Polná

 

 Slibuji, že dnes už tu bude Polná naposledy ;)

Ale opravdu se tu dá chodit celý den a navštěvovat zajímavá místa.

Polná vznikla přibližně v polovině cesty pohraničním hvozdem mezi Čechami a Moravou, pravděpodobně v polovině 12. století, jako odpočinkové místo na jedné ze starších větví Haberské stezky.

Svou polohou uprostřed Českomoravské vrchoviny se z hlediska obchodního i vojenského stala strategickým místem a opěrným bodem.

Umístění osídlení předurčilo vznik trhové vsi.

Město po staletí leželo buď přímo nebo v těsné blízkosti hlavních obchodních cest přes Vysočinu.

I z těchto důvodů bylo Polenské, a později Polensko-přibyslavské panství, v držení významných šlechtických rodů.

 Kulturním a společenským centrem byla Polná v 19. století pro široké okolí, zejména v době národního obrození.

V této době také hospodářsky vzkvétala zejména zásluhou soukenictví, se kterým stála a padala prosperita města, přestože nejdůležitější dopravní a obchodní cesty již vedly jinudy.

V polovině 19. století v Polné žilo 6 500 obyvatel a město bylo třetím největším na Vysočině.

  Obrozenecký život v Polné poznamenal i Boženu Němcovou při jejím pobytu v letech 1840-1842.

Město se pyšní skutečností, že na počátku čtyřicátých let se zde Boženě Němcové poprvé jako dospělé dostala do rukou česky psaná kniha.

V Polné žila významná židovská komunita, která již nejméně od sedmnáctého století byla organickou součástí města.

 Tragickým byl pro Polnou srpen roku 1863.

Obrovský požár zničil 189 domů a 456 rodin zůstalo bez přístřeší.

Nenávratně zmizely překrásné renesanční a barokní měšťanské domy, řada rodin se vystěhovala.

Po požáru město zcela změnilo svůj vzhled i hospodářský charakter.

Další hospodářský úpadek města zapříčinila stavba Severozápadní dráhy, která Polnou minula o 6 km a odmítání industrializace polenskými řemeslníky, zejména soukeníky.

 Neslavně významnými pro Polnou se staly roky 1899 a 1900.

Dne 29. března 1899 byla v lese Březina zavražděna devatenáctiletá švadlena Anežka Hrůzová.

"Hlas lidu" označil za pachatele občana zdejší židovské obce Leopolda Hilsnera (tzv. "hilsneriáda").

Dnes je Polná příjemným menším městem s četným drobným průmyslem, pěkným okolím, slavnou "mrkvancovou poutí"- která je jednou z největších na Vysočině a koná se vždy druhou neděli v září.

Pozvu vás na procházku po zajímavých stavbách, budou to tedy převážně kostely, kterých je v Polné několik.

Budova měšťanského pivovaru byla postavená v roce 1863 a čeká na rekonstrukci.

V pravé části traktu žil se svými rodiči v letech 1917 - 1919 spisovatel Bohumil Hrabal.

Své zážitky z dětství v Polné popsal hlavně v díle Domácí úkoly z pilnosti a v povídce Já si vzpomínám jen a jen na slunečné dny.

Mezi zajímavé stavby patří kostel svaté Kateřiny nedaleko hradu.

Byl založený v 80. letech 14. století pány z Pirkštejna.

Kolem kostela menší hřbitov, vlevo od vchodu secesní hrob polenského mecenáše Karla Varhánka.

Tento kostel na kopci nad městem byl několikrát přestavěn.

Z původní stavby se dochoval raně gotický lomený portál.

 Uvnitř jsou fresky z 15. stol. s náměty ze života Krista a sv. Kateřiny i další fresky od Jiříka Jircháře z poloviny 16. století.

Kostel svaté Barbory je hřbitovní barokní stavbou.

Vystavěn v letech 1720 - 1725 na půdorysu řeckého kříže.

Nástropní fresky s rozvětvenou ikonografií maloval J. Czeregetti z Chrudimi.

Oltáře vyřezal Václav Morávek (žák pražského sochaře F. M. Brokoffa), který také zhotovil morový sloup - sousoší Nejsvětější Trojice na Husově náměstí.

Je zde pochována třeba Anežka Hrůzová nebo herečka Míla Myslíková.

Děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie postavený v letech 1700 - 1707 podle původních plánů italského mistra Dominika de Angeli.

Trojlodní barokní bazilika je jedna z nejmohutnějších u nás - je 63 m dlouhá, 26 m široká a 22 m vysoká.

Po požáru v roce 1863 znovu postavena věž podle návrhu arch. Schmoranze - sahá do výšky 64 m

 Vnitřek je bohatě vyzdobený štukatérskou prací florentinských umělců, jsou zde hrobky rodu Žejdliců, 10 oltářů, cínová křtitelnice z roku 1617.

Sieberovy varhany jsou největším zachovaným barokním nástrojem domácí provenience u nás.

Pokud máte zájem, lze jít na prohlídku s průvodcem.

My jsme ji už bohužel časově nestihli, tak jen nakouknutí přes mříže ;)

Kostel svaté Anny se špitálem založili Jan Sezima z Rouchova a jeho manželka Kateřina z Močovic mezi léty 1440-47 pro dobročinné účely, pseudogotická přestavba je z let 1893 - 1894.

Původní fresky z 15. století byly bohužel při této radikální přestavbě zničeny.

 Zajímavé jsou štíty dvou sousedních měšťanských domů.

 

A poslední zastávkou bude Židovský hřbitov.

Na ten jsem v příspěvku o židovské obci zapomněla, protože jsme ho navštívili až na konci dne a zážitků bylo ten den mnoho. 

Tolik Polná a slibuju, že příště už to bude zase jíné místo ;)

Mějte prima začátek týdne.

Ilona