z Heřmanova Městce na Barborku

 

Dnes opět nahlédnutí do východních Čech.

 

Procházka Heřmanovým Městcem a poté vzhůru do areálu Barborka.

 

Ve městě je pár zajímavých míst.

 

Třeba kostel svatého Bartoloměje postavený v pozdně barokním stylu.

 

V pramenech se o něm poprvé zmínil již pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic roku 1349, to byl samozřejmě ještě v původním gotickém stylu.

 

Dnešní pozdně barokní architektura byla vystavěna mezi lety 1756 - 61 podle projektu místního stavitele Františka Tomáše Jedličky.

 

Ten navázal na pozdní dílo K. I. Diezenhofera a jeho následovníka A. Luragha.

 

Jde o památku vysoko přesahující rámec lokální architektury východočeské.

 

 V 16. století byla původní tvrz přestavěna na renesanční zámek.

 Roku 1623 byl zámek vypálen císařskými vojsky.

 

Poté nechal Jan Berka z Dubé zámecký objekt rozšířit.

 

Za Šporků následovaly barokní a klasicistní úpravy.

 

Od roku 1828 patřil zámek Kinským.

 

Za života Štěpána knížete Kinského zde pracoval jako knihovník František Ladislav Čelakovský a František Palacký.

 

Na jaře roku 1945 byl v zámku umístěn generální štáb německé armády a zámecký park byl využíván jako letiště.

 

V květnu obsadila zámek Rudá armáda a následně zámek sloužil jako letní sídlo ministerstva zahraničních věcí.

 

Od roku 1952 je v zámku umístěn domov důchodců hlavního města Prahy.

 

Na zámek navazuje rozlehlý anglický park, přecházející volně v lesopark.

 

Byl zřízen Šporky z bývalé obory s rybníkem a staletými duby.

 

V parku je ukryto i přírodní divadlo pro více než 600 diváků.

 

 V tomto domě se narodil Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, v rodině knížecího důchodního Karla Gutha.

 

V letech 1919–1925 byl prvním ceremoniářem T. G. Masaryka „na dvoře republikánském“ a později sekretářem nově vzniklého Řádu bílého lva.

 

 

 

 Prvé zmínky o Židech v Heřmanově Městci a okolí se začínají objevovat v historických pramenech od 15. století.

 

Koncem 16. stol. zde byla již dosti početná židovská obec,

 

V r. 1760 byla v Městci postavena barokní synagoga, přímá předchůdkyně dnešní budovy.

 

Stará barokní synagoga byla od základů přestavěna do nynější novorománské budovy v r. 1870. Projektantem i stavitelem byl známý východočeský architekt a restaurátor František Schmoranz.

 

Přilehlá jednoposchoďová budova bývalé židovské školy byla vystavěna v r. 1862.

 

 K tragickému zvratu v půltisíciletém vývoji židovské obce v Heřmanově Městci došlo za německé nacistické okupace.

 

Náboženské obřady byly zakázány a vybavení synagogy bylo odesláno do centrálního židovského muzea v Praze.

 

Synagoga a později i budova židovské školy postupně chátraly.

 

Po r. 1989 se město ujalo iniciativy při záchraně a rekonstrukci místních památek.

 

Zároveň zde začala aktivně působit Společnost ochránců židovské kultury.

V r. 1991 byla synagoga, budova bývalé židovské školy, přilehlý dvojdomek a židovský hřbitov zapsány do seznamu státních kulturních památek a započalo se s jejich rekonstrukcí.

 

 A teď vyměníme město za vycházku do přírody a vydáme se po turistické značce do areálu k rozhledně Barborka.

 

Téměř 14 metrů vysoká dřevěná rozhledna u obce Horní Raškovicebyla vybudována a zpřístupněna v roce 2004.

 

Rozhledna je umístěna v blízkosti Raškovického lesa a v přírodně zajímavé lokalitě bývalých Raškovických lomů.

 

Návštěvníci mohou využít k rozhledu po krajině dvě vyhlídkové plošiny, přičemž horní je ve výšce 10 metrů a vede k ní 47 schodů.

 

Z věže se otevírá pohled nejen na Železné hory, ale také na vrcholky Krkonoš a Orlických hor či do Polabí.

 

Areál rozhledny byl v roce 2007 doplněn o sochařská a řezbářská díla.

A to už je pro dnešek vše.

Přeju prima podzimní dny.

Ilona