Český Šternberk

 

Dnes opět trochu z Čech.

Muž šel pochod Praha - Prčice, takže jsem měla volný celý den.

Ubytovaní jsme byli opět v Benešově, volba byla celkem jasná.

Rozhodla jsem se trošku prozkoumat Posázaví.

Český Šternberk byla jasná volba, nebyla jsem tu víc jak 20 let.

Hrad roku 1241 založil Zdeslav z Divišova a rod ho drží skoro nepřetržitě až dodnes.

Během celé doby byl hrad několikrát přestavován a dostavován, tak jako většina českých hradů.

Jeho raně gotická podoba je dnes vidět v jádru stavby.

Počátkem 20. století za Jiřího hraběte Sternberga byl  hrad upraven v trvale obývaný zámek.

Byl zřízen důmyslný systém gravitačního vodovodu, zavedeno elektrické osvětlení a prázdné prostory se postupně naplňovaly stylovým mobiliářem a sbírkami artefaktů.

Byly zčásti přivezeny z Vídně, kde po první světové válce byl prodán tamní Šternberský palác.

Určitě se projděte i po okolí hradu a zajděte si třeba na Hladomornu.

Mohutná centrální věž je na jižní straně vytvarována do ostrého břitu, který měl srážet nepřátelské střely do stran, a je obklopena pozůstatky hradební zdi.

V patře věže uvidíte strategické rozmístění střílen a otvor v podlaze, který ústí do vysokého, temného přízemí sloužícího jako skladiště potravin, vody a munice pro posádku věže.

Bašta nikdy nebyla spojena s hradem, proto v případě obležení byli její obhájci odkázáni pouze na své zásoby.

Dnešní přízemní vchod byl prolomen až v 19. století.

Z horní plošiny, na kterou je přístup po točitém schodišti, se vám otevře krásný výhled do okolí hradu.

A pokud vás nelákají vyhlídky, můžete se občerstvit v kavárně na nádvoří.

Já si dala k obědu bramborové knedlíky a vyrazila zase dál.

A to si necháme opět na příště.

Krásný zbytek neděle.

Ilona