Huuuuuu aneb další sovičková

Ochladilo se.

Každý chce mít uši v teple.

A já tak pokračuju v pletení čepiček.

Podobnou sovičkovou jsem pletla před dvěma lety neteři.

Tahle je klučičí.

Na čepici jsem použila zbytek příze Bambino (pletená čepice s bambulí) a zbytek šedé Himalaya Everyday (nákrčník pro Mikeše).

 Je pěkně heboučká a nekouše, což je jeden z hlavních požadavků pro čepičku na malé dítě.

Venku prší, tak se můžu vrhnout na další čepici.

Hezkou neděli.

                                            Ilona

Čepice pro vnoučka

Kolegyně koupila čepici vnoučkovi.

Byla mu malá.

A chtěla po mě umotat větší v podobném duchu.

Byl to trochu oříšek, nesehnala jsem úplně stejnou přízi, ale základní požadavek dodržen : nesmí být jednobarevná, ideálně s barevnými "puntíky".

Čepice pro Petru

 

Lehce strašidelně

Jeden den podzimních prázdnin jsem byla s Mikešem já (druhý si užíval u babičky na vesnici).

Hned ráno vytáhl své oblíbené zažehlovací korálky a pustil se do podzimní výzdoby.

Letos budou minecraftové dýně, mami! prohlásil.

O minecraftu ví jen to, že je všechno hranaté.

Tak máme hranaté dýně :o)

 

Teta nám z výletu do Anglie dovezla halloweenské dobroty, Mikeš se inspiroval, takže další výzdoba byla v lehce strašidelném duchu.

Přidali jsme ještě nějaká strašidýlka a já jsem pyšná na netopýra.

Než jsme ho zažehlili, několikrát se nám ještě korálky rozsypaly a posunuly, ale už drží!

Halloween sice neslavíme, ale proč si ten podzim ještě trochu víc nespestřit ;)

Naopak Dušičky dodržujeme (nemůžu říct, že je slavíme, zní mi to nějak divně).

Dnes navečer se chystáme zapálit svíčky na hřbitově a zavzpomínat na naše předky.

Mikeše tohle povídání a rodinná historie baví, nemluvě o kouzlu zapálených svíček.

Hezkou (skoro) dušičkovou sobotu.

                                                                          Ilona