Strážnice

Ještě pár obrázků ze Strážnice a okolí.

Počátky samotného města jsou spojovány s upevňováním hranic českého státu v době vlády Přemysla Otakara II. ve druhé polovině 13. století, kdy došlo k trvalému připojení Strážnicka k Moravě.

Na ochranu zemských hranic bylo zbudováno několik hradů, mezi nimiž se nacházel i hrad ve Strážnici, vystavěný po roce 1260.

Samotné jméno města je tak odvozováno od strážní funkce, kterou měl hrad položený v těsné blízkosti moravské hranice vykonávat.

V první polovině 15. století se Strážnice stala jedním z nejvýznamnějších moravských husitských center.

 V roce 1458 došlo ve Strážnici k setkání česko-moravské a uherské stavovské obce.

Jiří z Poděbrad, ještě v pozici českého zemského správce, doprovodil ještě s dalšími českými a moravskými pány do Strážnice Matyáše Korvína, jenž byl čerstvě zvolen uherským králem.

Na strážnickém hradě byly 9. února podepsány dohody mezi oběma muži, jimiž se zavazovali k věčnému přátelství (které netrvalo dlouho) a k naplnění svatební smlouvy.

Na počátku 16. století zakoupili město Žerotínové, jeden z předních moravských rodů.

V době jejich vlády prožívala Strážnice dobu svého největšího rozmachu.

 Starý vodní hrad byl přestavěn do podoby renesančního zámku s vnitřními arkádami.

Žerotínové podporovali ve městě bratrské školství, v letech 1604–1605 navštěvoval vyšší bratrskou školu Jan Amos Komenský.

  Během povstání Štěpána Bočkaje město vypálili roku 1605 uherští povstalci.

V roce 1663 se Strážnice ubránila nájezdu Turků a jejich krymskotatarských spojenců.

Město a panství zakoupil v roce 1628 jeden z vítězných velitelů bitvy na Bílé hoře, císařský plukovník František z Magni.

 S jeho příchodem začala plánovaná rekatolizace města.

Strážničtí piaristé vybudovali okolo poloviny 18. století barokní chrám Panny Marie s klášterní kolejí a později také gymnázium, kde vyučoval Jan Evangelista Purkyně.

Strážnické gymnázium jako žák navštěvoval pozdější prezident Masaryk.

 

 

 

 

 

 Strážnicí prochází taky Baťův kanál, vybudovaný před 2. sv.válkou. 

V dnešní době je téměř celá vodní cesta v délce 52 km opravena, zprovozněno je 13 plavebních komor a umožněna jak pravidelná, tak i turistická vodní doprava mezi Otrokovicemi a Sudoměřicemi, případně slovenskou Skalicí.

Turisté mohou využívat 8 přístavů a 16 přístavišť.

My jsme se prošli kousek podél kanálu, občerstvili se u křižovatky kanálu a Veličky a pak pokračovali příjemnou cestou až do Bzence přívozu na vlak.

 

Užijte si prima večer i následující dny.

Hlásí skoro letní teploty ;)

Ilona