Pro malého prince

Malý princ a liška.

Známá dvojice.

V tomto případě je liška jen na čepici.

(Ale možná přibudou i rukavice)

Inspiraci jsem našla na Pinterestu (obrázek tuto).

Musím přiznat, že jsem se naivně domnívala, že vyšívání aplikace bude brnkačka.

Nebyla.

Zabrala víc času, než jsem čekala, o párání ani nemluvě.

Naopak pletení čepice jsem si užívala.



Postup na tuto čepici :

* cca 50g šedé příze (175m / 50g, 70% akryl, 20% vlna, 10% alpaka)
* zbytek rezavé a černé příze na aplikaci
* korálky na oči
* kruhová jehlice č.5,5
* jehla s tupou špičkou

pletla jsem dvojitou přízí ze 2 klubek, takže spotřeba je jen odhadem

šířka čepice 26cm (obvod hlavy 52-54cm)
délka vč. patentu 21cm


Výpočet pro ubírání :

((počet ok / 8) - 1 ) * 2 = počet řad potřebných k ujímání

( 88 / 8 - 1 ) * 2 = 20 řad

20 řad = 9cm pleteniny

3cm patent + 9cm hladce  +  9cm hladce s ujímáním = 21cm (tj. výška čepice)


Začala jsem na 88 ok (počet ok musí být dělitelný 8) .
Patent (2hl, 2obr)  6 řad.
Potom stále hladce 20 řad.
V další řadě jsem začala s ujímáním : (2oka splést hladce, 9 ok hladce) - opakovat 8x
Další řada jen hladce bez ujímání.
V další řadě opět ujímáme a to ve stejném místě : (2oka splést hladce, 8 ok hladce) - opakovat 8x
Opakuje se vždy jedna řada s ujímáním a další řada bez ujímání jen hladce.
Takto jsem ujímala tak dlouho, až na jehlici zůstalo 8 ok.
Na konci jsem protáhla okama přízi, stáhla a zapošila.



Tvar čepice jsem průběžně kontrolovala s háčkovanými čepicemi, o kterých vím, že sedí jak ulité.

Postup na ujímání při pletení je skvělý.

Určitě ho ještě využiju ;)

Rostoucí čepice ?

Podzim ve mě startuje příval energie k novému tvoření.

Letos to na mě dolehlo už koncem srpna.

Aby ne, když se tak ochladilo.

Nicméně jsem si předsevzala, že napřed dokončím resty a opravy, které se začínají kupit.

Před týdnem u mě přistála čepice mého synovečka.

Dostal ji už před dvěma lety.

Čepice je háčkovaná podélně, byl trošku oříšek trefit správný tvar, kor když majitel se nacházel pár stovek kilometrů dál a nešlo průběžně zkoušet.

Naštěstí hlava neroste moc do šířky, ale do délky.

Takže každý rok přiháčkuju pár řad a čepice je pořád dobrá.

Taková rostoucí čepice.

Ale nedělám si iluze, že to tak bude věčně :o)

Ze soboty

 

Táta se v sobotu zúčastnil Běhu na Svatý Hostýn.

Start v Bystřici, cíl u rozhledny.

A my jsme šli fandit.

Počasí na běh ideální, žádný vedro, pod mrakem (občas nějaká sprška).

Táta to zvládl a doběhl ve slušném čase.

A my jsme si užili i Orelskou pouť a stánky s cetkama a sladkostma, které tam jsou, co moje paměť sahá.

K jako Korfu

Jako dítko školou povinné jsem přečetla pár knih od Geralda Durrella a zatoužila taky prožít aspoň prázdniny na ostrově.

Letos v srpnu se poštěstilo a my jsme strávili dva příjemné týdny na Korfu.

V zahradě s citronovníky.

S výhledem na hory a moře.

Pár dní před odjezdem jsem objevila knihy od Pavly Smetanové, která se za jednoho obyvatele Korfu provdala a na ostrově žije.

Při toulkách ostrovem jsem se její knihou nechala inspirovat, stejně tak při koupi dárků nejbližším.

Například kumkvat nám zachutnal, v kufru jsme vezli pár lahviček kompotu a džemu místní výroby.

Ostrov je to opravdu kouzelný, krásná příroda, památky, moře.

A teplo! Po příjezdu domů jsem se navlekla do teplých ponožek a svetru.

Podzim už se blíží.....