela ještě v raném dětství.

 

Díky těmto tragickým událostem trávila Marie většinu svého života ve smutečních šatech a truchlila pro své zemřelé děti.

 

Pernštejnové vlastnili nejen Plumlov, ale i zámek v Tovačově, kde se tato dáma zjevuje jako Černá paní.

 

Jde o ženu, která si přivezla jako svatební dar ze Španělska Pražské Jezulátko.

 A ještě pár výhledu z bašty, třeba na Podhradský rybník.

Pak se můžete jít osvěžit třeba do kavárny na nádvoří ;)

Děkuju za návštěvu a užijte si letní neděli.

Ilona