Židovská historie Holešova

 

Holešovská židovská komunita patřila vždy k těm nejvýznamnějším na Moravě.

 

Její počátky můžeme hledat zřejmě v roce 1454, kdy došlo k vypovězení Židů z moravských královských měst králem Ladislavem Pohrobkem, a v následném příchodu do Holešova.

 

Tato komunita postupně rostla a svého vrcholu dosáhla v polovině 19. století, kdy se zde nacházelo kolem 1700 Židů, což v té době tvořilo 32% obyvatel města. 

 

Tehdy byla čtvrtou největší židovskou komunitou na Moravě. 

 

 Původní holešovská synagoga byla dřevěná, avšak ta při požáru v roce 1560 shořela.

 

V tomtéž roce byla vystavěna nová kamenná stavba, která se přes různé úpravy zachovala až do dnešních dnů.

 

 Nyní je čtvrtou nejstarší synagogální stavbou na území České republiky.

 

Zároveň je ale druhou nejstarší synagogou, která si ještě zachovala svůj původní ráz.

 

Přestože zde neexistuje žádná místní komunita a synagoga je využívána především k prohlídkovým účelům, nelze v žádném případě říci, že je už jen pouhým muzeem.

 

Díky jejímu spojení s osobností rabína ŠaCHa je významným náboženským poutním místem.

 

Každoročně sem putuje velké množství Židů, především z Izraele a USA, aby mohli navštívit jeho hrob a pomodlit se v synagoze, ve které ŠaCH působil.

 

Proto můžeme říci, že synagoga stále plní svoji původní funkci.

 

 

 

 

 

 

 

 Židovský hřbitov byl založen pravděpodobně v 16. století, nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1647.

 

Při vstupu na hřbitov stojí obřadní síň z roku 1903, která uvnitř skrývá pamětní desku obětem nacistické rasové perzekuce.

 

 

 

 Dnes se zde nachází více než 1500 náhrobků.
 

Nejvíce navštěvován je hrob rabína Šabtaje Kohena zv. ŠaCH, což je znát i z velkého množství kamínků a kvitlů (popsaných lístečků) na jeho hrobě.

 

Náhrobek rabína ŠaCHa je ve stylu tumby, která je na rozdíl od běžných náhrobků tvořena celkem šesti kamennými deskami, které tak vytváří uzavřenou stavbu.

 

Jeho tumba prošla v historii několika rekonstrukcemi, poslední proběhla v roce 2005.

 

Tumbu mají pouze významnější osobnosti a najdete je jen na některých hřbitovech.

 

V Holešově se takových tumb nachází vůbec nejvíce ze všech moravských hřbitovů.

 

 Z jiných zajímavých hrobů se zde nacházejí např. členové rodiny Singerů a také rodiče Rudolfa
Jelínka, jehož jméno dodnes nese světoznámá palírna ve Vizovicích.

Rabín Šabtaj ben Meir ha-Kohen je řazen mezi dvacítku největších učenců židovského národa a v rámci naší země jde tak o největší rabínskou
osobnost, která je na tomto území pohřbena.

 

Jeho práce věnované především židovskému právu jsou pro židovský svět zásadní.

Děkuju za návštěvu a mějte prima den.

 

Ilona

 

Zámek Holešov

 

 

 

A tady už přicházíme do Holešova, do zámeckého parku.

 

Rozsáhlý zámecký park začal postupně vznikat od poloviny 17. století, kdy zde hrabě František Antonín Rottal založil zahradu a bažantnici.

 

Dnes se rozkládá na 62 ha plochy, z níž 1,65 ha tvoří vodní plocha.
 

Původní raně barokní návrh zámeckého parku byl později upraven ve francouzském slohu, přičemž byla postavena síť kanálů v podobě Neptunova trojzubce a dnes již neexistujících fontán, bazénů a vodopádů.

 

Jeho zadní část se vyznačuje prvky přírodně krajinářského anglického parku, který přechází v oboru.

Tady aspoň pro představu systém vodních kanálů ve tvaru Neptunova trojzubce.

 

Byla to první kompozice podle LeNotreova francouzského vzoru v českých zemích.

 

 

 

Zámek v Holešově stojí na místě, kde se původně nacházela gotická tvrz pánů ze Šternberka.

 

Od 16. století zámek měnil podobu z renesančního až na dnešní raně barokní.

 

O to se nejvíce zasloužily rody Rotalů a později Bruntálských z Vrbna.

 

Po tragické smrti hraběte Rudolfa Vrbny (1892–1936) se dostal holešovský zámek do složitých vlastnických poměrů a v roce 1941 na něj byla uvalena nucená správa Zemského úřadu v Brně.

 

 Po druhé světové válce byli v zámku přechodně internování Němci čekající na odsun.

 

Nucená správa byla v říjnu 1945 zrušena, zámek byl vrácen do vlastnictví poslední majitelky Barbory Vrbnové a město Holešov založilo Družstvo kulturního domu za účelem odkoupení zámku za částku 3,5 milionu Kčs a jeho přeměnu na kulturní stánek.

 

V březnu 1948 však byla na zámek opět uvalena národní správa a v říjnu 1948 byl zámek zestátněn a převeden na Družstvo.

 

V 50. letech se pak majitelem zámku stal Okresní národní výbor v Holešově a po zrušení okresu Městský národní výbor.

 

V únoru 1995 byl zámek v restituci vrácen příbuzným poslední majitelky. 

 

Následující desetiletí neúspěšného hledání nového kupce a chátrání zámku bylo ukončeno v březnu 2005, kdy zámek odkoupilo město Holešov za částku 13,4 milionu Kč a započala nová etapa obnovy zámku.

Dnes si v rámci prohlídkového okruhu můžete prohlédnout salla terrenu s bohatou štukovou výzdobou a freskami, honosný velký sál, zámeckou kapli či panský pokoj.

 

Další historické sály slouží jako Zámecká galerie, prezentující výstavy slavných českých i zahraničních umělců.

A přiště si ještě povíme něco o židovských památkách ve městě.

 

Mějte prima neděli.

 

Ilona

 

 

Okolo Hostýna

 

Stále se procházíme okolo Hostýna.

To je ten kopec vzadu.

Naše další kroky vedly z Prusinovic okolo rybníků a lesem k pozůstatkům hradu Kasařov.

Historie malého hrádku je zahalená tajemstvím.

Byl vybudován koncem 13. stol. nebo na počátku 14. stol. a zanikl zřejmě nejpozději za česko-uherských válek kolem r. 1470, kdy tento osud potkal blízké hrady Křídlo, Lukov a Chlum.

Na hradním jádru dnes stojí lovecká chata z 19. stol., která možná obsahuje zbytky zdiva hradu.

Pak z kopce a zase do kopce a jsou tu boží muka s výhledy.

A kolem Jarošovy lavečky opět s výhledy na Hostýn a okolní kopce jsme došli Dobrotickým stromořadím k Holešovu.

A o tom zase příště 😉

Přeju prima večer.

Ilona