Hýlačka u Tábora

 

Na žádné dovolené nesmí chybět rozhledna 😁

Hýlačka je kopec přibližně 3 km jihozápadně od Tábora.

Na jeho vrcholu se v letech 1920 – 2012 nacházela dřevěná rozhledna, která byla nejstarší rozhlednou v České republice.

V roce 2012 ji postihl požár a zůstalo jen spáleniště.

Poté Klub českých turistů zahájil sbírku na novou výstavbu rozhledny.

Pokud byste přece jen chtěli vědět, jak vypadala, podle stejného plánu byla v roce 1932 postavena Tyršova rozhledna u města Žamberk.

A ta stojí dodnes.

Vzdušná kovová konstrukce podle návrhu architekta Davida Grygara byla postavena v roce 2015.

Vyhlídková plošina je ve výšce 25 m a musíte zdolat 136 schodů.

Po návštěvě rozhledny jsme šli pěšky do Tábora na vlak a hurá zase dál.

Tábor jsem tu už letos dávala, tak jen symbolicky.

Děkuju za návštěvu a přeju prima den.

Ilona

Benešova vila

 

Dnes vás pozvu na naše jihočeské toulání, které jsme s mužem podnikli koncem srpna.

Začali jsme stylově v Sezimově Ústí.

Vilu v Sezimově Ústí, u soutoku Lužnice a Kozského potoka, si nechal postavit Edvard Beneš se svou ženou Hanou v letech 1930–1931. 

Letní dům podle projektu architekta Petra Kropáčka měl svou nízkou střechou, světlými místnostmi s velkými okny a hladkými zdmi připomínat jihofrancouzské domy.

Během následujících několika let byl ještě stavebně upravován, až dostal svou definitivní podobu.

Pro manžele Benešovy vila znamenala skutečný domov, kde odpočívali a scházeli se s přáteli. 

Mezi nimi byli i nejbližší sousedé – diplomat Ludvík Strimpl s rodinou a známý politik Zdeněk Fierlinger s manželkou Olgou nebo Karel Čapek s Olgou Scheinpflugovou či Jan Masaryk.

Německá moc vilu obsadila v dubnu 1939 a doslova ji vydrancovala, zmizela rozsáhlá sbírka knih, nábytek, umělecká díla i oděvy, které manželé Benešovi neodvezli.

Následně sloužila jako velitelství jednotek Wehrmachtu, zařízení pro zraněné vojáky a měla sloužit i v rámci programu Lebensborn.

Po konci války se z původního vybavení vily i přes mezinárodní pátrání téměř nic nenašlo.

 Po únorových událostech roku 1948 se prezident Beneš uchýlil do svého letního sídla v Sezimově Ústí, kde v červnu podal demisi a kde také po zhoršení zdravotního stavu dne 3. září 1948 zemřel.

Po smrti Edvarda Beneše v roce 1948 vilu od jara do podzimu obývala Hana Benešová.

Po její smrti dům v roce 1975 převzal Okresní národní výbor v Táboře a převedl ho do majetku Úřadu předsednictva vlády ČSSR.

Ten pak vilu používal k rekreacím předních představitelů a za tím účelem také provedl zásadní změny v interiérech.

V letech 2006–2009 pak Úřad vlády ČR nechal provést kompletní rekonstrukci domu, kterému se tak vrátila původní podoba.

Trvalým zpřístupněním vily veřejnosti od 1. července 2023 došlo k dokončení naplnění vůle a odkazu manželů Benešových.

Husitské muzeum v Táboře od roku 2005 provozuje vedle vily v nově postaveném objektu Památník dr. Edvarda Beneše.

Návštěvnický okruh tedy začíná v pavilonu Edvarda Beneše, volně navazuje procházkou přilehlým parkem s hrobkou až do vily Benešových.

K dispozici je audioprůvodce. 

Vila je opravdu krásně zrekonstruovaná a příjemná je i procházka parkem.

Snad se vám návštěva líbila.

Pohodový konec pracovního týdne 

Ilona