Na neděli hlásili dopoledne pěkné počasí a já chtěla vidět rozkvetlé stromy.
Volba padla na Vinary a Čekyňský kopec.
Jak už název napovídá, původní osada se proslavila v okolí pěstováním vína, a to už od 13.století.
Vinary měly několik pánů, přičemž nejvýznamnější byl Vilém z Pernštejna.
V letech 1663–1774 byly v držení jezuitského řádu.
Po zrušení jezuitského řádu připadly Vinary majetkovému fondu, který některé grunty odprodal místním sedlákům, kteří začali s rozvojem obce – vybudován mlýn, pivovar, pálenice.
Do dnešních dnů se však žádné z těchto staveb nedochovaly.
Dnes můžeme obdivovat jen rozkvetlé stromy 😉
Tady pohled na Přerovskou rokli a dál pokračuje Libosad.
Ve 20. letech minulého století inicioval starosta Předmostí a poslanec prvorepublikového Národního shromáždění Josef Knejzlík v místech současného Libosadu Malého Noe založení tzv. Knejzlízkových sadů.
Sady vznikly na málo úrodných až neplodných obecních pozemcích severně od města Přerova.
Tato oblast nebyla na konci 20.szoletí příliš udržovaná, vyžadovala revitalizaci.
V někdejších sadech za městem Přerovem tak vznikl v roce 2013 až 2014 Libosad Malého Noe.
Mezi 129 stromy v sadu naleznete například sakuru, lípu, okrasnou třešeň nebo dub.
A tady už lom na konci cesty.
A výhledy někam na Helfštýn, ale ten jde na fotce jen tušit....
Děkuju za návštěvu a přeju poklidný Velikonoční týden.
Ilona