Kraj Maxe Švabinského

 

Kraj Maxe Švabinského.

Vlakem do České Třebové a pak pěšky na Kozlovský kopec.

Přes poutní místo Hory.

Celá staletí sem lidé přicházejí pro vodu k tzv. Pavlově studánce, vyvěrající dnes pod kaplí Panny Marie Pomocné, původně ale pod stromem s mariánským obrázkem.

Vodě této studánky byla přisuzována léčivá moc, která zde dala dokonce vzniknout malým lázním.

Původní lázeňská budova bývala pouze dřevěná, po jejím zboření v roce 1770 pak byla vystavěna již budova zděná a také roubený hostinec.

Na budově je umístěna pamětní deska, připomínající pobyt spisovatelky Boženy Němcové ve zdejších, dnes bohužel již zaniklých lázních v září roku 1851.

Když byl strom, nesoucí obrázek, pokácen, postavili zde lidé v roce 1744 dřevěnou šestibokou kapli.

Teprve ve 30. letech 19. století se pak uskutečnila výstavba nové, tentokrát již zděné, empírové kaple, vysvěcené roku 1838.

Dnes je přístupná jen výjimečně.

Alejí Maxe Švabinského až k chatě Maxe Švabinského 😉

Tady jsme se zastavili na oběd, ale předtím nezbytný výstup na rozhlednu, která je blízko chaty.

Rozhlednu tvoří ocelová věž vysoká 55 metrů. 

Má točité schodiště se 174 schody, které vedou na vyhlídkový ochoz ve 33 metrech.

Uvidíte odsud Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky i Kralický Sněžník.

A nám krásně fučelo.

Nicméně to vyvážila možnost půjčit si v pokladně dalekohled.

A pak hurá do Kozlova k chaloupce Maxe Švabinského.

Cestou jsme minuli dřevěnou kapličku Panny Marie a několik zajímavých roubenek.

V chaloupce uvidíte expozici věnovanou malíři Maxi Švabinskému a rodině Vejrychových.

Malíř chaloupku poprvé navštívil roku 1895, kdy přijal pozvání svého budoucího tchána Rudolfa Vejrycha.

Zdejší krajina Švabinského inspirovala k vytvoření několika jeho děl (Chudý kraj, U stavu, Dvě matky, Bílá kamélie).

Průčelí chaloupky Švabinský ozdobil sgrafitem nazvané "Svatý Václav přijímá dary".

Provázel nás starší pán a mluvil velmi poutavě.

A teď už zase přes kopec na vlak.

Děkuju za návštěvu a mějte prima podzimní dny.

Ilona