Jarní Mikulov

 

 

Doba je jaká je a i my někdy můžeme cestovat maximálně prstem po mapě.

 

Venku šedivo, deštivo.

 

Tak dnes sáhnu pro fotky do archívu a pro zlepšení nálady vás pozvu do jarního Mikulova.

Silueta mohutného zámku je viditelná už zdáli.

 

V jeho zdech pobývala řada známých osobností, mezi jinými i císař Napoleon.

 

Původně zeměpanský hrad byl Přemyslem Otakarem II. v roce 1249 udělen Liechtensteinům.

 

Ty na konci 16. století vystřídali Dietrichsteinové, za jejichž éry dosáhlo město největšího rozkvětu.

 

Výjimečnou postavou dějin města byl kníže, kardinál a olomoucký biskup František z Dietrichsteina.

 

 Od jeho převzetí panství v roce 1611 systematicky přetvářel město po stránce stavební, hospodářské a kulturní v rezidenci hodnou jeho postavení ve státě.

 

Díky němu se provinční městečko přeměnilo v dočasné centrum Moravy.

 

Jeho orientace na renesanční italskou kulturu a z toho plynoucí volba architektů a stavitelů vtiskla městu nový výraz.

 

 

Slibný vývoj Mikulova zabrzdilo dobytí a obsazení města Švédy roku 1645, po kterých následovaly negativní dopady tureckých a uherských válek a zhoubné požáry z r. 1663 a 1719.

 

Výstavba železnice, nového dopravního spojení Brna a Vídně přes Břeclav v polovině 19. století, vyčlenila Mikulov z hlavní sítě obchodních cest.

 

Vlivem toho nastává postupné vylidňování města odchodem jeho obyvatel převážně do Vídně.

 

V roce 1945 při ústupu německé armády zámek do základů vyhořel, avšak díky péči Spolku pro obnovu mikulovského zámku byl v 50. letech nákladně opraven.

 

  Nyní je zámek sídlem Regionálního muzea v Mikulově a naleznete zde hned několik zajímavých expozic.

K nejzajímavějším součástem zámku patří zámecká knihovna a sál předků.

 

 

 

 

 

 

 

Doufám, že se vám virtuální procházka líbila a přeju pohodový týden.

 

Ilona