Klenčí pod Čerchovem

 

Slíbila jsem vám dalšího významného rodáka tohoto kraje a tím je bezpochyby Jindřich Šimon Baar.

 

Pokud se vydáte do Klenčí z Trhanova po turistické značce, půjdete kolem místa s příznačným názvem Výhledy.

Odtud máte Chodsko jako na dlani a jsou-li příznivé podmínky, dohlédnete až do Plzně.

 

Stojí zde památník Jindřicha Šimona Baara s jeho sochou v nadživotní velikosti, kterou v roce 1933 vytvořil sochař L. Šaloun.

 

Toto krásné místo ve výšce 705 m n. m. si Baar velmi oblíbil a chodíval sem často na procházky.

A funguje zde i stánek s občesrtvením, což znavený turista jistě ocení ;)

Klenčí patřilo mezi jedenáct privilegovaných chodských vesnic založených na úpatí Českého lesa.

 

Díky věhlasu, o který se postaral zejména spisovatel Jindřich Šimon Baar, se stalo oblíbeným letoviskem a zároveň vyhledávaným centrem chodských lidových tradic.

 

 Budova bývalé klenečské pošty čp. 4 (Stará pošta) je v celé ČR ojedinělou památkou.

 

Klenčí v minulosti leželo na důležité obchodní cestě vedoucí z Prahy přes Plzeň, Waldmünchen, dále do Řezna (Regensburgu).

 

Zdejší poštovní stanice, ale také celnice a zájezdní hostinec, je prvně historicky doložena už v roce 1612.

 

Na poštovní mapě z konce 17. století je uváděna pod číslem 38 (pošt bylo celkem 47). 

 

Sláva Staré pošty zanikla v roce 1910 se zahájením provozu na železniční trati Domažlice - Tachov, která poštovní spojení převzala.

 

 Dnes je zde expozice Domu přírody Českého lesa a konají se tu i různé kulturní akce.

 

Na budově je pamětní deska na památku pobytu generála Suvorova.

 

 

 

 

 

 Barokní kostel sv. Martina je nepřehlédnutelnou dominantou Klenčí a v jeho hrobce je kromě členů rodu Stadionů pohřben také  již minule zmiňovaný "Lomikar" (Volf Maxmilián Lamingen).

 

Starý příběh, v němž Kozina pod šibenicí vyzval Lomikara do roka a do dne na Boží soud, je znám celému českému národu.

 

Ještě ve 20. století lidé chodili k okénku hrobky a házeli dovnitř kamení jako výraz nevole vůči Lamingenovi (vzhledem k rozmístění rakví však kamení dopadalo na úplně jinou rakev).

 

Současný kostel byl vybudován na místě původního dřevěného zchátralého kostelíka, který nechal Filip Stadion v roce 1737 strhnout.

 

Byly zpracovány plány na kostel nový a větší.

 

Ten byl vysvěcen v roce 1746.

 

Ostatky Lamingena tedy byly z původní hrobky s pietou uloženy v hrobce nového kostela.

 Bohužel byla uvnitř objednaná výprava, tak jsme neměli možnost si interiéry prohlédnout.

Baarův památník, pro který se vžil název Muzeum Jindřicha Šimona Baara, vznikl v roce 1926 na spisovatelovo přání.

 

Expozici dnes tvoří dva samostatné celky.

 

V přízemí se nachází expozice věnovaná historii Klenčí a v patře pak literární památník a Baarův byt.

 

Část expozice je věnována klenečskému rodáku a Baarovu příteli Jindřichu Jindřichovi, hudebnímu skladateli, klavírnímu interpretovi, sběrateli a upravovateli chodských písní, autoru osmidílného chodského zpěvníku a národopisné publikace o regionu Chodsko.

 

Druhá místnost byla určena expozici o životě a díle bratrů Thomayerů, rodáků z Trhanova s předky v Klenčí, a významné rodině Tauerů z klenečského mlýna.

Přišlo mi zajímavé, že jeden bratr se stal slavným lékařem a druhý slavným zahradním architektem.

 

 

 

Pro dnešek se loučím, užijte si prima víkend.

Ilona