čtvrtek 21. března 2019

Bulgurové rizoto


Krásný jarní slunečný den!

Takové počasí bych si nechala líbit, sluníčko příjemně hřeje, teplo je tak akorát a člověk má hned lepší náladu.

Dnes mám pro vás tip na rychlou večeři.

Bulgurové rizoto.

 Při výběru oběda ve školní jídelně váhal Mikeš mezi dvěma druhy prejtu se zelím a bramborem a zeleninovým bulgurovým rizotem. 

Nakonec to rozsekl po svém. 

"Dám si prejt a ty mi, mami, uvaříš k večeři to bulgurové rizoto, jo? Ale přesně tak, jak je napsané na tom jídelníčku!"

Kolem bulguru jsem vždycky kroužila v obchodě, ale myslím, že jsem ho nikdy do toho vozíku nakonec nedala.

Nějak jsem nevěděla, jak ho použít.

Bulgurové "rizoto" by mě nenapadlo, ale když ho vaří i ve školní jídelně 
😉 


 
Příprava je opravdu jednoduchá.

Bezmasé rizoto vařím často (zeleninové, houbové), jen jsem místo rýže na rizoto použila bulgur.

V hrnci jsem podusila mrkev, celer, pak přidala bílou ředkev, pórek a nakonec hrnek bulguru.

U rizota se vývar (voda) přilévá postupně, do bulguru jsem to nalila naráz. 

Na obale bylo uvedeno, že spotřebuje 3x tolik tekutiny, řídila jsem se tedy tím.

Vařila jsem 10 minut, ke konci přidala trochu strouhaného sýra a pak nechala dojít.

 Nakonec jsem bulgur na talíři posypala jarní cibulkou a přidala salát z červené řepy.

Dítko spokojené a to je hlavní.


 Užijte si prima den.

         Ilona



úterý 19. března 2019

Medvědí česnek opět na scéně

Medvědí česnek opět na scéně. 

Zatím jen pár lístků do pomazánky z cizrny.

Je moje oblíbená.

Jednoduše rozmixujete cizrnu z plechovky s medvědím česnekem, můžete přidat sůl nebo další (ideálně) jarní bylinky.

A hotovo. 

Dávám jen pár lístků, česnek má opravdu sílu.
 



Krásný den.

      Ilona



neděle 17. března 2019

Březnově, jarně ...


Dnešní počasí vytáhlo ven i zatvrzelé zimní medvědy.

Aspoň myslím.







 



Krásné slunečné počasí, ptáci zpívají, všechno to pučí a roste.

I medvědí česnek, o kterém jsem si myslela, že má ještě čas.






Užijte si tepla a sluníčka, než se zase ochladí.

        Ilona



pátek 15. března 2019

Město krále Jiříka

  Název města je spojován s polohou dřívějšího slovanského osídlení „pode brody" na řece Labi.

Král Přemysl Otakar II. zde v letech 1262–1268 zbudoval kamenný hrad, postupně přebudovaný v dnešní zámek. 

K velkému rozkvětu poděbradského panství došlo za pánů z Kunštátu. 

Nejznámější představitel tohoto rodu byl český král Jiří z Poděbrad. 

Jeho synové Poděbrady roku 1472 povýšili na město. 

V roce 1905 byl na nádvoří zámku navrtán minerální pramen a v následujících desetiletích se z města staly známé lázně, specializované zejména na léčbu nemocí srdce a oběhového ústrojí. 







Cestou z nádraží do centra se můžete projít příjemným parkem, kde se nachází tento kruhový pavilon s pramenem.
 
Nazývá se Boček a je odvozen od Bočka z Kunštátu a Poděbrad, zakladatele poděbradské větve rodu pánů z Kunštátu.

Na pavilon navazuje kolonáda postavená v roce 1936 podle projektu architekta Vojtěcha Kerharta v konstruktivistickém stylu.

Je pojmenována podle zakladatele české kardiologie, vyšetřovacích a léčebných ústavů v Poděbradech, Prof. Dr. Václava Libenského.


 



 


Na počátku 20. století se majitel poděbradského panství Arnošt Filip Hohenlohe ze Schillingsfürstu snažil najít pramen pitné vody pro Poděbrady. 

Pozval do Poděbrad pruského statkáře a proutkaře barona Büllowa z Bothkampu. 

Ten označil místo pramene. 

Dne 1. srpna 1905 vytryskl z vrtu na nádvoří poděbradského zámku z hloubky 96,7 metrů silný pramen minerální vody. 

V roce 1907 byly vyvrtány tři veřejné prameny (Bülowův, Hohenlohe a Charicléa). 

O rok později byly založeny poděbradské lázně.





Dnešní podobu má zámek z barokních přestaveb provedených v letech 1723-1780, mj. i kvůli návštěvě císaře. 

Podíleli se na nich František Maxmilian Kaňka i Josef Hübner.

V období let 1840 až 1884 zámek měli ve svém vlastnictví baron Georg Simon von Sina a po nich, až do začátku I. světové války Hohenlohové. 

Pak jej začala spravovat lázeňská akciová společnost. 

V současnosti je v zámku muzeum a Ústav jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů Karlovy univerzity.




Tolik krátká procházka tímto malebným městem.

A nezapomeňte na oplatky 😉


Hezký den.

    Ilona