Na Hlubokou jsme
jeli hned ráno.
Co si budeme
povídat, je to opravdu hojně navštěvovaná památka a my ty davy
lidí moc nemusíme.
Plán vyšel,
nestáli jsme fronty na lístky (ani na WC).
Zvolili jsme okruh Reprezentační pokoje.
Ten ukazuje tzv. piano nobile hlubockého zámku: ranní salon, čítárnu,
kuřácký salon, malou a velkou jídelnu, knihovnu spolu s osobními pokoji
kněžny Eleonory a expozici zbraní – předsíň zbrojnice a zámeckou
zbrojnici.
Některé místnosti jsou zdobeny obrazy evropských mistrů 16. až 18. století, lustry, vitrážemi a keramikou z Delft.
Překvapil mě notně
vydýchaný vzduch v zámku.
Sice občas otevřená
okna, bylo kolem 10h, po dešti, ale mě bylo na omdlení a nebyla
jsem sama.
Reprezentativní
místnosti jsou samozřejmě krásné, obdivuhodná je práce hlavně
řezbářů.
Mikeše to celkem
bavilo, jen ke konci už to bylo pro něho dlouhé.
Dopít kafe za automatu a hurá na prohlídku |
Interiéry jsou zakázány fotografovat, mám pro vás proto jen pár snímků exteriéru.
Zámek Hluboká byl původně založen jako strážný hrad v polovině 13. století českými králi.
V držení se zde vystřídalo několik šlechtických rodů.
Mezi významné
patřili např. Pernštejnové, kteří založili v roce 1490 nedaleký rybník
Bezdrev, rozlohou druhý největší v Čechách.
V roce 1661 koupil Hlubokou Jan Adolf I.
Schwarzenberg.
Schwarzenbergové pobývali na Hluboké do konce roku 1939,
kdy poslední majitel Dr. Adolf emigroval před nacisty do zámoří.
O svůj
majetek definitivně přišli zvláštním zákonem Lex Schwarzenberg v roce
1947.
Díky velice dobře spravovanému majetku a rozsáhlým hospodářským
aktivitám Schwarzenbergové hlubocký zámek dvakrát stavebně upravili,
nejprve počátkem 18. století v barokním stylu, později provedli
rozsáhlou rekonstrukci zámku v romantickém stylu nové gotiky v letech
1840 – 1871 včetně úpravy parku a okolní krajiny.
Byl přestavěn pod
vlivem cest tehdejšího majitele, knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a
jeho manželky kněžny Eleonory, roz. princezny Liechtenstein, do Anglie.
Hlavní předlohou projektu byl královský zámek Windsor.
Krásné je i okolí zámku, jeho zahrady s vzácnými dřevinami.
Blízko zámku stojí i Pomník Záviše z Falkenštejna, významného
představitele rodu Vítkovců, který byl nařčen z usilování o trůn.
Odsoudili ho ke ztrátě hrdla.
Roku 1290 postavili na louce pod hradem
šibenici, kde Záviše popravili stětím hlavy.
Pomník byl odhalen v květnu
1895 a finančními prostředky přispěl Adolf Josef Schwarzenberg.
Ve třicátých letech 20. století se pomník přesunul o několik
metrů a zůstal tam stát do dnešních dnů.
Tvoří ho mohutné kameny, kde v
nejvyšším čtyř metrovém je Závišův erb s nápisem pod ním:
„Záviš z
Falknštejna † XXIV srpna MCCXC.“
Odpoledne jsme šli procházkou okolo rybníka na Ohradu.
Je tu lovecký zámeček a ZOO.
ZOO má v logu Nejlepší zoo jižních Čech, takže jsme nemohli návštěvu vynechat.
Přiznávám, že už jsme byli lehce uondaní, bylo horko, ale i tak se nám zahrada líbila.
Její nespornou výhodou je poloha na břehu rybníka, tím se určitě od mnohých Zoo liší.
Kdo jste dočetli až sem, gratuluju a přeju krásný večer ;)
Ilona
Četlo se to samo ;-)
OdpovědětVymazatDíky za zprostředkování a krásné fotky. Taky bych se tam ráda podívala, ale taky nás odrazují ty davy. Navíc my na prohlídky ještě s klukama nechodíme, nevydrželi by to.
To chápu. Když měl Mikeš ukecané období a nevydržel na prohlídce zticha, chodili jsme do muzeí nebo památek bez průvodce. Moc ho totiž bavilo dělat průvodce (to mu zůstalo dodnes) :o)
OdpovědětVymazatS mužem jsme projeli jižní Čechy křížem krážem na počátku tisíciletí, takže už se jen vracíme na "známá" místa a rádi krásy naší země ukazujeme další generaci :o)
Jižní Čechy jsou krásné a památek mají spoustu.
OdpovědětVymazatNáš "mladej", když byl malej, tak měl nejraději hrady bez "průvodčího" (jak říkal průvodci ;-)), takže jsme obráželi hlavně zříceniny všeho druhu :-).
Zříceniny jsou NEJ, v těch zámcích je fakt děsně vydýchanej vzduch a hlavně tu na jihu fůra lidí na prohlídce, člověk se mačká .... :o)
Vymazat