Polenský hrad nad Peklem

 

Minule jsem vám slíbila návštěvu hradu.

Nepůjdeme tak daleko, jen v Polné vystoupáme na kopeček nad rybníkem Peklo.

Najdeme tu hrad i zámek ;)

Areál tvoří vnitřní hrad, zámecké budovy předhradí, dvě nádvoří, parkán a prostor bývalé zahrady.

Sídlí tu Městské muzeum, Základní umělecká škola, Kulturní středisko s kulturním sálem, Zámecká restaurace s ubytováním a kino.

V prostoru hradního parkánu se nachází voliéry s dravci a prostor bývalé zahrady byl přebudován na letní scénu.

Raně gotický hrad vybudovali v Polné v polovině 13. století páni z Polné na ostrohu chráněném na západě, severu a východě rybníky.

K úpravám hradu došlo ve 14. století, kdy náležel pánům z Lipé a později pánům z Pirkenštejna.

Za vlády pánů z Kunštátu v letech 1464 – 1515 došlo k pozdně gotické přestavbě.

Na renesanční zámek byl objekt přestavěn po požáru roku 1584.

Celý hradní areál sloužil jako byty úředníků a sídlo správy panství.

V roce 1794 hrad vyhořel.

Ditrichštejnové již neměli zájem o jeho opravu, sídlo úřadů bylo přeloženo do přibyslavského zámku, 3. patro paláce bylo zbořeno a zbytek jen provizorně zastřešen.

Torzo zámku pak bylo pronajímáno jako byty a sloužilo též jako skladiště.

V roce 1922 koupil objekt zámku Václav Pojmon (či Pojmann) a věnoval ho polenskému Sokolu a Spolku městského muzea, budova byla rekonstruována podle architekta K. Hilberta.

Obnoveno bylo první patro západního křídla se třemi sály: Pirknštejnským, Hradeckým a Kunštátským.

 

Původně jsme měli návštěvu hradu jen jako záložní plán, když vyjde čas.

Ale průvodce v Židovském muzeu hrad tak chválil, že jsme mu dali přednost.

A nelitovali ;)

Je to kouzelné místo.

Původně hrad vypadal podobně jako v Telči, ale bohužel se nic nedochovalo...

Přeji prima sobotu.

Ilona

 

 

Židovské město Polná

 První zmínka o židovském obyvatelstvu v Polné pochází z roku 1532. 

Židovské město založené r. 1680 se skládalo z náměstí, Rabínského plácku, Lázeňské spojovací uličky, Postranné uličky a uličky Pod Židy.

Domů přibývalo pomálu a někdy se i více rodin dělilo o jeden příbytek.

Největší zásah do vzhledu čtvrtě způsobil požár v roce 1863, původní podobu připomíná už jen jeden dům. 

Ghetto se synagogou se zachovalo do dnešních díky a díky svému celistvému vzhledu a půdorysu ve tvaru trojúhelníku jde o jeden z nejvýznamnějších dokladů židovských památek na českém území.

Stojí zde 32 většinou patrových domů přestavěných v novodobém stylu, synagoga a rabínský dům.

V prostorách synagogy je umístěno Regionální židovské muzeum.

 

mikve

 

Patrový obecní dům vedle polenské synagogy vznikl nástavbou na začátku 18. století.

V podzemí se nacházela rituální lázeň mikve.

V přízemí byl byt synagogální sluhy šámese s pekárnou macesů a první patro sloužilo jako byt rabína s kanceláří.

Do jihovýchodní části patra byla umístěná rabínská kaple, která se nazývala také malá synagoga, a šlo o zimní modlitebnu.

Měla jednoduchý svatostánek, stolek řečniště a vešlo se do ní 30 sedadel.

V budově se od roku 1850 nacházela židovská obecná škola.

V suterénu zřídili příbytek pro obecní chudé, takže tam bydlela i rodina Hilsnerova.

Až do roku 1887 patřila nízká přístavba před jižním průčelím márnici a místnosti pro očistu.

Když se za první světové války dostali do Polné haličští uprchlíci, užívali Rabínský dům jako ortodoxní modlitebnu. 

Mimo muzea doporučuju i návštěvu synagogy. 

Synagoga pochází z konce 17. století a v průběhu 19. století byla několikrát stavebně upravována zejména v souvislosti s četnými požáry.

Bohoslužby se zde konaly, podobně jako v dalších synagogách, do vypuknutí 2. světové války.

Synagoga má obdélníkový tvar na východě ukončeným oblou kamennou podezdívkou.

Hlavní sál pojmul 118, pro ženy byla zřízena speciální galerie s kapacitou 80 míst, kterou nese šestice žulových sloupů.

Do mužské části se vcházelo podélnou chodbou z ulice, na ženskou galerii zvláštním vchodem.

Nacisté budovu užívali jako sklad zabaveného židovského majetku, který měl posloužit jako exponáty pro připravované Muzeum vyhynulé rasy.

 

Po roku 1951 objekt sloužil jako skladiště barev a umělých hnojiv a postupně chátral.

 

Devastace byla dokonána v roce 1969, kdy se propadla střecha a stropy. 

 

Synagoga bez střechy se stala místem černé skládky.

 

Na lepší časy se začalo blýskat roku 1989, protože místo odstranění stavby se započalo s její obnovou.

  Od září 2000 v ní sídlí Regionální židovské muzeum.

 

 Tolik kousek z Polné a příště to zas vezmeme třeba na hrad ;)

Mějte prima (i když asi deštivý) den.

Ilona

Hrad Orlík

 

 .... nedaleko Humpolce ;)

Dá se k němu dojít procházkou z města.

 

 Zřícenina stojí na zalesněném kopci v nadmořské výšce 645 m.

Z hradu založeného na konci čtrnáctého století se dochovaly rozsáhlé zbytky budov a opevnění.

Prohlídka hradu je volná bez průvodce.

V pokladně hradu si můžete zapůjčit jednoduchého průvodce hradem, ale dá se chodit i bez něho.

Co oceňuji, je vyhlídková věž.

Ta dodá šmrnc každé zřícenině.

 

 

Mějte prima odpoledne.

Ilona