Komu se nelení ...

... tomu se zelení.

Petržel a řeřicha.

Obyčejné, ale kolik radosti nadělá tomu malému, když pozoruje, jak nám to klíčí, roste a zelená se :o)



.

Sobotní hrátky

V sobotu jsme "stavěli" sněhuláky (sněhu se k nám letošní zimu moc nechce) a já se konečně dostala k háčkování čepice i pro mě.

Dnes mi dělá společnost krom háčku a vlny hlavně bylinkový čaj s citronem a medem, snad nad bacily brzo zvítězím ;)


.

Loňské resty

Čepičku pro syna jsem začala háčkovat loni začátkem prosince.

Venku je pořád skoro jako na jaře, ptáci zpívají, takže jsem s tímto zimním doplňkem nijak nespěchala.

Nicméně je konečně hotovo, další položku na seznamu restů si můžu odškrtnout ;)

Háčkováno z Merina a doplněno žlutou přízí zn. Kačenka.




.

Záhadný hrad

 

Loni Mikeše nechávaly Vánoce víceméně chladným.

Letos se na Ježíška těšil. Hodně jsme si o tom povídali, ale nějak se to zvrtlo :o)

Mikeš důležitě "nakupoval" dárečky pro Ježíška a těšil se, že přijde k nám a budou si spolu hrát.

Takže byl v závěru zklamaný, že to miminko neviděl.

Dárky pod stromečkem ho opět nijak zvlášť nezajímaly, nicméně Záhadný hrad slavil úspěch.

Jediný problém je v tom, že Mikeše nebaví stavět jeden úkol za druhým, ale vybírá si je náhodně.

Samozřejmě ty nejtěžší.

Troufá si, chlapec :o)





.