Rozhledna Vladimíra Menšíka v obci Hlína

 

Konec ledna a venku je jak na jaře.

Sluníčko, zpěv ptáků, stromy pučí...

Láká to k výletům.

Projíždím staré fotky z loňska a mám tu jeden výlet na jižní Moravu, který jsem tu ještě nedávala (no asi těch výletů bude víc 😉 )

Rozhledna Vladimíra Menšíka v obci Hlína u Ivančic.

Stavba je dřevěná, 22 m vysoká s krytou a zasklenou vyhlídkovou plošinou, na kterou vede 96 schodů.

Za dobré viditelnosti lze z vrcholu spatřit Pálavu, Bílé Karpaty a dokonce i Alpy.

Rozhledna je celoročně přístupná (v případě dobrého počasí) v otevírací době, o víkendech a ve svátky, od  listopadu do března jen v neděli.

Ale raději si zkontrolujte aktuální informace.

Vstup je zpoplatněn.

Přímo u rozhledny je velké parkoviště pro motoristy, z obce Hlína vyvede pěší k rozhledna modrá turistická značka.

Děkuju za návštěvu a přeju prima den.

Ilona

Jarní tradinář

Před pár lety jsem si koupila Tradinář a poté i ten s vánoční tématikou.

Když jsem viděla avízo na ten jarní, nemohla jsem odolat.

Termín pro tisk byl leden/únor, ale poukázka šla pořídit už v listopadu, takže jsem "nenápadně" doma naznačila, že bych si ho přála k Vánocům.

Když jsem poukázku pod stromečkem nenašla, byla jsem trochu zklamaná, ale manžel ji tam jen zapomněl dát.

Takže jsem ji slavnostně dostala k svátku a o pár dní později už došla i samotná kniha a k ní diář jako dárek.

Jarní tradinář navazuje na ten vánoční, který končí Hromnicemi a pokračuje masopustem a postním obdobím do Velikonoc a následně až do letnic.

Kromě popisu a hledání smyslu tradic najdete v knize mnoho inspirace, jak jarní svátky v období ledna až června slavit, co si na ně připravit, uvařit a napéct, jak si ozdobit svůj příbytek i zahradu, co pro sebe a své blízké vytvořit.

Ale také jak nový začátek a jarní energii využít pro sebe osobně.

A TraDiář jako dárek.

Nese se v podobném duchu jako Tradináře a musím říct, že potěšil.

Přeju krásný pátek ☀️

Ilona

Z Černotína do Kelče

 

Nedělní výlet zasněženou krajinou se sluníčkem.

Vyrazili jsme od vlaku z Černotína přes nový most u Ústí a Skaličku do města jménem Kelč.

Loni otevřený most přes řeku Bečvu.

Dosud tu žádný nebyl, takže ušetří cestu pěším i cyklistům.

A pak po cyklostezce do Skaličky.

Ze zámku je domov důchodců, architektonicky moc nezaujme.

Krásná je ale nedaleká lesní kaple sv. Huberta.

Další zajímavou stavbičkou je zvonice z roku 1790 se slunečními hodinami.

Nový zvon zde byl umístěn po druhé světové válce.

A určitě nemůžeme minout větrný mlýn.

Dodnes provozuschopný a pečlivě udržovaný větrný mlýn je německého typu, byl postaven na počátku 19. století v Dřevohosticích a na nynější místo byl převezen v roce 1850.

Byl v provozu velmi dlouho, patrně nejdéle na našem území.

Šrotoval až do roku 1966.

V mlýně je zřízeno rodinné muzeum.

Dovnitř se dostanete po domluvě s majiteli.

Nedaleko Skaličky je přehrada Horní Těšice.

V zimě se moc koupat nedá 😉

A tady už cesta do Kelče kolem křížku a kapličky u křižovatky cest.

Krásné výhledy do okolí.

V Kelči už jsme toho moc nestihli.

Hlavní dominantou je bezesporu zámek.

Biskupský renesanční zámek byl postaven na místě původní gotické tvrze ve 2. polovině 16. století za biskupa Stanislava Pavlovského.

Ve 2. polovině 17. století byl barokně upraven. 

V roce 1928 zámek koupila Česká zemská péče o mládež.

Dnes zde sídlí učňovská škola a objekt je nepřístupný.

A na závěr západ slunce z autobusu 😉

Přeju prima lednové dny.

Ilona