Předvečer svaté Lucie

Jméno Lucie má původ v latinském slově lux, což znamená světlo. 

Překládá se jako světlá nebo zářící.

Na svátek sv. Lucie se často konaly slavnosti, doprovázené průvody nebo procesím se zapálenými světly.

Tato tradice se drží třeba v severských zemích.

 

 Lucie, noci upije a dne nepřidá, tuto pranostiku zná asi každý.

Rčení pochází ze středověku, z dob, kdy lidé používali juliánský kalendář a  

zimní slunovrat připadal na 13. prosince. 

V 16. století se začal používat přesnější gregoriánský kalendář a slunovrat se o několik dní posunul.

 Lucie je také symbolem čistoty, zároveň však patronkou velkého množství profesí a řemesel, například kajících se nevěstek, sedláků, sklářů, sedlářů, krejčích, švadlen, tkalců, nožiřů, kočích, písařů, notářů.

Je ale také ochráncem před čarodějnicemi. 

Například lidé na Moravě se před zlými kouzly chránili tak, že od 13. prosince až do Štědrého dne odhodili každý den jedno poleno. 

Tímto dřevem pak zatopili na Boží hod.

zdroj : pinterest

 V předvečer svátku svaté Lucie bíle zahalené nemluvné postavy se škraboškami a děsivým zobákem místo obličeje už asi nepotkáte.

Kdysi trestaly ženy za neposlušnost, dětem hrozily velkými dřevěnými noži, dokonce i muže pronásledovaly a píchaly do nich vařečkami.

Tento zvyk byl rozšířen v mnoha evropských zemích, u nás se místy udržel až do 20. století. 

V každém kraji vypadaly Lucky nebo také Lucy trochu jinak.

 Vždycky však během návštěv mlčely a všechno jen předváděly pantomimou.

zdroj : děti.víra.cz

Je zajímavé, jaké zvyky měli naši předkové, že?

V adventní době se "pořád něco dělo".

 Přeji vám krásný večer a užívejte toto kouzelné období.

                     Ilona