Krásné ráno.
Ještě poslední příspěvek z Krakowa.
I když to nebylo v původním plánu, nakonec jsme se byli podívat i na další mohylu, a to Koscuzkovu.
Je součástí muzea, už jsme byli uchození, tak jsme to vzali jen z venku.
Od okamžiku smrti v roce 1817 narůstal kult národního hrdiny Tadeáše Kościuszki.
Výjimečné úctě se těšil v Krakově, ve kterém byl pochován.
Veřejnost se dožadovala vztyčení pomníku, který by tohoto vojevůdce připomínal.
Byly zahájeny sbírky peněz, ale nebylo ještě rozhodnuto, jakým způsobem by měla být památka vojevůdce uctěna.
Nakonec se rozhodlo ve prospěch mohyly po vzoru již existujících krakovských mohyl Kraka a Wandy.
Vršení mohyly probíhalo od 15. září 1820 do 25. října 1823.
Poté, co byl v roce 1846 zrušen status Svobodného města Krakova a město se stalo součástí rakouského záboru, začalo být město přestavováno na pevnost a mohyla se stala součástí území, které měla ve správě armáda.
Byl však vyjádřen souhlas, aby byla mohyla přístupná veřejnosti od východu do západu slunce.
Během druhé světové války německé úřady plánovaly mohylu srovnat se zemí, protože šlo o polský symbol.
Po druhé světové válce se začala pevnost rozebírat kvůli materiálu, kterého byl nedostatek.
Nicméně se od toho nakonec upustilo a dnes je v pevnosti muzeum.
Přeju prima pátek.
Ilona
