Běloves a pěchotní sruby

 

Výšlap z Bělovsi přes bunkry až do polské Kudowy.

Historie Bělovsi sahá až do pravěku, s nálezy dokládajícími význam cesty přes Náchodský průsmyk.

Proslavila se především díky léčivým minerálním pramenům a obnoveným lázním, založeným v 19. století.

Běloves zažila významné momenty i v moderní historii, včetně prusko-rakouské války a bojů na konci druhé světové války.

Dnes lázně procházejí rekonstrukcí a nabízí návštěvníkům možnost ochutnat zdejší kvalitní minerální vodu.

U pramenů je i infocentrum a malá výstava.

Dál jsme šli po zelené směrem k Březince, kde jsme na kopci s vyhlídkou minuli rozbořený bunkr a sochu draka.

Je tu i kryté posezení.

Tady už Březinka.

Pěchotní srub N-S-82 "Březinka" byl součástí těžkého opevnění československých hranic před druhou světovou válkou.

Byl vybudován v roce 1937 jako samostatný oboustranný srub.

Byl osazen dvěma zvony pro kulomety (ty byly za okupace vytrženy).

Objekt byl rozdělen na dvě podlaží, horní patro bojové a spodní patro týlové.

Celý pěchotní srub byl v devadesátých letech zrekonstruován do podoby v roce 1938 včetně původního technického vybavení.

Byl zde instalován originální protitankový kanon vzor 36 ráže 47 mm.

Březinka dnes patří k nejlépe zrekonstruovaným objektům bývalého československého opevnění.

A tady už menší pěchotní srub N-S 81 "Lom", který byl také součástí předválečného opevnění.

Dnes je využíván Klubem vojenské historie a je zpřístupněn.

Dále jsme pokračovali k rozhledně Jiráskova chata, těšili se na oběd.

Ale restaurace byla pro veřejnost uzavřena, na webu o tom ani zmínka.

Bylo nás zklamaných více a to toho začalo pršet.

Venku se tedy sedět nedalo.

Další zastávkou byl pěchotní srub N-D-S 72 Můstek a dělostřelecká tvrz Dobrošov.

Tady jsme se schovali před deštěm, ale k jídlu měli jen kafe z automatu.

Pozdní oběd byl až v polské Kudowě.

Tam dojdeme příště 😉

Krásný mrazivý den.

Ilona

Z Tatenic na Lázek

 

Opouštíme moravské zámky a zase si dáme trošku turistiky.

Dojít od vlaku do Tatenice a pak se přiblížit autobusem k rozhledně.

Čekání jsme si zkrátili prohlídkou exteriéru zajímavého zámku.

Zámek byl postaven vlašskými italskými mistry Bomanmonem a Mottalou kolem roku 1600. 

Renesanční sloh, ve kterém je zámek postaven, měl v oblibě jeho majitel Ladislav Velen ze Žerotína, který sídlil v nedaleké Moravské Třebové.

Z původního čtyřkřídlého patrového zámku s arkádami a pískovcovými portály z Maletínského pískovce se dochovala pouze dvě křídla zdobená sgrafitovými psaníčky.

V jeho interiérech lze nalézt impozantní štukované klenby.

V zámku sídlí tatenický obecní úřad a hostům je k dispozici zámecká restaurace.

Zajímavý je i blízký kostel svatého Jana Křtitele.

A tady už cesta na vrchol kopce.

V okolí vrcholu Lázek vedla kdysi hranice, a to nejen zemská, mezi Čechami a Moravou, ale také národnostní a jazyková.

Hranice, o kterou se vedly koncem 19. a začátkem 20. století boje.

Aby Lázek zůstal v českých rukou, koupila pozemek na jeho vrcholu Národní jednota v Olomouci.

V roce 1912 zde byla vystavěna první rozhledna – patnáctimetrová dřevěná věž se zastřešenou vyhlídkou a s malou verandou v přízemí. 

Některým Němcům z Lanškrouna se však české aktivity na Lázku příliš nezamlouvaly.

 Tak proto musela být již po šesti letech ll stržena.

Za první republiky přešel pozemek na Lázku do majetku zábřežského odboru KČT, který si obnovu rozhledny stanovil jako jeden z hlavních cílů.

Členové udělali mezi sebou sbírku, jejíž výtěžek jim umožnil úkol splnit, a oslovili i obyvatele kraje.

V roce 1933 na Lázku vyrostla zděná chata nazvaná Reichlova (podle hlavního iniciátora výstavby) a s ní spojená dřevěná dvacetimetrová rozhledna, krytá šindelem.

Obě stavby navrhl architekt Jaroslav Stejskal, autor Kramářovy chaty na Suchém vrchu. 

Slavnostní otevření se odehrálo 13. srpna 1933.

Rozhledna na Lázku má výšku 20 m, vyhlídkový ochoz, na který vede 87 schodů, se nachází ve výšce 17 m.

Z vyhlídkového ochozu rozhledny se otevírají výhledy na Zábřežskou vrchovinu a Svitavskou pahorkatinu, Jeseníky, Krkonoše a Železné hory.

A u vyhlídky dnes skončíme.

Mějte prima pátek.

Ilona