Adventní Kolín

 

Pár fotek z adventního Kolína.

Navštívili jsme trh, kde bylo dost lidí a přiznám se, že ty se mi fotit nechce.

Stánků tu bylo přiměřeně, od jídla a pití po rukodělné výrobky i charitativní stánky.

Super jsou dílničky pro děti.

Nechyběl ani kolotoč a dnes tolik oblíbené kluziště.

Jsem ve věku, kdy všechno mám a cetky kupovat nechci  (ale charitu ráda podpořím, takže něco malého jsem stejně koupila 😉)

Spíš se kochám výzdobou a něco ochutnám.

U stromu na Karlově náměstí je tento zajímavý keramický betlém od Pavla Rajdla.

My jsme šli dál od ruchu trhu k Bartoloměji.

Je pěkně nasvícený a nechybí ani venkovní betlém.

Tento je s dřevěnými sochami v životní velikosti z dílny řezbáře Jiřího Halouzky.

Užijte si pohodový adventní čas.

Ilona

Šikmý kostel

 

Návštěva šikmého kostela.

Příběhy, které mohli prožít lidé z jeho okolí, možná znáte z knih od Karin Lednické.

Kostel svatého Petra z Alkantary byl postaven roku 1736 v barokním slohu.

Nechal jej postavit místní šlechtic František Wilhelm Larisch na místě dřevěného kostela svatého Martina, zmiňovaného již v roce 1447. 

Jelikož v Těšínském Slezsku bylo již svatému Martinovi zasvěceno několik kostelů, byl jako patron nového kostela vybrán sva setý Petr z Alkantary. 

 

 

Na začátku 20. století byla Karviná město plné života s radnicí, pivovarem, hotely i plovárnou. 

Stál tu zámek Solca a dva kostely, rozvíjely se živnosti, obchody, spolková i kulturní činnost. 

Pak ale přišlo uhlí, a to, co bylo hybnou silou překotného rozvoje, nakonec vzkvétající město navždy zničilo.

Vinou lidské hamižnosti, poddolování, poklesů terénu a demolic se téměř celá stará Karviná pomalu propadala do země, až docela zmizela. 

Trosky domů zarostly trávou, ulice si vzal zpátky les.

Vzpomínky byly nuceně vymazány, lidé odsunuti a přesídleni.

 

Dnešní Karviná vznikla sloučením několika obcí až po druhé světové válce o něco dál směrem na severovýchod.

Po zahájení těžby černého uhlí bylo od roku 1854 pod kostelem vytěženo 27 slojí v celkové mocnosti 46,82 metrů.

Ještě počátkem 90. let minulého století hrozilo kostelu zřícení a byl určen k demolici.

V letech 1994-1995 proběhla generální oprava a zajištění objektu a kostel se tak znovu zaskvěl v plné kráse.

Na hlavní cestě u kostela je autobusová zastávka, pokud nejezdíte autem jako my 😉

Občerstvení tu asi funguje přes letní sezónu.

Jinak klid....

Poklidné adventní dny.

Ilona

 

Fryštát a Darkov

Ještě mám v zásobě několik podzimních výletů, ale dám sem už prosincové, ať se naladíme na adventní a zimní čas.

Tento je z Fryštátu a okolí.

Empírový zámek Fryštát je jedinečnou památkou svého druhu ve zdejším regionu a představuje opravdový unikát v oblasti, která byla původně předurčena k výlučné industrializaci.

O této skutečnosti svědčí i fakt, že se zámek Fryštát dochoval pouze jako jediný ze čtyř šlechtických sídel, které se na území města nacházely ještě ve 20. století.

Historie zámku je spjata především s jeho zakladateli, kterými byla knížecí rodina těšínských Piastovců, a s jeho posledními majiteli, hraběcím rodem Larisch-Mönnichů , který měl významné postavení u císařského dvora a byl spřízněn s císařovnou Alžbětou zvanou „Sissi“.

Od roku 1997 je zámek po rozsáhlé rekonstrukci přístupný veřejnosti.

My jsme šli 1.zámecký okruh, který vede hlavní budovou zámku Fryštát a zahrnuje 18 zámeckých komnat.

Zámek byl příjemně vytopený, žádná zima jako na adventních hradech.

Fotit se nesmělo, tak pro představu pár fotek ze zámeckých stránek.

Interiéry byly opravdu velkolepé.

V České republice jsou známé dvě pískovcové sochy sv. Patrika.

Tato je tedy ve Fryštátu - Karviné a druhá pak 

v Dolní Lutyni.

Sochy jsou spojeny s irskou kulturou a historií v regionu, zejména díky hraběti Taaffe, který se zde usadil. 

Vánoční trh teprve čekal na otevření, tak alespoň fotka betléma.

Toto už jsou Lázně Darkov.

V roce 1776 byly u Karviné, na vrchu Čechovice objeveny ložiska uhlí.

S těžbou uhlí začal baron Larisch.

Jiří IV. baron Bees z Chrostiny se mu chtěl vyrovnat a v roce 1862 provedl první pokusný vrt na svých pozemcích mezi Darkovem a Stonavou.

Zde namísto uhlí narazil na mohutný gejzír slané vody, jednalo se třetihorní reliktní silně mineralizovanou jodobromovou solanku.

Ta se zpočátku využívala v domácnostech k běžným účelům.

Roku 1865 solanku použil k léčebným účelům fryštátský lékař Dr. Anton Fiedler.

Darkovskou vodu ohříval a pravidelně v ní koupal své pacienty. 

V roce 1866 udělila zemská vláda slezská v Opavě Jiřímu IV. Beesovi úřední povolení ke zřízení lázní s názvem Lázeňské místo Ráj.

Pohledová dominanta Lázní Darkov.

Obloukový železobetonový most Sokolovských hrdinů – unikátní funkcionalistická památka z roku 1925 klenoucí se přes řeku Olši.

Postavený byl podle projektu ing. Rabeho.

 Památka je mimořádná technickým řešením mostové konstrukce oblouku.

A na závěr moře 😉

Toto je Karvinské a slouží k odpočinku nejen místním.

Krásný adventní čas ❄️

Ilona