Rodové sídlo pánů z Rožmberka

Za života pravděpodobného zakladatele hradu Voka z Rožmberka i jeho nejbližších potomků byl hrad obydlím vladaře a centrem panství.

 Byl postaven na důležité obchodní stezce vedoucí z Čech vyšebrodským průsmykem bohatého horního Podunají.

V roce 1601 postoupil Petr Vok rožmberské panství Janu Zrinskému, který zde žil až do své smrti v roce 1612. 

Nový majitel nechal provést velkorysé úpravy interiérů v duchu manýrismu. 

Z gotického hradu se stalo pohodlné renesanční sídlo. 

 V roce 1620 se hrad ocitl v rukách císařského generála Karla Bonaventury Buquoye. 

V držení šlechtického rodu Buquoyů byl až do roku 1945.

 Jiří Jan Jindřich Buquoy byl vášnivým sběratelem uměleckých a historických předmětů a přebudoval Rožmberk na rodové muzeum.

Jedná se o komplex původně dvou rožmberských hradů tzv. Dolní hrad a Horní hrad, z něhož se zachovala pouze kamenná hláska zvaná Jakobínka.

Ta je nyní v rekonstrukci.

 Věž je restaurována středověkými stavebními technologiemi za použití funkční repliky středověkého jeřábu. 

Okolo věže je vystavěno speciální lešení z ručně opracovaného dřeva vytěženého v místním lese.

 My jsme do městečka Rožmberk, které leží pod hradem, dorazili hned ráno autobusem z Krumlova.

Potěšilo nás občerstvení na hradě (hlavně dobrá káva) a skvělý průvodce.

Zvolili jsme trasu původního muzea z 19. století.

Interiéry byly kvůli zastíněným oknům dost tmavé, tak jen pár snímků pro představu.

Samozřejmě nesmí chybět bílá paní!

 

Hrad je fotogenický, hlavně dole od řeky.

Další dominantou městěčka je kostel sv. Mikuláše na náměstí, jehož věž je vidět z dálky.

Jinak je Rožmberk již dlouhá léta vyhlášený jako jedno z hlavních center vodáctví. 

V letní sezoně se nejvíce vodáků plaví na vltavském úseku přibližně od Vyššího Brodu k Českému Krumlovu.

Nám na prohlídku hradu a města stačilo bohatě dopoledne.

Pokud navštívíte Rožmberk, je fajn spojit návštěvu např. s návštěvou Vyššího Brodu, kde je Rožmberky založený klášter.

Cisterciácké opatství patří mezi nejkrásnější a nejautentičtěji dochované kláštery v českých zemích.  

Tolik krátká exkurze na jižní část naší země ;)

Přeju krásný letní den!

       Ilona

Dívčí Kámen

 

 Krásný večer!

Mám pro vás další tip na výlet z našeho blízkého okolí.

Jedná se o zříceninu hradu Dívčí Kámen, která leží u soutoku Vltavy a Křemžského potoka.

Leží v blízkosti obcí Třísov a Holubov (u Křemže).

My jsme jeli vlakem do obce Vrábče, nakoupili v místním obchůdku pití a zmrzliny a vyrazili na cestu.

Trasa není dlouhá ani nijak náročná.

Vede napřed lesem a poté podél Vltavy až k hradu.

 Cestou jsme sbírali borůvky (i když už jsou dost vysbírané) a pozorovali vodáky na řece.

Protože hřmělo a byla docela tma, rozhodli jsme se jít napřed na oběd a až poté na zříceninu.

V rozvalinách není kam se před deštěm schovat.

Na turistické trase Dívčí Kámen - Holubov je sezónní restaurace Hamr Dívčí Kámen.

Příjemná stylová hospůdka s posezením u vody.

Obsluha rychlá, jídlo dobré.

Po příjemném osvěžení jsme šli na obhlídku zříceniny.

Mikeš se ujal role průvodce a četl nám text, který jsme dostali v pokladně.

Běhal kolem hradeb a na vyhlídky. 

Z jednoho kopečku na druhý.

Dochované původní okno

Hrad je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe dochovaných středověkých památek v České republice.

Místo, na kterém stojí, bylo osídleno již v pravěku. 

Byl založen rodem Rožmberků v roce 1349 a týmž rodem opuštěn roku 1506.

Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

 Okolo hradu vede červeně značená turistická trasa z Boršova nad Vltavou do Zlaté Koruny a žlutě značená trasa k železniční zastávce v Holubově. 

Pokud jedete autem, v Třísově (červená turistická trasa) u vlakové zastávky je parkoviště.

Jen lesní cesta je v blíkosti hradu trochu víc z kopečka.

Nic pro vysoké podpatky ;)

V Třísově je keltské oppidum, nejjižnější na území Čech. 

Bylo důležitou stanicí na Vltavské obchodní stezce, po které se dovážela sůl ze solných polí v oblasti Alp přes Vyšebrodský průsmyk, podél Vltavy kolem keltských oppid Nevězice, Hrazany, Závist a dále přes Podkrušnohoří až na germánská území.

 Nicméně, pokud se půjdete na oppidum podívat, nic světoborného nečekejte.

K vidění je jen oboustranný val - opevnění, což jsou dva kopečky z na sobě naskládaného kamení.

 

 Ale příroda je tu krásná.

                                    Ilona

Holašovice

Přijedete opět po 16 letech a je to tu stejné ;)

S mužem jsme projeli jižní Čechy s báglama na zádech na počátku milénia.

Spali jsme pod širákem, myli se v potoce a vrcholem techniky byl mobil.

Dnes máme dvě koupelny a wifi :o)

Ale pěšky chodíme pořád .....

 

Typická jihočeská vesnička Holašovice je osadou obce Jankov.

Proslavil ji soubor budov ze sedmdesátých let 19.století ve stylu tzv. selského baroka.

 

Od roku 1995 je vesnickou památkovou rezervací a roku 1998 byl zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

V silné konkurenci měl velkou váhu fakt, že malá vesnice s celkovým počtem asi 140 obyvatel slouží převážně k trvalému bydlení a většina budov je v soukromém vlastnictví.

 Neleží přímo při hlavních komunikacích a trasách, což je výhodou pro uchování klidného prostředí a této poloze také vděčí za unikátní zachovalost.

Vesnici tvoří 23 památkově chráněných výstavných usedlostí.

Je zde téměř stoprocentně dochovaný středověký systém řazení jednotlivých usedlostí štítovými průčelími obytných domů a sýpek, propojených ohradními zdmi s brankami a klenutými vjezdy do prostoru návsi. 

Uspořádání spolu s dochovaným štukovým dekorem tzv. lidového nebo selského baroka na většině průčelí dává celému sídlu neopakovatelnou atmosféru.

Pokud máte cestu kolem, určitě se zastavte a projděte po návsi, má to své kouzlo.

A nezapomeňte ochutnat holašovické koláčky ;)

 

My jsme navštívili místní Infocentrum (sbíráme razítka), obešli si náves, naobědvali se v jedné z místních hospod, ochutnali koláčky a vydali se pěšky do Holubova.

Trasa cca 14 km pěkně lesem, v bezpečí před sluncem.

Cestou jsme natrefili na schránku, která ukrývala sešit se vzkazy.

Kdo šel kolem, měl možnost přidat zápis do vzkazovníku.

 

Tak jen krátký pozdrav od nás z Přerova ;)

                                        Ilona