Čokoládový dort

 

Na podzim u nás probíhají nějaké narozeniny, čokoládový dortík se vždycky hodí 😉

Letos jsem vyzkoušela i tento podle Apetitu.

Je opravdu jednoduchý.

Korpus

115 g tmavé čokolády nebo čokolády na vaření, nasekané na malé kousky

175 g másla (změklé)

200 g krupicového cukru

3 ks vejce (ušlehané)

150 ml jogurtu 

150 g mouky pšeničné hladké 

½ balíčku kypřicího prášku do pečiva 

Poleva

100 g tmavé čokolády nebo čokolády na vaření

75 ml smetany ke šlehání 

25 g másla

Čokoládu na korpus rozpusťte.

Máslo s cukrem a vanilkovým cukrem utřete dohladka.

Postupně zapracujte vejce.

Přidejte rozpuštěnou čokoládu a jogurt a kovovou lžící nebo stěrkou vmíchejte mouku. 

Vlijte do formy a pečte cca 25-30 minut, dokud není korpus na dotek pevný.

Vyklopte z formy a nechte vychladnout na mřížce.

Připravte polevu: 100 g čokolády nalámané na kousky spolu s ostatními přísadami rozpusťte v mikrovlnné troubě nebo nad vodní párou a promíchejte.

Vychladlý dort vyjměte z formy, překlopte jej a ze spodku odloupněte papír.

Přelijte polevou a ozdobte.

Přeju krásnou sobotu.

Ilona

Štramberk a svatá Kateřina

 

Podzim má úžasnou paletu barev a my zase jeli do Štramberka 😁

Trošku jiná trasa, botanická zahrada bohužel uzavřena, ale výhledy krásné.

Ze Štramberka jsme šli ke kostelíku svaté Kateřiny.

V rámci akce Otevřené kostely měl být zpřístupněný veřejnosti, čekali jsme celkem dlouho, ale nikde nikdo a zamčeno.

Polodřevěný kostel byl postaven pravděpodobně ve 14. až 15. století v osadě Tamovice, která ve středověku zanikla.

Kostel dál využívali věřící ze Závišic.

Po roce 1935, kdy byl postaven závišický kostel, začal nevyužívaný kostel sv. Kateřiny chátrat.

 Zachránila jej velká rekonstrukce v letech 2011-2012.

Přeju prima den.

Ilona

Mohyla Koscuszka

 

Krásné ráno.

Ještě poslední příspěvek z Krakowa.

I když to nebylo v původním plánu, nakonec jsme se byli podívat i na další mohylu, a to Koscuzkovu.

Je součástí muzea, už jsme byli uchození, tak jsme to vzali jen z venku.

Od okamžiku smrti v roce 1817 narůstal kult národního hrdiny Tadeáše Kościuszki.

Výjimečné úctě se těšil v Krakově, ve kterém byl pochován.

Veřejnost se dožadovala vztyčení pomníku, který by tohoto vojevůdce připomínal.

Byly zahájeny sbírky peněz, ale nebylo ještě rozhodnuto, jakým způsobem by měla být památka vojevůdce uctěna.

Nakonec se rozhodlo ve prospěch mohyly po vzoru již existujících krakovských mohyl Kraka a Wandy.

Vršení mohyly probíhalo od 15. září 1820 do 25. října 1823.

Poté, co byl v roce 1846 zrušen status Svobodného města Krakova a město se stalo součástí rakouského záboru, začalo být město přestavováno na pevnost a mohyla se stala součástí území, které měla ve správě armáda.

Byl však vyjádřen souhlas, aby byla mohyla přístupná veřejnosti od východu do západu slunce.

Během druhé světové války německé úřady plánovaly mohylu srovnat se zemí, protože šlo o polský symbol.

Po druhé světové válce se začala pevnost rozebírat kvůli materiálu, kterého byl nedostatek.

Nicméně se od toho nakonec upustilo a dnes je v pevnosti muzeum.

Přeju prima pátek.

Ilona