Kynutá babka

 

Kynutou babku jsem chtěla zkusit už dříve.

Honila mě včera mlsná, šla jsem do toho 😉

Náplň povidlová se zbytky oříšků, do těsta jsem přidala perníkové koření.

Dobrota.

Recept na dvě babky

120 ml vlažného mléka
1 sáček instantního droždí
500 g hladké mouky (lze  nahradit částečně špaldovou)
100 g cukru krystal
špetka soli
3 vejce
150 g rozpuštěného másla

2 lžíčky perníkového koření

Náplň podle chuti : povidla, mleté ořechy

Vše dám do pekárny a nechám ji pracovat a těsto kynout.

Poté těsto rozdělím na dvě poloviny, každou rozválím na tenký obdélník a po celé ploše pomažu povidly a oříšky.

 

 Potřený plát těsta zavinu jako roládu, okraj pevně přitisknout. 

 

Ostrým nožem roládu podélně rozkrojíme, obě poloviny otočíme řezem nahoru a spleteme jako cop.

 

Vložíme ho do formy vymazané olejem tak, aby konce copu byly zastrčené dospod, přikryjeme utěrkou a necháme 30 minut dokynout na teplém místě.

Babku pečeme 30-40 minut na 180 °C.

 

Během pečení můžete raději zakrýt alobalem, aby se náplň nespálila.

 

Poté už jen stačí lehce pocukrovat a svačinka je hotová.

 

Krásný večer.

 

Ilona

Vranov u Brna

 

Rodová hrobka Lichtenštejnů ve Vranově u Brna se nachází v kryptě kostela Narození Panny Marie.

Kostel je významným mariánským poutním místem na Moravě a tato unikátní hrobka je jediným evropským pohřebištěm panovníků jednoho státu, které se nachází na území cizího státu.

Poutní chrám Narození Panny Marie ve Vranově u Brna založil na prahu dvacátých let 17. století kníže Maxmilián z Lichtenštejna, společně se svou manželkou Kateřinou Černohorskou z Boskovic.

Jednolodní chrám se dvěma věžemi zbudoval brněnský stavitel Ondřej Erna podle plánů Giovanniho Marii Filippiho a stal se jednou z prvních raně barokních staveb na Moravě.

Pod presbyteriem kostela byla současně zřízena rodová hrobka, do níž byl roku 1627 jako první pochován bratr zakladatele a první vévoda opavský a krnovský, český místokrál Karel z Lichtenštejna.

Celkem je zde pohřbeno všech 14 vládnoucích knížat z Lichtenštejna a další členové jejich nejbližší rodiny.

Hrobka je přístupná jen výjimečně, tak jen fotky od kostela

Ještě pár snímků z interiéru.

Bohužel fotku místních jesliček nemám.

Musíte se jet podívat sami 😉

Najdete je v boční kapli chrámu.

Vranovský betlém je možné navštívit celoročně.

Po vhození mince jesličky ožijí – hrají, pohybují se figurky a rozsvěcují se postupně výjevy ze života Ježíše Krista.

Tolik zase kousek z Moravy 😉

Krásný večer 🍀

Ilona

Podél Odry

 

Obec Bernartice nad Odrou se nachází v Chráněné krajinné oblasti Poodří a nabízí příjemnou procházku podél řeky.

V nivě Odry jsou louky, tůně, zachovalé lužní lesy a přirozené meandry řeky.

My jsme takto šli až do Suchdola na vlak.

Pravda, za suchého počasí by asi byla cesta příjemnější.

Takto jsme se částečně brodili bahnem 😉

A na závěr káva a čokoládový muffin v suchdolské nádražce 😉

Mají tu i koutek pro děti nebo pro knihomoly.

Krásný zbytek neděle.

Ilona

Předvečer tříkrálový

 

Předvečer tříkrálového svátku se podobal štědrovečernímu, a to dodržováním postních jídel, věštěním, vykuřováním příbytků a kouzlením.

Příběh o příchodu mudrců z východu a králi Herodovi se stal námětem tříkrálových her, které bývaly oblíbenou lidovou zábavou.

Středověký zvyk tříkrálového koledování s psaním znamení na dveře domů se u nás dochoval až dodnes, často v podobě sbírek na podporu charitativní a misionářské činnosti.

Tříkrálové koláče se podle nejrůznějších receptů pečou v zemích především západní a jižní Evropy a také v některých částech Rakouska.

U nás se tříkrálový koláč připravoval z kynutého těsta podobnému těstu na velikonoční mazanec.

Z těsta si tvoří buď jeden velký bochník, nebo devět menších bochánků, z nichž ten prostřední je největší.

Já peču buď koláč nebo bábovku, podle nálady 😉

A místo mince do těsta oříšek.

Krásný večer.

Ilona