Úvalno a Šelenburk

  

 

 Náš další výlet byl přes kopečky, dvě rozhledny, zříceninu a krásný kostel.

Dnes vám představím rozhlednu věnovanou slavnému rodákovi a pozůstatek hradu, který kdysi vládl vévodství.

Výchozím bodem bylo Úvalno, kam jsme dojeli vlakem.

Bývalá budova zastávky je teď po rekonstrukci a můžete se tam občerstvit před cestou do kopce ;)

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 A potom stále do kopečka až k rozhledně.

Rozhledna Hanse Kudlicha se nachází ve výšce 400 m n. m.

 

Je vysoká 22 m, nejvyšší vyhlídková plošina je ve výšce 18 m.

 

Pokud se budete chtít pokochat krásným výhledem z vrcholku rozhledny, musíte vyšlapat 103  schodů.

 

Do roku 2000 byla rozhledna volně přístupná, ale ve  velice špatném stavu. 

 

Byla provedena náročná rekonstrukce (elektroinstalace, osvětlení věže a důkladné statické zajištění stavby).

 

Snahou bylo uvedení objektu do stavu jako byl v roce 1923.

 

 

 

Rozhledna vznikla jako památník úvalenského rodáka a poslance Rakouského říšského sněmu Hanse Kudlicha při příležitosti jeho devadesátých narozenin.

 

Hans Kudlich byl účastník revolučních událostí v letech 1848 -49, poslanec rakouského říšského sněmu, který zasedal ve Vídni a v Kroměříži a hlavně předkladatel zákona o zrušení roboty.

 

Je proto právem považován za osvoboditele selského lidu od roboty.

 

Kvůli svým revolučním aktivitám byl v rakouském mocnářství, ale též v sousedním Německu, odsouzen k trestu smrti, a proto musel přes Švýcarsko emigrovat do USA, kde působil jako lékař s početnou rodinou kolem sebe.

 

Pro jeho úsilí na zrušení roboty mu začali obyvatelé Českého království a nejen jeho, stavět pomníky na paměť jeho skutků.

 

Kromě toho byly jeho jménem pojmenovávány turistické rozhledny.

 

Tato byla vybudována podle návrhu architekta Oskara Felgela.

 

Slavnostně byla rozhledna otevřena 21.září 1913.

 

Když Dr. Hans Kudlich po čtyřech letech zemřel, byly jeho ostatky uloženy v mauzoleu ve spodní části věže.

 

A teď zase před kopečky hurá na zříceninu.

 

 

Hrad Cvilín, zvaný též Lobenštejn nebo Šelenburk, stojí nedaleko česko-polských hranic.

 

Místo bylo obýváno lidmi již v mladší době kamenné a po jejich osídlení se zde zachovalo mnoho stop.

Hrad byl vybudován jako jeden z článků obranné zemské soustavy někdy ve 13. století. 

 

Ve druhé polovině 13. století náležel Benešovicům, z nichž Beneš se psal z Lobensteina (podle něj byl hrad nazýván také Lobenstein).

 

Benešovicům však byl koncem šedesátých let 13. století králem zkonfiskován a stal se zeměpanským hradem.

 

Od třicátých let 15. století až do roku 1534, kdy byl dostavěn zámek v Krnově, byl Lobenštejn správním střediskem Krnovského vévodství.

 

Za česko-uherských válek byl dobyt vojskem Matyáše Korvína.

 

Na přelomu 15. a 16. století byl hrad za Jana ze Šelenberka opraven a získal duplicitní název Šelenburk.

 

Po třicetileté válce hrad zpustl.

 

 

Říká se, že pod troskami hradu je ukrytý poklad loupeživého rytíře.

 

Poklad může získat pouze ten, kdo stráví tři noci na hradě a postaví se příšerám.

 

Pokusil se o to i tkalcovský řemeslník Theodor.

 

Dvě první noci se nic nedělo, ale třetí noc se strhla strašná vichřice, prudký liják, věž hradu byla najednou plná havěti, která začala syčet a pištět, až z toho naskakovala husí kůže.

 

Theodor vzal nohy na ramena a prchal ke Krnovu.

 

Od té doby se už nikdo nepokusil o získání pokladu.

 

Takže z toho vyplývá, že poklad je zde ukrytý dodnes.....

 

 

A příště zase přes kopečky blíže ke Krnovu.

 

Mějte krásnou druhou adventní neděli.

 

Ilona