Jak už bylo zmíněno v komentářích u Plumlovské přehrady, nedaleko ní máme i zámek.
Plumlovský zámek nad Podhradským rybníkem přímo láká k focení s vodní hladinou ;)
Původní plumlovský hrad byl založen na přelomu třináctého a čtrnáctého století levobočkem Přemysla Otakara II. vévodou Mikulášem I. Opavským.
Dalšími majiteli pak byli Lucemburkové, páni z Kravař, Pernštejnové a Lichtenštejnové.
Začátkem šestnáctého století byl hrad přestavěn na renesanční zámek.
Pernštejnové si však v té době vybudovali novou rezidenci v Prostějově a pro své finanční problémy plumlovský zámek zanedbali.
Jeho úpadek dovršil požár roku 1586.
V noci z 10. na 11. října 2016 poničily plameny levé křídlo zámku.
Rekonstrukci hradu zahájil až další majitel kníže Karel z Lichtenštejna, který vybudoval arkády na nádvoří a zmodernizoval opevnění.
V roce 1619 hrad vyplenilo stavovské vojsko a za třicetileté války jej dobyli, vypálili a pobořili Švédové.
Po skončení třicetileté války byl renesanční zámek jen provizorně opraven.
V letech 1680–1688 byl postaven v manýristickém stylu tzv. vysoký zámek.
Projektantem stavby byl Karel Eusebius z Lichtenštejna, který byl silně ovlivněn italskou renesancí.
Původní plány na čtyřkřídlý zámek nebyly realizovány, bylo postaveno jen jedno křídlo (ani to nebylo nikdy zcela dokončeno) s kolosálním řádem, štukovou a freskovou výzdobou.
Na konci osmnáctého století byly zastavěny bastiony budovami tzv. nízkého zámku.
Zámek a starý hrad stály vedle sebe až do roku 1801, kdy oba objekty poškodila vichřice.
Tehdejší majitel, Alois z Lichtenštejna, neměl dostatek prostředků na
obnovu obou objektů, a proto hrad nechal zbořit.
Roku 1850 byl zámek
pronajat okresnímu soudu a bernímu úřadu.
V několika místnostech bývalo vězení, ostatní obyvatelné části zámku sloužily jako byty úředníků.
V roce 1931 byl zámek v rámci pozemkové reformy
Lichtenštejnům zabrán a přešel do vlastnictví Státního pozemkového
fondu.
Ve čtyřicátých letech dvacátého století bylo na zámku zřízeno
muzeum, které tu bylo až do let šedesátých, kdy zámek získaly Vojenské
lesy Plumlov.
Ty jej nechaly opravit a stáhnout ocelovými lany, aby se nezřítil.
Po Vojenských lesích Plumlov byly vlastníky zámku ještě
Památkový ústav Brno a Muzeum Prostějovska.
Jejich prostředky však
stačily sotva na nejnutnější údržbu chátrající stavby.
V roce 1994 byl zámek předán do majetku města Plumlova, které zahájilo nejnutnější opravy.
Na obraze je španělská šlechtična Marii Manrique de Lara y Mendoza, manželka
slavného českého diplomata a nejvyššího kancléře Českého království,
Vratislava II. z Pernštejna.
Za svého života přivedla prý
na svět jednadvacet potomků, osm chlapců a třináct děvčat, ale většina z
nich zemřela ještě v raném dětství.
Díky těmto tragickým událostem
trávila Marie většinu svého života ve smutečních šatech a truchlila pro
své zemřelé děti.
Pernštejnové vlastnili nejen Plumlov, ale i zámek v Tovačově, kde se tato dáma zjevuje jako Černá paní.
Jde o ženu, která si přivezla jako svatební dar ze Španělska Pražské Jezulátko.
Pak se můžete jít osvěžit třeba do kavárny na nádvoří ;)
Ilona
Ilono, tehle zámek sice znám jen z fotek, ale vždycky mi přišel architektonicky zajímavý, resp. nezvyklý - právě svou výškou na poměrně malé "základně". Fotky s hladinou vody jsou pěkné, taky takové pohledy fotím ráda.
OdpovědětVymazatMěj se fajn
Stáňa - https://veverkoviny.blogspot.com/
Ilonko, krásné fotky, moc se povedly a potěšily mne. Já tam byla to léto, kdy vypukl požár. Koukám na tvé fotky a říkám si, jak to tam teď hezky vypadá. Asi se tam budeme muset vydat znovu. Zdraví Iwka
OdpovědětVymazatIlonko, už roky se tam chci podívat. Zatím to nevyšlo.
OdpovědětVymazatDěkuji za reportáž a měj hezký den. Helena
https://sincerehelena.blogspot.com/