Muzeum v Tučíně

Byl jednou jeden domeček.

Stál na návsi jedné vesnice, opuštěný, chátrající.

Patřil mezi nejstarší v obci, hodně toho pamatoval.

Nový majitel ho chtěl zbourat a postavit zde moderní dům.

Místní se rozhodli ho odkoupit, opravit a zřídit v něm malé vesnické muzeum.

A on se jim za to odvděčil a vydal jim své poklady.

 Pod podlahou jedné z obytných místností totiž archeologové objevili zlomky keramiky, které pocházejí z dob samotného vzniku Tučína.

Jde o zbytky hrncovitých nádob, které lze datovat do 12. století.

Tučín leží na jižním okraji Moravské brány, na úpatí Kelčské pahorkatiny a v národopisné oblasti zvané Záhoří. 

V horní části obce je travertinový lom, který vznikl působením sladkovodních minerálních pramenů.

V okolí lomu se na polích dodnes nacházejí pazourkové nástroje, které spadají do období před 20–30 tisíci lety. 

V posledních letech se podařilo doložit, že ve 2. nebo 3. století před naším letopočtem tady byla keltská osada a po ní v prvních stoletích našeho letopočtu, ve starší době římské, tu měli osadu Germáni.

Dnes má domek fasádu stejnou jako za první republiky.

 Dochovaly se hliněné konstrukce, prakticky celý je postavený z nepálených cihel, to je velmi cenné.

I půdorys, dispoziční členění, je původní, včetně velmi dobře zachovaného sýpkového polopatra.

Dům patřil méně movitým obyvatelům. 

Na Hané byly většinou sedláci, kteří měli kolem návsi velké statky, kdežto toto je usedlost menšího vlastníka půdy, říkalo se jim chalupníci nebo domkáři. 

Proto tady nejsou velké hospodářské prostory, které často u statků bývaly,

 

Uvnitř jsou k vidění nálezy z archeologického průzkumu, ale hlavně expozice ze života na vesnici, školní lavice, nábytek, nářadí .... 

Můžete se posadit na dvorku, nakouknout do stodoly nebo chléva.

Minulou sobotu zde probíhala vánoční výstava, to jsme nemohli chybět.

Svařáček, zdobení perníčků, výrobky s vánoční tématikou.

Odcházeli jsme domů až skoro za tmy, dobře tam bylo .....

Užijte si pohodovou sobotu.

     Ilona

Lucinky

Pekla jsem opět po roce.

Luciiny kočičky na svátek svaté Lucie.

(recept tu)

Loni nám chutnalo, tak proč to nezopakovat ;) 

I když v našich končinách patřil svátek Lucie spíš k těm strašidelným.

Podle lidové tradice platil v tento den zákaz předení lnu. 

Lucky, které při obchůzkách kontrolovaly domácnosti, zda nepředou a mají uklizeno na vánoční svátky, na sobě měly bílé pláště a obličej zakrytý maskou s čapím zobákem. 

Jinde chodily zahalené bílým prostěradlem, kdy si na navlhčený obličej nafoukaly mouku. 

zdroj : Pinterest

 

Jistý, poněkud drastický, zvyk praví, že Lucie nosívala velký nůž a strašila děti, že jim rozpáře břicho, které jim naplní kroupami, jestli se o adventu nepostí.

Dnes už se v povědomí spíš drží známé rčení :

 Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá.

My si dnešní den pochutnáme na lucinkách, odpoledne je ve škole vánoční jarmark a večer si zapálíme svíčky.

Slunovrat se blíží a noci jsou opravdu dlouhé a tmavé.

Děkuju za zastavení a užijte si prima den.

    Ilona

 

Lucky, které při obchůzkách kontrolovaly domácnosti, zda nepředou a mají uklizeno na vánoční svátky, na sobě měly bílé pláště a obličej zakrytý maskou s čapím zobákem. Jinde chodily zahalené bílým prostěradlem, kdy si na navlhčený obličej nafoukaly mouku. Jistý, poněkud drastický, zvyk praví, že Lucie nosívala velký nůž a strašila děti, že jim rozpáře břicho, které jim naplní kroupami, jestli se o adventu nepostí.

Zdroj: https://www.extra.cz/svata-lucie-noci-upije-a-dne-neprida-legenda-vypravi-o-tom-jak-si-lucie-vydloubne-oci-a-rozpara-detem-bricho

Sádelníčky

Někdo se zmínil, že bude péct na Vánoce sádelníčky a mě se hned vybavila vzpomínka, jak je každý rok pekla babička.

A jak mě jako malou pečení absolutně nebavilo :o)

 Už se přesně nepamatuju, co dávala do důlků a už se jí na to ani nezeptám.

Stejně jako na přesný recept.

Je to takové "staročeské" pečivo, málo surovin, jednoduhé na zpracování.

Rozhodla jsem se je letos vyzkoušet.

Na internetu koluje několik receptů, liší se poměrem surovin, někdo přidává i vejce.

Vzala jsem to tak nějak odhadem ;) 

 Můj postup :

150g sádla

130g moučkového cukru

170g hladné mouky

2 lžíce kakaa

Na ozdobení jsem použila zbytek oříškové pomazánky ala nugeta a kousky vlašských ořechů, můžete i marmeládu, bílou čokoládu, pro děti lentilku.

Z hladké mouky, změklého sádla, cukru a kakaa vypracujeme hladké těsto. 

 Přetáhneme ho fólií a necháme v lednici odležet (můžete i do druhého dne).

Oddělujeme z těsta menší kousky, ze kterých vytvarujeme kuličky o průměru zhruba 2 cm.

Já na to šla vědecky a každý kousek si vážila, ať je mám stejné :D

Položíme je na plech vyložený pečicím papírem a do středu každé kuličky vytlačíme důlek obráceným koncem vařečky. 

 
Plech vložíme do trouby předehřáté na 170 °C a pečeme asi 10 minut. 

Upečené sádelníčky necháme vychladnout a potom je naplníme tím, co máte rádi.

Přeju vám krásný adventní týden a vychutnejte si ten kouzelný čas.

     Ilona

Papírový andělíček

Návod jsem zahlédla v nějakém časopise.

Jednoduché a rychlé.

Stačí arch papíru a kulička jako hlava.

Nit na zavěšení  a lepidlo.

 

Proužek papíru se jednoduše poskládá jako harmonika.

Uprostřed se asi do třetiny nastřihne a vzniknou tak křídla. 

Přilepí se hlavička (já ní ještě protáhla nit na zavěšení) a máme další papírovou ozdobu do sbírky.

Pověsíme ji pak k ostatním na vánoční stromeček.

Kdo máte zájem, na barevnou hvězdičku jsem dávala návod tady.

Užijte si pohodovou druhou adventní neděli.

     Ilona