Hluboká

Na Hlubokou jsme jeli hned ráno.

Co si budeme povídat, je to opravdu hojně navštěvovaná památka a my ty davy lidí moc nemusíme.

Plán vyšel, nestáli jsme fronty na lístky (ani na WC).

Zvolili jsme okruh Reprezentační pokoje.

 Ten ukazuje tzv. piano nobile hlubockého zámku: ranní salon, čítárnu, kuřácký salon, malou a velkou jídelnu, knihovnu spolu s osobními pokoji kněžny Eleonory a expozici zbraní – předsíň zbrojnice a zámeckou zbrojnici.

 Některé místnosti jsou zdobeny obrazy evropských mistrů 16. až 18. století, lustry, vitrážemi a keramikou z Delft.

Překvapil mě notně vydýchaný vzduch v zámku.

Sice občas otevřená okna, bylo kolem 10h, po dešti, ale mě bylo na omdlení a nebyla jsem sama.

Reprezentativní místnosti jsou samozřejmě krásné, obdivuhodná je práce hlavně řezbářů.

Mikeše to celkem bavilo, jen ke konci už to bylo pro něho dlouhé.

 

Dopít kafe za automatu a hurá na prohlídku

Interiéry jsou zakázány fotografovat, mám pro vás proto jen pár snímků exteriéru.

Zámek Hluboká byl původně založen jako strážný hrad v polovině 13. století českými králi.

 V držení se zde vystřídalo několik šlechtických rodů. 

Mezi významné patřili např. Pernštejnové, kteří založili v roce 1490 nedaleký rybník Bezdrev, rozlohou druhý největší v Čechách. 

V roce 1661 koupil Hlubokou Jan Adolf I. Schwarzenberg. 

Schwarzenbergové pobývali na Hluboké do konce roku 1939, kdy poslední majitel Dr. Adolf emigroval před nacisty do zámoří. 

O svůj majetek definitivně přišli zvláštním zákonem Lex Schwarzenberg v roce 1947. 

Díky velice dobře spravovanému majetku a rozsáhlým hospodářským aktivitám Schwarzenbergové hlubocký zámek dvakrát stavebně upravili, nejprve počátkem 18. století v barokním stylu, později provedli rozsáhlou rekonstrukci zámku v romantickém stylu nové gotiky v letech 1840 – 1871 včetně úpravy parku a okolní krajiny. 

Byl přestavěn pod vlivem cest tehdejšího majitele, knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jeho manželky kněžny Eleonory, roz. princezny Liechtenstein, do Anglie. 

Hlavní předlohou projektu byl královský zámek Windsor.

 

Krásné je i okolí zámku, jeho zahrady s vzácnými dřevinami.

Blízko zámku stojí i Pomník Záviše z Falkenštejna, významného představitele rodu Vítkovců, který byl nařčen z usilování o trůn. 

Odsoudili ho ke ztrátě hrdla. 

Roku 1290 postavili na louce pod hradem šibenici, kde Záviše popravili stětím hlavy. 

Pomník byl odhalen v květnu 1895 a finančními prostředky přispěl Adolf Josef Schwarzenberg. 

Ve třicátých letech 20. století se pomník přesunul o několik metrů a zůstal tam stát do dnešních dnů. 

Tvoří ho mohutné kameny, kde v nejvyšším čtyř metrovém je Závišův erb s nápisem pod ním: 

„Záviš z Falknštejna † XXIV srpna MCCXC.“

 

Odpoledne jsme šli procházkou okolo rybníka na Ohradu.

Je tu lovecký zámeček a ZOO.

 

ZOO má v logu Nejlepší zoo jižních Čech, takže jsme nemohli návštěvu vynechat.

Přiznávám, že už jsme byli lehce uondaní, bylo horko, ale i tak se nám zahrada líbila.

Její nespornou výhodou je poloha na břehu rybníka, tím se určitě od mnohých Zoo liší.

Kdo jste dočetli až sem, gratuluju a přeju krásný večer ;)

                  Ilona

Zlatá Koruna

Do kláštera ve Zlaté Koruně jsme šli z Kletě cestou kněžny Terezie.

Jde o kněžnu Terezii ze Schwarzenbergu, rozenou hraběnku Trauttmansdorff-Weinsberg, matku
Adolfa Schwarzenberga.

JUDr. Adolf Schwarzenberg byl posledním právoplatným vlastníkem jihočeských zámků Český Krumlov, Hluboká, nebo Třeboň a zároveň posledním krumlovským vévodou z hlubocko-krumlovské schwarzenberské větve, který na krumlovském zámku pobýval.

 

 

 Cesta do Zlaté Koruny byla příjemná, sem tam borůvka, sem tam jahůdka.

Jedinou nepříjemností byl déšť, který nás zastihl.

Naštěstí jsme se  před nejhorším lijákem stačili schovat (v poslední chvíli) v hostinci :o)

Dali jsme si kafe, štrůdl se šlehačkou a domácí malinovou limonádu.

 

Klášter Trnová Koruna byl založen Přemyslem Otakarem II.

 Ten povolal cisterciáky z rakouského kláštera roku 1263. 

Později se klášter označoval jako Zlatá Koruna. 

 Řád zde působil s malou přestávkou během husitských válek až do roku 1785, kdy byla jeho činnost ukončena dekretem císaře Josefa II.

 Budovy kláštera poté odkoupili r.1787 krumlovští Schwarzenbergové, kteří jej pronajímali pro  průmyslové provozy. 

Klášterní architekturu poškodila zejména slévárna a strojírna, umístěná v křížové chodbě.

Vnější zdi se začaly naklánět, proto byly zpevněny ocelovými tyčemi, které jsou tam dodnes.

Podle slov průvodkyně si nikdo netoufá tyče odstanit, protože se neví, jestli by se zdi nezhroutily.

Naštěstí byly tyto továrny roku 1909 zastaveny a začalo se s rekonstrukcemi klášterních budov, které probíhali od roku 1938 i během 2. světové války

 V současné době klášter nabízí několik prohlídkových tras.

My jsme šli hlavní okruh, který zahrnuje přízemí malého konventu, unikátní gotickou patrovou kapli Andělů strážných, velký konvent a kostel Nanebevzetí Panny Marie (je to největší chrám na jihu Čech). 

Výzdoba je krásná a křížová chodba opravdu nemá chybu.

To místo má své kouzlo.

 Pro dnešek se loučím a příště zase něco o Hluboké ;)

Krásný večer!

                                       Ilona

Kleť

Krásný sváteční večer! 

Dorazili jsme šťastně do místa naší letní dovolené.

Někdo jede děvět hodin do Chorvatska, my jedeme sedm hodin do podhůří Šumavy.

Ale je tu krásně a ta cesta stojí zato :o)

Bydlíme pod Kletí, což je nejvyšší hora Blanského lesa.

Na jejím vrcholu stojí nejstarší kamenná rozhledna v Čechách, tzv. Josefova věž a vedle ní chata roubenka, kde je restaurace.

Na Kleť jsme se vypravili hned první den, lehce líně, lanovkou.

Je jednosedačková, stará přes 50 let, ale pořád dobře slouží.

Trasa měří 1792 m a za čtvrt hodinky jste na vrcholu kopce.

 

 

 

Na vrcholu hory byla v letech 1822–1825 vystavěna knížetem Josefem II. ze Schwarzenbergu vůbec první kamenná rozhledna v Čechách. 

Kníže tímto krokem cílil na rozvoj místní turistiky, neboť byl sám vášnivým milovníkem cestování a turismu. 

Rozhledna byla pojmenována na počest svého stavitele Josefova věž a nabízí za příznivého počasí rozhled až k Alpám, na Lipno, či elektrárnu Temelín. 

Je vysoká 20 metrů a na její vrchol vede 110 schodů.

Vstupenku si koupíte v automatu a pak projdete přes turniket.

Díky tomu se tvoří fronty, protože chybí popis postupu a ne každý je v tomto směru zdatný.

Ale lidi jsou vstřícní a navzájem si radí ;)

 Výhledy jsou opravdu do daleka.

Počasí celkem přálo a viditelnost byla slušná.

 

Kleť je evidentně hojně navštěvovaným místem.

Tolik lidí pohromadě na jednom kopci už jsem dlouho neviděla :o)

Takže vlastně můžeme říct, že knížeti Josefovi II. se jeho záměr splnil a turistika v této oblasti jen kvete.

Krásný zbytek svátečního večera ;)

Ilona

Hrníčkový špaldový s rybízem

Krásný první prázdninový den!

Léto přeje ovoci, které máme rádi.

Mamka dovezla první rybíz, maliny a angrešt ze zahrádky.

Maliny zmizely okamžitě.

Ale rybíz je ještě trochu kyselý, moc Mikešovi nejel.

Tak skončil v koláči.

Upekla jsem rychlý hrníčkový a použila částečně i mou oblíbenou špaldovou mouku.

Recept je jednoduchý, ráda se s vámi o něj podělím.

A slibuju, že tu bude pár dní s "pečícími" příspěvky klid.

Pomalu se chystáme na dovolenou, do okolí mého oblíbeného Českého Krumlova.

Nebyla jsem v těch končinách 13 let.

A moc se těším, až si (trochu nostalgicky) projdu známá místa a všechny ty krásy ukážeme i Mikešovi ;)

 

Špaldový s rybízem

1 vejce

1 hrníček špaldové hladké mouky

1 hrníček polohrubé pšeničné mouky

1 hrníček cukru krupice

půl hrníčku oleje

1 malý bílý jogurt

špetka soli

1 prášek do pečiva

rybíz

Smíchala jsem sypké suroviny : obě mouky, cukr, prášek do pečiva, sůl a poté přidala jogurt, olej a vejce.

Těsto má mít hladkou konzistenci bez hrudek.

Nalila jsem vše do kulaté formy (ale můžete samozřejmě i na plech) s pečícím papírem (v tomhle typu s odnímatelným dnem těsto rádo proteče) a posypala rybízem.

Pak už jen nechat v předehřáté troubě na 170°C cca 20 minut, pocukrovat a hotovo.

Krásné letní dny plné slunce, smíchu a pohody!

                                Ilona