Dnes vás pozvu na procházku k Žižkově mohyle u Přibyslavi a nebudou chybět ani venkovské kostelíky.
Počasí bylo proměnlivé, lehká sprška nás neminula a pak jsme prchali před černými mraky.
Takové malé letní dobrodružství.
Cesta byla místy doslova zarostlá vysokými kopřivami, takže nás neminulo přebrodění lehce rozvodněného potoka.
První kostel najdete v Přibyslavi nedaleko centra.
Původní kostel byl vzhledem k době svého vzniku postaven v gotickém slohu a byl menších rozměrů než současná stavba.
Za husitských válek byl velmi poničen vojsky Jana Žižky.
V roce 1750 rozhodl majitel panství Karel Maxmilián z Ditrichštejna o stavbě nového kostela na místě původního.
Základní kámen byl položen 1. dubna téhož roku, slavnostně vysvěcen byl kostel v roce 1753.
Na podzim roku 1424 vytáhl Žižka v čele polních vojsk na Moravu proti zeti římského krále Zikmunda, Albrechtu Habsburskému.
Cestou tato patrně největší armáda, jakou do té doby husité postavili, oblehla na Českomoravské Vysočině hrad Přibyslav, který patřil nepřátelům kalicha, pánům z Ronova.
A právě při obléhání Přibyslavi se Žižka roznemohl záhadnou nemocí, kterou se dosud nepodařilo nikomu objasnit.
K uctění památky husitského vojevůdce byla roku 1874 postavena mohyla podle návrhu architekta Antonína Wiehla.
Mohyla stojí na místě, kde údajně 11. října 1424 zemřel Jan Žižka z Trocnova.
Kuželovitá mohyla se tyčí do výšky 16 metrů, kterou zdobí kameny z památných historických míst, seznam Žižkových vítězných bitev a samozřejmě symbol husitského hnutí, téměř dva metry vysoký kamenný kalich.
Od mohyly je překrásný výhled, jemuž dominuje hrad Lipnice a vrch Melechov, silueta kostela v Havlíčkově Borové, nebo vrch Rosička s novou rozhlednou.
Nedaleko mohyly (cca 1 km) se nachází údolí Plaček, kde údajně tábořila Sirotčí vojska a konala se tryzna za zemřelého vůdce.
Obec se původně jmenovala Šenfeld (Krásné Pole).
V červnu 1919 dal řídící učitel Jindřich Bačovský podnět k přejmenování na Žižkovo Pole.
Tento název byl výnosem ministerstva vnitra 10. prosince 1921 přijat.
Je barokní jednolodní stavbou s gotickým jádrem z 13. nebo 14. století.
A pak jsme šli podél Borovského potoka až do Stříbrných hor.
Nad obcí stojí Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské.
První písemná zmínka o zdejším kostele pochází z roku 1265, ale z listinných dokumentů je zřejmé, že svatostánek zde stál již o mnoho let dříve.
Založili jej pravděpodobně němečtí horníci, kteří zde těžili stříbrnou rudu.
Místní hornické sídliště se tehdy nazývalo Monte Herlivini (Hory Herlivinovy).
Nejprve spadal kostel pod přibyslavskou duchovní správu, po založení kláštera v Pohledu přešel pod jeho správu.
V době husitských válek byl kostel v roce 1424 vypálen a zřejmě zaniklo i okolní, už tak řídké osídlení.
Až dokumenty z roku 1692 referují o výstavbě nové věže se zvonicí.
V roce 1728 byl nicméně kostel kvůli celkové zchátralosti zbořen a poté znovu vystavěn.
Počátkem 19. století se o jeho demolici uvažovalo znovu.
Nakonec se ho však podařilo zachránit.
Tak a to je pro dnešek vše.
Mějte prima víkend.
Ilona
Ilono, moc pěkné venkovské kostelíky - mám tyhle malé stavby moc ráda.
OdpovědětVymazatHezký den
Já taky. Je to takové příjemné oživení na trase ;)
VymazatKrásnou sobotu.
Ilonko, krásné fotky. Ráda jsem se s tebou prošla. Měj pohodovou neděli.
OdpovědětVymazatMarti, děkuju.
VymazatHezký víkend.
Mohyla je zajímavá stavba.Líbí se mi i kostelíky a celá krajina kolem.
OdpovědětVymazatMěli jste krásný výlet.
Ilonko,měj hezkou neděli
Jituško, děkuji.
VymazatPřeju krásný den 🙋