pátek 21. prosince 2018

Zimní slunovrat


Dnes přesně ve 23:23 nastane zimní slunovrat a začne astronomická zima.
 
Doba slunovratu dříve bývala příležitostí k oslavám, slavili ho již Keltové. 

Významným svátkem se stal i pro Slovany, kteří slavili zrození mladého boha Slunce - Dažboga neboli Božice. 

A poté tyto pohanské zvyky převzali křesťané.

Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly hlavně zaměřené na věštění - rozkrajování jablíčka, házení střevíčku či lití vosku nebo olova.
 
Oheň měl nejen funkci symbolickou, ale zejména ochrannou. 

Zapaloval se při západu Slunce (do sebe vstřebal poslední zbytek Dažbogovy síly) a musel hořet celou noc.

Po zapálení svátečního ohně začala večeře. 

Na stůl bylo sneseno co nejvíce postních (nemasitých) jídel.

Věštilo se, a to jak při večeři samotné, tak po ní. 

Louskaly se ořechy (zdravé jádro znamenalo zdraví a hojnost, poškozené nebo vysušené nemoc, bídu či dokonce smrt), krájelo se jablko apod. 

Svobodné dívky mohly ve studni uvidět obraz svého budoucího ženicha.

A jak vzniklo koledování?

Mladí muži se přestrojili za zvířata nebo si navlékli různé jiné strašidelné masky na obličej, vyrobené z kůry, dřeva nebo kůže. 

Jejich smyslem bylo zahnat běsy a démony a ochránit před nimi ostatní lidi.  

Ve skupinách obcházeli domy, zpívali koledy, hráli různé scénky a přáli domácnostem úrodu a štěstí. 

Od hospodyně za to dostali dary (jídlo a pití, popř. peníze).

Slavilo se až do Tří králů.

Poté se vrátil do světa pořádek a na dveře domů se malovaly ochranné kříže.  
 


My jsme si stejně jako loni vyrobili polaz, symbol slunce.

Mikeš bude odpoledne zpívat koledy s DFS na náměstí, dáme si svařáček, zazpíváme si.

Večer budeme pálit svíčky a oslavíme tak slunovrat.

Mikeš se moc těší. 


Přeju vám pokojný advent a ať zvládnete poslední přípravy na Vánoce.

     Ilona


 

úterý 18. prosince 2018

Trdelník ze slovenské Skalice


 

Po roce opět návštěva slovenské Skalice.

Pocukrované sněhem.

Aspoň trochu vánoční atmosféry.

My patříme mezi ty oblasti, kam nespadla ani vločka, takže je pro nás sníh v tomto adventním čase vzácný.

A samozřejmě nemohl chybět tradiční Skalický trdelník.

Vážil půl kila!

... a i tak rychle zmizel ;)





 
Krásný předvánoční týden.

   Ilona






neděle 16. prosince 2018

Vanilkové rohlíčky


Dřív jsem je pekla na Vánoce, ale rohlíčky se lámaly už při šoulání a po upečení .... ani nemluvím.

Abych ušetřila své nervy, dala jsem si pár let pauzu ;)

Letos jsem zkusila recept podle Florentýny a spokojenost.

Jen šest polámaných kousků (při obalování).

Tak snad jsem tu smůlu prolomila.....





Sníh u nás nemáme, tak si musíme tu (skoro)vánoční atmosféru vykouzlit vůněmi.

A vůně vanilky, vanilkových rohlíčků k nim patří.

Krásnou třetí adventní neděli.

      Ilona




sobota 15. prosince 2018

Muzeum v Tučíně


Byl jednou jeden domeček.

Stál na návsi jedné vesnice, opuštěný, chátrající.

Patřil mezi nejstarší v obci, hodně toho pamatoval.

Nový majitel ho chtěl zbourat a postavit zde moderní dům.

Místní se rozhodli ho odkoupit, opravit a zřídit v něm malé vesnické muzeum.

A on se jim za to odvděčil a vydal jim své poklady.

 Pod podlahou jedné z obytných místností totiž archeologové objevili zlomky keramiky, které pocházejí z dob samotného vzniku Tučína.

Jde o zbytky hrncovitých nádob, které lze datovat do 12. století.

Tučín leží na jižním okraji Moravské brány, na úpatí Kelčské pahorkatiny a v národopisné oblasti zvané Záhoří. 

V horní části obce je travertinový lom, který vznikl působením sladkovodních minerálních pramenů.

V okolí lomu se na polích dodnes nacházejí pazourkové nástroje, které spadají do období před 20–30 tisíci lety. 

V posledních letech se podařilo doložit, že ve 2. nebo 3. století před naším letopočtem tady byla keltská osada a po ní v prvních stoletích našeho letopočtu, ve starší době římské, tu měli osadu Germáni.



Dnes má domek fasádu stejnou jako za první republiky.

 Dochovaly se hliněné konstrukce, prakticky celý je postavený z nepálených cihel, to je velmi cenné.

I půdorys, dispoziční členění, je původní, včetně velmi dobře zachovaného sýpkového polopatra.

Dům patřil méně movitým obyvatelům. 

Na Hané byly většinou sedláci, kteří měli kolem návsi velké statky, kdežto toto je usedlost menšího vlastníka půdy, říkalo se jim chalupníci nebo domkáři. 

Proto tady nejsou velké hospodářské prostory, které často u statků bývaly,







Uvnitř jsou k vidění nálezy z archeologického průzkumu, ale hlavně expozice ze života na vesnici, školní lavice, nábytek, nářadí .... 

Můžete se posadit na dvorku, nakouknout do stodoly nebo chléva.

Minulou sobotu zde probíhala vánoční výstava, to jsme nemohli chybět.

Svařáček, zdobení perníčků, výrobky s vánoční tématikou.







Odcházeli jsme domů až skoro za tmy, dobře tam bylo .....




Užijte si pohodovou sobotu.

     Ilona