Imbolc, Perun a Hromnice

Začátek února byl významný pro stará i novější náboženství.

Keltové slavili Imbolc za soumraku 1. února.

Je to svátek světla a ohně, naděje, očištění a nových začátků.

 Zima je pomalu na ústupu, a odkládá masku v podobě moudré stařeny, přichází krásná panenská bohyně Brigid, aby napomohla tmě a temnotě ke světlu.

Světlo svící symbolizuje teplo a světlo vracejícího se Slunce. 

Ohně se toho dne uhasínají a opět slavnostně, obřadně zapalují, tím se posvětí nové začátky.

 V tento očistný den bylo třeba sundat ze dveří, stěn a domů veškerou výzdobu náležející zimnímu slunovratu, zvláště břečťan a jmelí, a obřadně ji spálit v ohni.

Podobně tomu bylo i u Slovanů, kterí v tento čas očekávali příchod boha Peruna.

 Jeho příchod byl očekáván v podobě jarního zahřmění.

Jarním bleskem, jako dotknutím kouzelného proutku, probouzela se božstva a příroda se otevírala novému životu.

Před hromovým rachotem jarního Peruna prchají zlí duchové a zalézají do svých skrýší.

 Lidé uklízeli po zimě, vymetali stáje, čistili krby a zapalovali hranice, které měly zahnat zlé zimní duchy.

Ženy měly zušlechtit svou krásu a obléknout se do barev jara – oranžové, žluté a zelené.

 Křesťané překryli tyto pohanské zvyky svými Hromnicemi.

Nicméně význam je podobný.

Svátek je také spojen s ochranou před ohněm, bouří a bleskem.

 Nejznámějším příkladem této víry je svěcení svící, takzvaných hromniček, prováděné v tento den, které se pak během bouře dávaly do oken a měly tak ochránit domácnost.

Také končilo vánoční období a odklízela se vánoční výzdoba.

A těch pranostik, které se k Hromnicím vážou!

Nejznámnější je určitě „Na Hromnice o hodinu více".

A je to pravda, den už je delší.

 

 Dnes bylo nádherně.

Sluníčko hřálo, ptáci zpívali o stošest a ve vzduchu bylo cítit jaro.

Nicméně je to ještě brzo, příroda by spíš potřebovala mrazíky a pořádnou sněhovou peřinu, ať se sníží na jaře deficit vody.

Děkuju za návštěvu a užijte si pohodový víkend.

Ilona