čtvrtek 12. září 2024

Štramberk a Příbor

 

Z rozhledny tedy hurá dolů do Štramberka.

Cest je několik, my zvolili tu s vyhlídkou na město.











A kolem chaloupek až k Trúbě a na stylové kafe s plněným uchem 😁









Ještě jsme obešli náměstí a podívali se do kostela.

V září jsou kostely otevřené v rámci akce a leckde i s průvodcem.

A teď už na autobus a popojet směr Příbor.




V Příboře hody, kolotoče, stánky a na náměstí koncert.

Tak aspoň trochu klidu u kostela.










Další kostelíky byly i po městě, ale už nebyly otevřené.



A samozřejmě nesmí chybět posezení u Sigmunda Freuda 😉



Tady nás nedělní výlet končil.

Přeju prima den a doufejme, že se nakonec předpověď ohledně povodní nevyplní.

Ilona


pondělí 9. září 2024

Z Kopřivnice na Bílou horu


Mikeš už má často vlastní program,
tak v neděli výlet jen my dva s mužem.

Ač vedro, opět turistika, já 30 000 kroků a vystoupaných 145 pater dle hodinek 😁

A trasa?

Vlakem do Kopřivnice - Šostýn - Raškova vyhlídka - oběd v Kopřivnici - Váňův kámen - rozhledna Bílá hora - Štramberk - Trúba - Příbor a vlakem domů 😁


Z Kopřivnice fotky nemám, jen budovu Fojtství t.č. v rekonstrukci.






Původní název hradu byl Schornstein.

Byl založen koncem 13. století hrabětem Jindřichem z Hückeswagenu. 

Dochovaly se příkop a dva valy, z vlastního hradu pak zříceniny zdí hradeb, paláce a věže, které v současné době prochází částečnou rekonstrukcí.










Raškův kámen (492 m n. m.) je skutečnou perlou kopřivnických hor.

Jeho bělostná barva upoutá už z dálky a upozorňuje na to, že je tvořen štramberskými vápenci.

Z můstku, vybudovaného v roce 1951 Klubem českých turistů, je krásný pohled do okolní krajiny, zejména na Červený kámen, část města Štramberka a Bílou horu.

Podle listí je podzim za dveřmi...






Na další přírodní zajímavost si dojdeme přes Kopřivnici směrem na Štramberk.

Cestou na Bílou horu mineme Váňův kámen.

Koluje o něm pověst vyprávějící o čertu, který ho na tomto místě při přeletu nad Bílou horou upustil.

Snad proto se mu v dávných dobách říkávalo Čertův kameň.

V roce 1879 nalezl, později proslulý moravský archeolog, profesor Karel Jaroslav Maška u Váňova kamene pozoruhodné nožíky a bronzové jehlice.

Povrchovým průzkumem zde byla prokázána také kultura púchovského lidu (120 př.n.l. – 0 n.l.). 

A teď vzhůru na rozhlednu!






Rozhledna připomínající symbol struktury DNA, tzv. spirálu života, vyrostla do třiačtyřicetimetrové výšky.

Věž je navržena tak, aby při rychlosti větru 176 km/h neměl vrchol odchylku od osy více než 27 cm.

Schodiště je tvořeno 134 ocelovými a 27 betonovými schody, a výstupem až na vyhlídku se tak dostanete do nadmořské výšky 583 metrů. 

Nabízí se Vám volný rozhled téměř do všech stran, kromě směru na jihovýchod, kde mu brání Červený kámen.

V případě pěkného počasí je možné z rozhledny vidět do Ostravy a nejvyšší vrcholy Beskyd a Jeseníků.

Nicméně je vše limitované vzrostlými stromy.

A příště už to bude z kopce, přátelé.

Krásný začátek nového týdne.

Ilona