Opavice a Linhartovy

 

Stále se nacházíme v okolí hranic s Polskem.

 

Krásná podzimní příroda a procházka k obci Opavice.

 

 První zmínka o Opavici, vesnici na řece Zlaté Opavě, pochází již z roku 1256. 

 

Byla součástí opavské provincie v rámci Moravy a od r.1318 Opavského knížectví. 

Patřila Křižákům z Opavy, potom opavským a hlubčickým knížatům a nakonec okolní šlechtě, mimo jiné také majitelům Linhartovského panství.

 

Vesnice byla kdysi městečkem, o čemž svědčí čtvercové náměstí.

 

Polská Opawica a česká Opavice, ležící na druhé straně řeky, tvořily kdysi jeden celek, ale poté, co Friedrich II. Veliký dobyl Slezsko, se Zlatá Opavice stala hraniční řekou.

 

Vesnice tak přestala být součástí Slezska, země Koruny české, a stala se součástí Pruska.

 

 

Kostel Nejsvětější Trojice stojí na pahorku přímo u náměstí a je památkou nejvyšší třídy.

 

Byl vystavěn v barokním stylu v letech 1701 – 1706 na místě původního kostela a jeho zakladatelem byl hrabě Leopold Karel Sedlnický, rakousko-uherský kancléř z blízkého panství Linhartovy.

 

 

 

 

Zámek Linhartovy se nachází pouhých 50 m od státní hranice.

 

Byl vybudován v druhé polovině 16. století přestavbou původní linhartovské vodní tvrze na renesanční sídlo příslušníkem katolické šlechty Václavem Haugvice.

 

Z tehdejší podoby se zachovala původní dispozice s uzavřeným vnitřním dvorem, obrannou věží a zejména sklepními klenbami.

 

Noví majitelé Sedlničtí z Choltic začali s generální přestavbou do barokní podoby.

 

Koncem 17. století získali říšský hraběcí titul.

 

Hrabě Josef Sedlnický z Choltic působil jako rakouský správní úředník, v letech 1817–1848 zastával místo prezidenta dvorského policejního úřadu.

 

Řídil policejní aparát a dozoroval cenzuru v duchu metternichovského absolutismu. 

 

 

 

U zámku byl v té době založen okrasný sad ve francouzském stylu.

 

V 19. století pak byl přeměněn na přírodně krajinářský park.

 

V letech 1945 - 1965 byl zámek majetkem státu.

 

V roce 1947 poškodila velká vichřice opět střechu a povětrnostní vlivy narušily stropy i obvodové zdivo, zabezpečovací práce byly zahájeny až v roce 1957.

 

V roce 1966 se majitelem zámku stalo Zdravotnické zásobování a objekt byl částečně zrekonstruován.

 

V roce 2001 se stal zámek majetkem obce.

Prošel několika rekonstrukcemi, ta poslední skončila letos na podzim.

Kolaudační slavnost proběhla 22. října, kdy začala návštěvnická sezona a 29. října 2022 se konal Zámecký jarmark, kterým se návštěvnická sezona zase ukončila.

 

Tak se pojďme podívat dovnitř.

 

 

 

Hlavu vzhůru ;)

 

A to je pro dnešek všechno.

Užijte si první adventní neděli 🍀

Ilona

Biskupská kupa

 

Biskupská kupa byla postavena jako první kamenná rozhledna v Jeseníkách v roce 1898 k příležitosti padesáti let vlády císaře Františka Josefa.

Ovšem již v roce 1890 stála na vrcholu Biskupské kupy rozhledna v podobě dřevěné pyramidy.

Ta ale během pěti let zchátrala a zřítila se.

 

 

 

  

 

 

 

 

 

Rozhledna na Biskupské kupě je postavena na české straně hranice mezi ČR a Polskem.

 

V době stavby to byla hranice mezi Rakousko - Uherskem a Pruskem.

 

Největší zásluhu na stavbě 19 metrů vysoké kamenné rozhledny měl tehdejší sudetský turistický spolek MSSGV.

 

V průběhu obou světových válek sloužila rozhledna jako pozorovatelna.

V roce 1966 byl vstup na věž zakázán z důvodu instalace televizního převaděče. 

Rozhledna byla opět zpřístupněna v roce 1998. 

 

 

 

Z ochozu vyhlídkové věže jdou vidět všechny vrcholy jesenických
hor včetně Pradědu.

Západním směrem lze spatřit Králický Sněžník i Sněžku.

Na východě pak Beskydy a za velmi dobré viditelnosti nejvyšší štíty Vysokých Tater.

Rozlehlá pláň polské nížiny se pak otevírá severním směrem, kde lze pozorovat komíny druhé největší tepelné elektrárny v Polsku u Opole a obrysy 100 km vzdáleného města Wroclaw.

 

U rozhledny občerstvení není, najedli jsme se tedy v turistické chatě na polské straně pod rozhlednou a došli příjemnou cestou na vlak do Głuchołaz.

 

Tady jsme si dali oblíbené gofry a už za šera obdivovali kostel sv. Vavřince.

 

Založení Glucholaz souvisí patrně s rozvojem hornictví v okolí Zlatých Hor.

 

Spory mezi vratislavským biskupem Vavřincem a moravským markrabětem vyvrcholil ovládnutím Zlatých Hor Moravany v roce 1222 a následně jako protiváha jejich moci vzniká město nazvané novými osadníky Kozí hřbet – tedy německy Ziegenhals.

 

Kostel byl založen zároveň s městem.

 

Románsko - gotickou stavbu z období kolem roku 1250 dodnes připomíná krásný portál vstupu do kostela.

 

Zasvěcení může souviset s osobností biskupa Vavřince.

 

V roce 1428 vpadli do Glucholaz husité a kostel zcela zničili.

 

Místní se hned dali do oprav, ale stavba byla dokončena až v roce 1460.

Kostel byl opět vyrabován za třicetileté války a jeho stav po jejím skončení nebyl nijak slavný.

 

I proto se místní obyvatelé v letech 1729 -1733 pustili do stavby dnešní podoby kostela.

 

Ta je ryze barokní.
 

Další rozhledna je tedy za námi.

Kamenná, i pro turisty, kteří nemusí kovové konstrukce.

A příště se podíváme na zámek, který měl letos velmi krátkou návštěvnickou sezonu ;)

Krásný páteční večer.

Ilona