čtvrtek 9. února 2017

Clever Clark


Clever Clark podle DROPSu aneb Mikeš má nový svetr.

Sláva třikrát hurá!!!

Návod jsem si upravovala na Mikešovu hubenou postavu a čím víc jsem se blížila konci, tím víc se zpomalovalo tempo pletení, až ustalo úplně.

LEHCE jsem se obávala výsledku (a párání fakt nemám ráda).

Nakonec jsem si ale dodala odvahy a svetr dokončila.

A musím říct, že celkem sedí a Mikeš je spokojený.

Pleteno přízí Cotton Merino.

Byla jsem natěšená na kvalitní přízi, ale brzo přišlo zklamání.

V každém klubíčku buď uzlíky nebo přetrhané nitky příze a šmodrchance.

Ale jinak se pletlo pěkně, je příjemná na omak.



Barvu si Mikeš vybíral sám.

Měla jsem zálusk na hořčicovou nebo nějaký odstín modré.

Chlapec měl ovšem jasno.

Bude to brčálová!!







 Venku fučí ledový vítr, zabalíme se do svetrů (už je máme hotové) a bude nám fajn.


Mějte se krásně.

                                         Ilona











středa 8. února 2017

Rybářská alej




Únor bílý....?

Spíš šedivý.

Sluníčko už jsme dlouho neviděli a sněhovou nadílku si taky moc neužili ;)

V odlehlejších částech města je částečně fajn klouzačka, ale ocení ji jen děti.





Nicméně nedali jsme se zastrašit nevlídným počasím, ani ledovým větrem a prošli si oblíbenou trasu Rybářskou alejí.

Vede kolem řeky Bečvy na ochranné hrázi mezi řekou a rybníkem a je jí 100 let.

Bohužel stav stromů je špatný a podle nových předpisů se nové nesmí vysazovat.

 V posledních letech probíhaly pokusy o odstranění všech stromů v aleji. 

Důvodem bylo tvrzení pracovníků Povodí Moravy, že kořeny stromů narušují pevnost nábřeží. 

Většina obyvatel se ale postavila proti vykácení této asi 1700 metrů dlouhé aleje, která dodnes slouží jako místo procházek a odpočinku.

I my tudy často procházíme a jsme rádi, že nám zůstala.




Krásnou středu a děkuju, že jste se zastavili.

                                                Ilona



neděle 5. února 2017

Jablečník s kokosem a mandlemi


Mikeš chtěl se mnou o víkendu péct.

A musel to být koláč s kokosem, protože ten poslední mu chutnal.

A to je co říct, protože on koláče nejí.


Chtěla jsem zužitkovat zbytek kokosu, jablka (sice nevábného vzhledu, zato chuti vynikající) a mandle.

Volba padla na jablečník, který normálně dělám s ořechy a rozinkami.

Je to rychlá buchta na plech.

Ingrediencí je více, takže vrchní míchač byl spokojen ;)




Potřebujeme :
 
1 hrnek polohrubé mouky
 1 hrnek špaldové mouky
1 hrnek cukru
3 vejce
100 g másla (povolené)
1 vanilkový cukr
2 lžičky skořice
2 lžičky kakaa
1/2 prášku do pečiva
půl hrnku kokosu
hrst nasekaných mandlí
4 větší jablka
 
moučkový cukr na posypání

Máslo, vejce a cukr spolu vyšleháme.
Přidáme mouku, prášek do pečiva, skořici, kakao, vanilkový cukr a kokos.
Pořádně smícháme.
Nakonec zamícháme nasekané mandle a nastrouhaná jablka.
 
Těsto by mělo mít tužší konzistenci.

Pečeme na 175°C cca 25-30 minut.

Po upečení posypeme moučkovým cukrem.




Úkol splněn, koláč hotov, tak si jdu u kávy užívat svou chvilku na pletení.

Krásný zbytek neděle.

                              Ilona






čtvrtek 2. února 2017

Hromnice


V lidovém křesťanství se Hromnice staly důležitou oslavou přicházejícího jara.

 Svátek byl také spojen s ochranou před ohněm, bouří a bleskem.

Nejznámějším příkladem této víry je svěcení svící - hromniček, prováděné v tento den, které se pak během bouře dávaly do oken a měly tak ochránit domácnost. 

Na Hromnice se tradičně sklízel betlém a někde také vánoční stromek.

(Ehmmm, my ho ještě máme.)

K tomuto dnu se váže nejvíce pranostik, třeba:

Na Hromnice zimy polovice.

 Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.

 Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.

Je-li na Hromnice světlý den, bude konopě i len.

Metelice na Hromnice cesty umetá a píci podmetá.

Zelené Hromnice – bílé velikonoce.
 
Na Hromnice o hodinu více.

A to je fakt, konečně nechodíme za tmy do školy a za tmy ze školy :o) 

A můžeme si užít sněhu, který nám po dlouhém čase opět napadl ( a asi brzo opět roztaje).

Svět hned vypadá jinak, bílé ráno je takové tiché a čisté.

A mě se moc líbí výhled z okna mé kanceláře na zasněžený kostel.

Má svoje kouzlo.





 V tento den se na konci 19. století narodila i moje prababička.

Dožila se víc jak 90-ti let.

Vždycky si na ni vzpomeneme a zapálíme svíčku.


 Krásný konec pracovního týdne a komu to vyšlo jako nám, 
užijte si jarní prázdniny ;)

                                                          Ilona