Pohyblivé duny

 

Vedro jak na Sahaře.

A na jednu takovou poušť vás teď zvu.

Słowiński Park Narodowy je národní park v Polsku na pobřeží Baltu.

Jeho rozloha je 186 km².

Typickými krajinnými prvky parku jsou jezera, bažiny, louky, lesy, pobřežní bory a pohyblivé duny.

A právě ty písčité duny, které připomínají poušť, nás lákaly k návštěvě.

Východiskem naší cesty bylo turistické městečko Leba, velmi rušné centrum plné turistů.

 

Vláčkem jsme dojeli až k začátku Národního parku v Rabce.

Leží v blízkosti Lebského jezera.

Jezero má rozlohu přes 71 km² a jako mnoho přímořských jezer je pravidelně syceno mořskou vodou během silných bouří.

Západní a jihozápadní zálivy jsou obklopeny rašeliništi a bažinami, východní a jihovýchodní zálivy jsou naplněny kaly a říčními písky.

Jezero Łebsko je největší vodní areál parku a je třetím největším jezerem v Polsku.

Duny jsou od vstupu do parku vzdálené asi 5,5 km.

Můžete jít pěšky, plout lodí po jezeře, svézt se vláčkem nebo jako my půjčit si kolo.

Cesta až k bývalé raketové základně je betonová, po rovince, lesem.

Pak už jsme jeli po písku, což bylo trochu náročnější.

Museli jsme se vyhýbat výmolům od vláčků plným vody.

A jak duny v polské poušti vznikly?

Asi před šesti tisíci lety se na místě parku rozkládal záliv Baltského moře na březích morén – zbytcích po skandinávském ledovci, který se zcela rozpustil před 10 000 lety.

V důsledku vlnobití Baltského moře a proudícími mořskými proudy z přinášeného písku vznikla tenká písečná zátoka poloostrova oddělená od moře.

Dnes je 35 km dlouhý a 1–15 km široký.

Pohyblivé písečné duny v minulosti zasypaly některé osady – Słowińców (odtud pochází název parku) stejně jako Boleniec nebo Rabka.

Proces usazování písku u moře, i když v mnohem menším měřítku, stále ještě probíhá.

Nejvyšší pohyblivá duna je Wydma Łącką (40 m n.m.) a rychlost posunu je od 3,5 do 10 m/rok.

K dunám jsme dorazili s deštníkem, ale to nám radost nezkazilo.

Místo je to opravdu kouzelné.

Nakonec se vyčasilo a my si písku dostatečně užili.

   

Někteří z písčných kopců váleli sudy.

Písek všude :o)

Zvlášť, když člověk předtím lehce namokl ......

Na fotce za lesem jde vidět jezero.

A kdybychom se otočili o 180°, máme támhle za písečným kopečkem moře.

Mít víc času (asi tak týden), prošla bych si ráda celý park.

Podle informačního letáku je tady toho spousta k vidění.

Ale pohyblivé duny jsou asi nejznámnější.

Krásný letní večer.

          Ilona