Gent

Do Gentu jsem se těšila, protože ho provázela skvělá pověst.

Ve středověku patřilo k nejbohatším městům Evropy a pro svou krásu bylo srovnáváno dokonce s Paříží.

Dnes v něm najdete nejvíce chráněných historických památek v celé Belgii, v čele s působivou zvonicí Belfort, majestátní Katedrálou sv. Bavona nebo starým hradem flanderských hrabat.

Bohužel jsem se trefili do termínu, kdy ve městě probíhal festival.

Už od nádraží nás všude provázely odpadky, zápach, čistící stroje nestíhala uklízet.

Davy lidí bych i zkousla, ale památky byly v obležení různých atrakcí, pódií a nešlo si toho moc prohlédnout.

Z tohoto hlediska prostě zklamání.

Nicméně pár světlých bodů se našlo.

Bekynáž s příjemnou kavárnou patřila mezi ně.

Bohužel slavné nábřeží bylo taky v "obležení".

Tak alespoň procházka okolo a pak více do centra.

Tam jsme narazili na stánky s Gentským nosem.

Tato dobrota tvarem připomíná nos, má tenkou vnější vrstvu-krustu, do které když kousnete, vyteče zevnitř sladká šťáva.

Barva typického gentského nosu je fialová a jeho příchuť malinová.

Můžete se však setkat s různými jinými barevnými odstíny i příchutěmi.

Na výrobu Gentského nosu existují rodinné recepty a jeho příprava je přísně střeženým tajemstvím.

Legend se k nosu váže dostatek, žádná ale kupodivu nesouvisí s lidskými nosy.

Nejvíce zmiňovaná legenda mluví o lékárníkovi, který se snažil prodloužit trvanlivost léků ve formě sirupů.

Zjistil, že když se sirup nechá stát pár dní, obalí se krustou, zatímco vnitřek zůstane tekutý.

Prý pak začal tímto způsobem vyrábět cukrovinky a brzy nato pohádkově zbohatnul.

Dalším světlým momentem byl výstup na věž u kostela sv. Bavona.

No, výstup úplně ne, spíš pak výhledy 😁

Schodiště bylo točité a místy opravdu úzké, takže pokud šel někdo v protisměru, bylo to tělo na tělo a člověk si musel občas dávat i pozor na hlavu.

A tady končí naše procházka městem.

Mějte pohodový konec pracovního týdne.

Ilona