Lednicko-valtický areál

 

Dnes zase něco pro milovníky jižní Moravy.

 

Lednicko-valtický areál asi nepatří mezi málo známá místa ;)

 

Je hojně navštěvován turisty, cyklisty a milovníky památek.

 

Je nejrozsáhlejší koncepčně upravenou krajinou na světě, která je zapsaná na seznam památek UNESCO.

 

Rozprostírá se mezi Lednicí, Valticemi a Břeclaví a jeho plocha činí téměř 300 km².

Já vám dnes představím některé z menších staveb areálu.

Začneme u Lednických rybníků a skončíme na zámku ve Valticích.

Chrám Apollo byl postaven v letech 1817 – 1819 vídeňským architektem Josefem Kornhäuselem, jež byl nástupcem Josefa Hardtmutha, coby vrchního architekta rodu Liechtensteinů.

 

Z přední části je vyzdoben osmi dórskými sloupy.

 

Vrcholek chrámu je tvořen terasou s klasicistickým zábradlím, na kterou se vystupuje po točitém schodišti.

 

Zadní část budovy je pak tvořena bytem, jež kdysi sloužil jako přístřeší stráže.

Ústředním motivem je reliéf s mytologický výjev boha Apollóna na slunečním voze.

 

V horní části chrámu jsou sochy z Chrámu Múz - uprostřed oblouku je skupina amoretů s Apollonovou lyrou a po stranách jsou 2 dvojice soch, znázorňující múzy.

 

Tady pak Tři Grácie pod lešením ;)

 

Klasicistní chrám s půlkruhovou kolonádou pochází z roku 1825 z dílny Jana Karla Engela.

 

Tři Grácie (řecké Charitky) se jmenují Aglaia, Eufrosyné a Thálie – jedná se o bohyně krásy a půvabu.

 

 

 

Další na naší trase je Kaple svatého Huberta v novogotickém slohu.

 

Trojboká, třemi gotickými oblouky prolomená kaple zaklenutá síťovou žebrovou klenbou byla postavena uprostřed Bořího lesa podle návrhu Jiřího Wingelmüllera za vlády Aloise II. knížete z Liechtensteina v roce 1855.

 

Je vystavěna z pískovcových kvádrů opatřených smyšlenými středověkými kamenickými značkami, které mají za úkol navodit pocit starobylosti stavby.

 

Uprostřed se nachází socha sv. Huberta, stojící na podstavci se sochami andělů.

 

U kaple se konaly slavnostní mše před zahájením lovu právě na den sv. Huberta.

 

 

 

 

 Rendez-vous, též zvaný Dianin chrám, byl postaven mezi lety 1810 – 1812 a je zasvěcen bohyni lovu Dianě.

 

Později prošel celý objekt empírovou přestavbou.

 

Zámeček dostal podobu římského vítězného oblouku.

 

Hlavní fasády člení čtveřice korintských sloupů, které drží atikové patro.

Dále tu najdeme vždy dvojice čtvercových reliéfů a dvojice rondelů.

 Výzdoby pak dotváří alegorické sochy a reliéfy s legendou o bohyni Dianě (Artemis). 

Vnitřní stranu oblouku zdobí 81 kazet se zapuštěný orámováním a uprostřed zasazenou růžicí. 

Ač se to nezdá, v interiéru se skrývají hned čtyři patra.

 

Dominantou je pak hlavní sál o rozměrech 7×16 metrů, vyzdobený bohatým štukováním.

 

 

 

 A nakonec Valtice....

.... v obležení filmařů ;)

Takže všude kamiony, jeřáby, spousta lidí.

Tak aspoň pár snímků.

A teď už jen hurá odpočinout si do cukrárny .... nebo na víno, když jsme na té jižní Moravě.

Mějte pohodové dny.

Ilona

 

 

Začátek listopadu

 

 

 ... a s ním spojené dušičky.

 

Díky listovému těstu jsem stihla upéct "dušičky" na snídani.

 

 Jinak se peklo z těsta kynutého, mělo tvar bochánků, šátečků a také tvary připomínající kosti, odtud i další název "kostičky".

Aby se „dušičky“ nevyplašily, nemělo se tento den zametat.

 

Pískalo-li ten den v kamnech, věřilo se, že dušičky pláčou.

 

Jedna z pranostik nám pak říká, že déšť v den Dušiček znamená, že zemřelí oplakávají své hříchy.

Nevím, jak u vás, ale nás přivítal déšť hned ráno.

 

Ilona

Čertovy a Lačnovské skály

 

Zdravím vás v novém týdnu i novém měsíci.

 

Dnes to bude výlet do přírody, do skal.

První skály jsou u obce Lidečko a jmenují se Čertovy.

 

Jsou 150 m dlouhé a až 25 m vysoké, tvořeny pískovcem a představují nejpopulárnější a nejnavštěvovanější skalní útvar na Valašsku.

 

Celý skalní masiv má dvě poměrně odlišné tváře.

 

Ze strany od řeky představuje bizarní skalní útvar vyzývající ke skalolezení, z turistického hlediska neprůstupný.

 

Z druhé odvrácené strany jde kolem něj chodník, nad který vyčnívají pouze několik metrů vysoké skalní věžičky a ze kterého je možno v mnoha místech přímo vystoupit nad skalní stěnu a dívat se do údolí Senice.

 

V tomto smyslu jde o jakoby romantickou procházku malým skalním městem.

 

Obě dvě strany skal – byť zcela odlišně – jsou zároveň velmi vděčné pro hledání fotografických kompozic.

 

Ke druhému skalnímu útvaru vede turistická stezka.

 

Lesem s výhledy.

 
Lačnovské skály jsou členěny na horní skály, zvané Vrátnica a dolní skály, zvané Trčkovy skály.

 

Já vás pozvu na ty Horní.

 

Jsou dlouhé asi 70 m a vysoké 11 m.

 

 Tvoří je slepence a hrubozrnné pískovce. 

 

Povrch je perforován velikým množstvím kulatých dutin a otvorů nejrůznějších tvarů a velikostí.

 

Je odtud krásný výhled na panorama Bílých Karpat s Valašskoklobouckem v popředí a severovýchodním směrem na část Vsetínských vrchů a Beskyd. 

Tolik návštěva Valašska.

Přeju pohodový večer.

Ilona